Průlomovou novinku přinesla změna číslo 4 územního plánu města Říčany, kterou schválili ve středu říčanští zastupitelé. Nejde o barvu střech, ale o využití široké palety rostlin na střechách skladových hal, výrobních objektů nebo velkých prodejen. Přínosem zelených střech je kromě estetiky zejména pozitivní vliv na mikroklima a výrazně lepší hospodaření s dešťovými vodami. Výhodou pro stavebníky jsou třeba nižší náklady na chlazení staveb. Ty běžné se dokáží v létě rozpálit až na 60 stupňů Celsia, zelené střechy energii slunce pohltí a stavby se nepřehřívají. Alternativou k zeleni na střechách je realizace fotovoltaické elektrárny.
Město dlouhodobě investuje do opatření, která stabilizují či zlepšují životní prostředí ve městě a jeho okolí. Velký důraz dává na zelenou (zeleň) i modrou (voda) infrastrukturu u městských investic. Radnice přitom maximálně využívá dotační tituly. Zelenou střechu má nový Stacionář Olga, ozdobí rozestavěnou mateřskou školu Větrník nebo tři budovy základní školy na Komenského náměstí. Zelenou energii dodávají panely na střeše úřadu Komenského náměstí a v přípravě je projekt FVE na střeše základní školy u Říčanského lesa.
„Šetrnější stavby jsou budoucností. Udržitelnost životního prostředí je jedním ze základních cílů územního plánování. Myslím si, že zelené střechy jsou jednoznačným přínosem architektuře i životnímu prostředí a nazrál čas je aktivně prosazovat,“ uvádí starosta Vladimír Kořen a dodává: „Úprava se týká nových a větších staveb, stavebníci získají i výhody. Jednak se jim bude zelená střecha započítávat do procenta zeleně, zároveň se připravují státní programy právě na jejich budování. V následujících letech půjdou obrovské peníze na přizpůsobení se klimatické změně, zadržení vody a snížení energetických nároků.“
Velká diskuze se vedla o charakteristice střechy. Ve hře byly intenzivní zelené střechy se systémy zavlažování a vrstvou substrátu minimálně 25 centimetrů a střechy extenzivní s vrstvou přes 15 centimetrů. Rozdílné jsou pak i druhy výsadby – zatímco prvně jmenované umožní vlastníkům na střechách vysadit i keře či vyšší trvalky, pro ty druhé jsou typické koberce rozchodníků, netřesků nebo mateřídoušek či konikleců. Nakonec zvítězila kompromisní druhá varianta. Splněním podmínky vegetační střechy s trvale udržitelnou zelení si pak stavebník může polovinu výměry střechy započítat do celkového procenta zeleně. Maximálně lze takto nahradit ¼ požadované zeleně na pozemku. To může některým stavebníkům velmi usnadnit situaci, zejména při malé velikosti pozemku. Hranice velikosti střechy od 300 metrů čtverečních byla stanovena jako optimální hranice mezi rodinnými domy a jinými stavbami, zejména komerčního charakteru.
„Samozřejmě jsme zkoumali i ekonomické dopady. A našli jsme studie, které prokazují relativně krátkou dobu návratnosti investice. Nicméně uvažujeme ještě o dalších motivacích – třeba v oblasti stočného nebo daně z nemovitosti,“ doplňuje starosta Vladimír Kořen a zdůrazňuje: „A pokud vlastník bude zápasit s myšlenkou, že mu střecha jen tak leží ladem pod kobercem květin, má ještě jednu cestu. Tou je vybudování fotovoltaické elektrárny na střeše.“
„Elektrická energie vyrobená fotovoltaickými panely může významně snížit provozní náklady budov. Technologie za poslední roky velmi pokročily. Stále běžnější jsou bateriové systémy, které umí energii uchovat na dobu, kdy slunce nesvítí. Existují navíc státní dotační programy, které zkracují návratnost investice. Instalace elektrárny je vhodná třeba na výrobní haly či budovy s chlazením a klimatizací, kde velká část vyrobené elektřiny se okamžitě spotřebuje přímo v místě,“ vysvětluje místostarosta David Michalička. „Oproti zelené střeše jsou solární panely výrazně lehčí, takže je unese doslova každá střecha. Fotovoltaiku proto územní plán Říčan umožňuje jako alternativu tam, kde například sklon či konstrukční řešení zelenou střechu nedovolí,“ doplňuje místostarosta.
Navržená regulace střech přitom není absolutně limitní, stále dává široký prostor pro výslednou podobu střechy či řešení přebytečného odvodu dešťových vod. Právě dešťová voda dělá Říčanům velký problém. Nemají centrální dešťovou kanalizaci a voda ze střech se tak často promíchá s fekáliemi ve splaškové kanalizaci a musí se čistit na čistírně odpadních vod, část odpadní vody z bezpečnostních přepadů pak končí dokonce v přírodě. Zelené střechy dokáží právě velkou část srážek zadržet a využít.
„Pod Říčany spadají také velká logistická centra u dálnice D1. Za letních dní působí jako radiátory. Ve dne se rozpálí a večer pak nad nimi stoupá horký suchý vzduch. Ovlivňuje to městské mikroklima a někteří věří, že se negativně mění i místní počasí,“ zakončuje starosta Vladimír Kořen. Jak dále uvádí, staré stavby už teď nezmění, to by musel být nějaký hodně odvážný a odpovědný vlastník. město může ovlivnit alespoň stavby nové., s vědomím toho, že změna územního plánu je ale natolik průlomová, že je možné očekávat i soudní žaloby.
Téma zelených střech je obsaženo v základních národních i nadnárodních dokumentech z oblasti udržitelného rozvoje a ekologie, ale i v Územní studii krajiny zpracované pro ORP Říčany v roce 2019. Implementace požadavku na zelené střechy je zároveň i krokem k naplnění závazků vyplývajících z Pařížské dohody. Záměr změny územního plánu radnice konzultovala s Ministerstvem životního prostředí ČR i s odborníky Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Cílem zavedení regulace je omezení tepelných emisí do okolí, zlepšení mikroklimatu města, zadržení vody či energetická úspora staveb ve vazbě na klimatické cíle ČR.
/kl/
