Na nutnost stavebního rozvoje České republiky a potřebu změny postoje společnosti k výstavbě jako takové se snaží upozornit iniciace Rozvoj staveb pro republiku bohatší, za níž stojí Passerinvest Group. Iniciace byla poprvé představena na konferenci Když staví soused, bohatneš i ty, která se konala ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) v pátek 25. června v nové budově Národního muzea v Praze. Vystoupila tam i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, která znovu připomněla přínosy návrhu nového stavebního zákona.
Iniciace Rozvoj staveb pro republiku bohatší se opírá o výsledky expertních studií, z nichž vyplývá, jak rozsáhlý pozitivní přínos má výstavba budov pro státní rozpočet i rozvoj ekonomiky jako takové. Rozvoj výstavby navíc vytváří nová dočasná i trvalá pracovní místa a generuje prostředky pro zlepšení kvality života ve svém okolí i mimo něj.
„V naší práci se téměř třicet let věnujeme kvalitnímu městskému urbanismu, rozvoji staveb a veřejného prostoru, rekultivaci zeleně i zdravému přístupu k životu z pohledu dlouhodobé udržitelnosti. Přestože je hezké a fungující město vepsané do naší firemní DNA, neustále se setkáváme se zkratkovitým a populistickým výkladem výstavby jako byznysu, kde developer zdražuje bydlení, vydělává nehorázné prostředky, ničí životní prostředí atd. My si však uvědomujeme nebezpečí, že s touto rétorikou směřuje naše země přinejlepším mezi druhořadé evropské státy," konstatoval na páteční konferenci Radim Passer, zakladatel a CEO, Passerinvest Group, a.s. Pokud se podle jeho slov na téma developmentu podíváme objektivně a do větší hloubky, "zjistíme, že bez rozvoje staveb, potažmo rozvoje měst a obcí, jako národ jen chudneme, a to nejen ekonomicky".
Radim Passer připomněl, že není obava autorů iniciace ze směřování naší země k úpadku vůbec nová. "Vedla nás již k přípravě nové koncepce řešení dopravní infrastruktury, kterou jsme představili v Dopravní iniciaci v červnu 2017 a na kterou navazujeme iniciací Rozvoj staveb pro republiku bohatší. Ta má být impulsem pro nutnou diskuzi na téma stejně palčivé, jako je dopravní infrastruktura. Oslovili jsme ke spolupráci renomované mezinárodní poradenské firmy, oborové autority, díky nimž vznikly dvě nezávislé studie. Po jejich dokončení nás samotné překvapilo, jak výrazné jsou výsledky ve prospěch společnosti a jak neuvěřitelně moc chudneme jako celý národ, když výstavbě z aktivistických důvodů bráníme. Věříme, že se díky seznámení veřejnosti s iniciací podaří zvýšit povědomí o stavbách jako požehnání pro celou společnost, jelikož jsou v podstatě takovým pomyslným perpetuum mobile ekonomiky, a tudíž prosperity,“ zdůraznil Radim Passer.
Z nové stavební iniciace, která byla veřejnosti představena na konferenci Když staví soused, bohatneš i ty pořádané ve spolupráci s MMR, vyplývá, že každá stavba významnou měrou přispívá do státního rozpočtu, a napomáhá tak posilování ekonomiky. Z každé investované koruny totiž podle autorů iniciace díky multiplikaci doputuje bezmála 76 % do státního rozpočtu, tedy z každé investované tisícikoruny do výstavby budov státní rozpočet „zbohatne“ o 760 Kč. Mimo to výstavba generuje nové pracovní úvazky, a to nejen v průběhu, ale i po svém dokončení.
Tím však funkce stavby jako generátoru bohatství společnosti nekončí. Například po uvedení kancelářské budovy do chodu stát získává ročně do státního rozpočtu bezmála čtyřikrát tolik peněz, než kolik vybere pronajímatel na nájmu. Státu tak každoročně putuje bezmála 20 tis. Kč z každého čtverečního metru moderní kancelářské budovy v Praze. Radim Passer pro lepší představu vysvětlil, že jen moderní kancelářské budovy na území Prahy vyprodukují tímto algoritmem každý rok bezmála 70 mld. Kč do státního rozpočtu, což je suma, která dokáže hravě pokrýt až 85 % rozpočtu Prahy.
NOVÝ STAVEBNÍ ZÁKON VE HŘE
Velmi důležitým aspektem budoucího rozvoj České republiky je osud návrhu nového stavebního zákona. „Když říkám, že nový stavební zákon přijímáme za pět minut dvanáct, není to pouhá fráze. Poslední čtyři roky jsme opravdu intenzivně pracovali na komplexní rekodifikaci, která snese srovnání snad jen s novým občanským zákoníkem. Stavební zákon aktuálně projednávají senátoři a já pevně věřím, že se k němu postaví odpovědně. Už si nemůžeme dovolit, aby současná legislativa paralyzovala stavebnictví a rozvoj naší země – máme nedostavěnou dálniční síť, zoufale nám chybí nové byty a jsou před námi velké energetické výzvy. Nemáme čas na její další vylepšování a záplatování. Nový stavební zákon musí být skutečně radikálním řezem stavební legislativou. Nástroj k oživení ekonomiky musíme mít co nejdřív, abychom se z koronavirové krize mohli proinvestovat," připomněla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
A pokračovala: "Máme před sebou historicky největší balík evropských dotací. Téměř bilion korun. A nemůžeme je investovat do projektů podle toho, jak se jim podaří prolézt povolovacím martýriem. V novém stavebním zákoně počítáme s tím, že úředníci přejdou pod stát. To je velmi důležité, protože Praha a další města tak nebudou čelit nepříjemnostem se systémovou podjatostí. Ta nyní ohrožuje nejen dostavbu Pražského okruhu, ale aktuálně také třeba výstavbu metra D."
Ministryně se odvolala i na jednoho z našich nejlepších ekonomů, nedávno zesnulého Michala Mejstříka, který spočítal, že celospolečenské přínosy rekodifikace stavebního práva činí přes 7 miliard korun za rok. "To jsou peníze, o které kvůli současné zkostnatělé legislativě každý rok přicházíme. Pokud někdo říká: Dejte nám další čtyři roky, my napíšeme ‚vymazlený‘ stavební zákon, se kterým budou všichni spokojeni, pak je to nejen utopista, ale i neodpovědný sběratel politických bodů,“ dodala Klára Dostálová.
Iniciace Rozvoj staveb pro republiku bohatší je postavena na dvou nezávislých studiích zpracovaných poradenskými společnostmi Ernst & Young, s. r. o., (EY) a Pricewaterhouse Coopers (PWC).*
Podrobnosti o iniciaci, záznam konference, stejně jako další doplňkové materiály naleznete na webových stránkách republikabohatsi.cz.
/zr/
K foto nahoře:
Z páteční konference Když staví soused, bohatneš i ty, která se konala v pátek 25. června v nové budově Národního muzea v Praze.
Foto: Ivan Ryšavý