Vláda schválila dotační program Obchůdek 2021+ z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Pomůže malým koloniálům na venkově. Provozovatelé prodejen s potravinami a smíšeným zbožím v obcích do 1000 obyvatel (resp. do 3000 obyvatel, kdy v jednotlivých částech obce nežije víc než 1000 lidí) v něm budou moci dostat finanční podporu na provoz až 100 000 Kč. Právě obchody bývají přirozeným centrem venkova a právě dostupnost služeb rozhoduje o tom, kde lidé bydlí.
Podporu z programu Obchůdek 2021+ bude možné využít ve všech krajích České republiky kromě hlavního města Prahy.
„Maximální dotace z programu Obchůdek 2021+ pro jeden koloniál za jeden rok bude 100 tisíc Kč, rámcový program bude fungovat na principu výzev pro kraje. První MPO vyhlásí letos, poslední v roce 2025,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a pokračoval: „V praxi to bude znamenat, že se žadatel o dotaci bude obracet na kraj, v kterém se malá prodejna nachází a bude to právě kraj, který bude finanční podporu poskytovat.“
Pro rok 2021 je aktuální rozpočet programu 39 milionů Kč, do roku 2025 se nyní počítá s celkovou částkou 156 milionů Kč.
„Nejdůležitějším aspektem programu Obchůdek 2021+ je nalezení konsenzu mezi MPO a kraji, které budou finanční prostředky poskytovat konkrétním maloobchodníkům. Kraje a starostové vesnic budou garancí toho, že se podpora dostane přímo těm subjektům, které ji nejvíce potřebují a kde bude nejvíce přínosná. Důležitost venkovských prodejen a jejich udržení potvrdila i pandemická situace, kdy lidé žijí na vesnici ocenili možnost nákupů přímo v místě jejich bydliště,“ přiblížil situaci na venkově ředitel odboru podnikatelského prostření a obchodního podnikání MPO Pavel Vinkler.
„Oceňuji velmi profesionální úroveň spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu na přípravě podpůrného programu Obchůdek 2021+. Nepochybně podpoří nejen malé podnikatele, kteří provozují maloobchodní prodejny, ale také posílí občanskou vybavenost na venkově,“ popsal svůj náhled předseda představenstva Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina.
„Chci poděkovat MPO, že k přípravě zmiňovaného programu přizvalo i zástupce obcí a především, že naše připomínky byly zohledněny a zapracovány do programu. Jedná se o první program, kdy je podpora zaměřena přímo na provozní náklady obchodníků. To určitě významně přispěje k udržení prodejen na venkově. Na obchod musí být nahlíženo, jako na základní službu, a tak k němu musí být přistupováno. Myslím, že právě Obchůdek 2021+ je vykročením tím správným směrem,“ vyzvedl starosta obce Vysočina a člen předsednictva Sdružení místních samospráv ČR Tomáš Dubský.
„Velice děkuji všem zúčastněným za vytvoření dotačního programu Obchůdek 2021+ na podporu venkovských prodejen,“ uzavřel náměstek hejtmana Jihočeského kraje Pavel Hroch.
Program Obchůdek 2021+ bude financován ze státního rozpočtu ČR. Fungovat bude tak, že MPO vyhlásí výzvu, kraje si požádají o podporu z ní, MPO krajskou žádost vyhodnotí a pokud bude vše v pořádku, vydá rozhodnutí o poskytnutí dotace. Zájemci o dotaci se budou obracet na kraje, které pomoc nejprve předfinancují ze svého a o proplacení dotace si požádají ex post v rámci rozpočtového roku. Pomoc z programu bude sloužit na provozní náklady malých koloniálů, například z ní bude možné hradit mzdy zaměstnanců, nájem, vytápění, osvětlení, ochranné pomůcky aj.
DRUŽSTVO CBA: OSM TISÍC KORUN NESTAČÍ
Podle předsedy Družstva CBA Romana Mazáka dotační program Obchůdek 2021+ může prodejnám v nejmenších obcích přinést zhruba 8 tisíc korun měsíčně navíc. Tato částka, jak uvedl Roman Mazák, však zdaleka nepokryje náklady obchodů. V nejmenších vesnicích potřebují pomoc mnohem vyšší, až okolo 40 tisíc korun měsíčně. Víra v záchranu až stovky prodejen díky tomuto programu je tak nereálná. Řešením by naopak mělo být zapojení všech obchodních sítí, které by na venkově měly mít vždy určitý počet prodejen odvozený od celkového obratu. V opačném případě by musely odvádět speciální daň, která by ve finále směřovala právě k malým prodejnám.
Podle obchodníků je však částka ve výši zhruba 8000 Kč naprosto nedostačující. „Matematika je vcelku prostá. Prodejna na vesnici s 300 obyvateli udělá tržby maximálně okolo 150 tisíc korun. Její průměrná obchodní přirážka činí zhruba 30 procent. Pokud vezmeme v potaz i DPH, prodejna dosáhne hrubého měsíčního zisku okolo 30 tisíc korun. Z toho musí platit mzdu, energie, nájmy a další náklady na provoz prodejny. Pokud tedy dostane ročně dotaci 100 tisíc, znamená to 8 tisíc měsíčně. Místo zisku 30 tisíc tak bude mít nově 38 tisíc, což je stále naprosto nedostačující,“ zdůraznil předseda Družstva CBA Roman Mazák.
Ten propočty demonstruje na mzdě prodavačky či prodavače. Tato mzda včetně odvodů dosahuje 30 tisíc korun měsíčně. „A to mluvíme jen o jednom zaměstnanci a vůbec neřešíme jeho možnou náhradu v případě dovolené, nemoci nebo jiné provozní komplikace. I kdyby prodavačka nechodila na dovolenou, tak vyčerpá téměř celý zisk takové modelové prodejny. Na vodu, plyn, elektřinu, zařízení či nájem prostor pak už prakticky nic nezbývá,“ doplnil Roman Mazák.
Podle jeho názoru je program ušitý na míru těm sítím, které provozují prodejny i přes jejich dlouhodobou ztrátu, a dotace ji tak částečně sníží. CBA se však dlouhodobě zaměřuje na efektivitu svých provozoven a ty ztrátové proto raději zavírá.
Ministerstvo věří, že pomocí programu zachrání až stovky malých obchodů z nejmenších obcí. Podle Romana Mazáka by však v takovém případě muselo razantně změnit metodiku programu včetně plánované výše dotací. Hranice 1000 obyvatel v obci je pro rentabilitu prodejny zpravidla skutečně zásadní. Pokud nicméně ve vesnici bydlí například jen třetina uvedeného počtu obyvatel, pro prodejnu je to ještě větší komplikace.
„Platí, že čím menší počet obyvatel v obci, tím by měla být dotace pro prodejnu vyšší. Právě odstupňování z hlediska obyvatel je naprosto zásadní, jako vcelku rozumný model si lze představit hranici 250, 500, 750 a 1000 obyvatel,“ konstatoval Roman Mazák. V obci pod 500 obyvatel se podle něj dotace pro ziskovost prodejny musí pohybovat ideálně okolo 30 až 40 tisíc korun měsíčně. U obcí okolo tisíc obyvatel by pak měla měsíční dotace činit 20 tisíc korun. Nižší částky pak podle předsedy Družstva CBA opět nemají šanci pokrýt náklady prodejen.
I proto, že CBA považuje záchranu až stovky prodejen při plánované výši dotací za nereálnou, navrhuje alternativu. Do obslužnosti venkova by se podle družstva měly zapojit všechny obchodní sítě na tuzemském trhu „Jednou z variant může být povinnost obchodních sítí mít na každou miliardu obratu deset prodejen v menších vesnicích, týkalo by se to i všech subjektů s významnou tržní silou. Pokud by tak neučinily, platily by speciální daň z každé neexistující malé provozovny, která by se procentuálně určovala z celkového obratu. Tyto peníze by pak šly ve formě dotací malým provozovnám. Velké nadnárodní řetězce by díky takovému nastavení nevydělávaly pouze obrovské peníze na lidech, ale konečně jim poskytly také službu, o kterou se doposud staraly jen malé provozovny,“ nastínil předseda Družstva CBA.
Dotační výzvy vypisují letos jednotlivé kraje, podle Romana Mazáka by nicméně peníze měly v ideálním případě jít přímo obci, která by se následně rozhodla, zda je poskytne již existujícímu obchodu nebo si prodejnu otevře sama. Samotný obchod pak může teoreticky fungovat i na obecním úřadě, je pak už pouze na něm, zda chod zajistí z vlastních zdrojů nebo využije externích obchodníků.
Družstvo CBA CZ je sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek, které aktuálně čítá více než 1000 prodejen a produkuje obrat více než 4 miliardy Kč. Současným cílem CBA je vybudovat stabilní síť kvalitních maloobchodů, čehož se snaží dosáhnout podporou maloobchodníků, investicemi do prodejen, kvalitním marketingem nebo zaváděním nových technologií a služeb. Pilířem je jednotný maloobchodní pokladní systém s centrálním číselníkem zboží čítajícím v současnosti již více než 120 tisíc položek.*
/zr/
Ilustrační foto: archiv Družstva CBA
