Praha má novou metodiku pro tvorbu komunitních zahrad

V rámci implementačního plánu adaptační strategie české metropole na klimatickou změnu, k jehož vzniku se Praha zavázala před pěti lety, nyní vznikla i nová metodika pro tvorbu komunitních zahrad v hlavním městě.

„Metodika je určená veřejnosti, aby věděla, na koho se má obrátit a jaké má možnosti, pokud se rozhodne pro založení komunitní zahrady,“ uvedla Michaela Beránková, asistentka gesčního zastupitele Pirátů a místopředsedy výboru životního prostředí Zastupitelstva hl. m. Prahy Tomáše Murňáka.

„My jako Piráti podobné aktivity podporujeme. Je třeba se aktivně adaptovat na klimatickou změnu a komunitní zahradničení je jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout,“ dodal k tomu Tomáš Murňák.

Hlavní město podporuje aktivity směřující ke vzniku komunitních zahrad, protože to je v městském zájmu. Tyto zahrady mimo jiné přispívají ke zlepšení mikroklimatu v dané lokalitě, podporují biodiverzitu a v neposlední řadě kultivují zeleň na městských pozemcích, o kterou by se metropole musela nákladně starat.

Dalšími pozitivy jsou podpora setkávání Pražanů napříč generacemi a možnost zaměřit se na ekologickou výchovu těch nejmenších, kteří ve městě mají často jen velmi omezený přístup do volné přírody.

Pro zájemce o komunitní zahradničení Česká pirátská strana připravuje také Piratecon, kde se zájemci mohou setkat jak s autorkou metodiky z organizace Kokoza, tak s lidmi, kteří už mají zakládání komunitní zahrady za sebou a mohou se podělit o své osobní zkušenosti. Program bude dělen do několika bloků, ve kterých by každý mohl pohovořit o své komunitní zahradě. O úskalích a radostech, které mu každodenně přináší. Termín konání ale bude upřesněn v návaznosti na uvolňování bezpečnostních opatření nouzového stavu.

Komunitní zahradničení je rovněž vítaným elementem zušlechťování městských vnitrobloků. Je proto možné tyto aktivity spojit, a kromě pěstování se lze zaměřit také na kompostování, sběr dešťové vody nebo celkové zazelenění dvora záhony s okrasnými květinami. K oživení domovních vnitrobloků magistrát zkraje letošního roku vydal také speciální metodiku.

Praha zároveň každoročně vyhlašuje granty v oblasti životního prostředí, které mohou být využity právě na tvorbu komunitních zahrad či oživení vnitrobloků. Dotační řízení se obvykle vyhlašuje koncem kalendářního roku. Nejvyšší možný příspěvek je 200 tisíc korun a Praha celkově v loňském roce rozdělovala 45 milionů korun.

Praha se v roce 2015 připojila k celosvětové iniciativě Mayors adapt, kde se města zavázala připravit městskou strategii, jak se vypořádat se změnou klimatu. Praha pociťuje podobné problémy jako většina měst všude na světě – vzrůstající průměrné roční teploty, zvýšený výskyt extrémních meteorologických jevů, delší časová období úplně bez srážek, přívalové deště a lokální záplavy.

V hlavním městě od roku 2017 vzniklo celkem 18 nových komunitních zahrad a v celé České republice se jejich celkový počet zdvojnásobil.*

/zr/

Ilustrační foto: www.repy.cz