Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili s Jiřím Hamrozim, starostou města Jablunkov v okrese Frýdek-Místek.. Ten je také tváří zářijového čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).
Zářijové vydání Moderní obce však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Téma měsíce tentokrát nese název Stavby, rekonstrukce, revitalizace. Jako vždy i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách zářijového čísla našeho časopisu vystupují.
* Jiří Hamrozi, starosta Jablunkova na Frýdeckumístecku: Finanční zdraví našeho města je v kategorii A, všechny úvěry jsou splacené. Podle výnosu RUD se Jablunkov dostal na úroveň roku 2018. Musíme se tedy uskromnit v našich investičních akcích. Současnou největší investiční akcí je budování nového autobusového terminálu. Bude to architektonicky krásná stavba v podobě prstence se zelenou střechou. Na stavbu bude použit úvěr, naštěstí můžeme využít dotaci (ve výši 90 procent uznatelných nákladů). Proto jsem přítelem dotací – je to cesta, jak si pomoci v rozpočtu města. Někdy vbšak kvůli stanoveným podmínkám na ně nedosáhneme, protože jsou vypisovány pro obce do 1000 či tří tisíc obyvatel, a pak až nad deset tisíc obyvatel, přičemž Jablunkov má zhruba 5600 obyvatel.
* Brigita Petrášová, starostka obce Morkůvky na Břeclavsku (o letošních hodech ve spřátelené Moravské Nové Vsi, letos v červnu zasažené ničivým tornádem): Z tornádem zasažených obcí mám nejblíže k Moravské Nové Vsi. Ani ne tak kilometry, jako srdcem. Mám tam přátele, mimo jiné v Jihomoravské komunitní nadaci, kam často jezdím, účastním se jejích projektů, akcí a setkání. Dům nadace byl také značně poškozen. Poprvé jsem se do Moravské Nové Vsi dostala pomoci po čtyřech dnech – v neděli. A byl to pohled stokrát horší než na fotografiích a videích. Šla jsem obcí pěšky a opírala se o kolo, které darovala jedna z našich občanek. Tekly mi slzy a nikomu to tam nepřišlo divné – nikdo se neptal, neměl čas...
... A pak jsem byla v Moravské Nové Vsi přesně za měsíc – v neděli 25. července – a na hodech! Ano, místní lidé se tam po diskusi a krátkém váhání rozhodli, že sice nemají střechy a někdy ani domy, ale že hody si vzít nenechají.
Přestože mnozí přišli i o střechu nad hlavou, kroje nevyjímaje, přestože neměli kde uvařit sváteční oběd ani napéct koláče. Přestože otlučených a rozbořených domů je v obci stále mnoho a při slavnostní mši lidé možná viděli na oblohu, neboť kostel stále nemá střechu. Přestože chodili v tanečních botách v prachu, blátě a loužích a na mnoha domech se i přes hodové veselí intenzívně pracovalo. Přestože místní nemají peněz nazbyt a po zábavě se mnozí z nich nevraceli do své postele, protože jejich dům stále zůstává neobyvatelný či dokonce už neexistuje, ale šli se vyspat k příbuzným nebo známým.
Ale hody byly skvělé! Několik místních párů se do krojů obléklo a přišlo. A další desítky krojovaných pak z blízkých i vzdálených obcí, aby ty místní podpořily. A zpívalo se a tančilo, zahrála dechová hudba Zlaťulka. Koláče napekly hospodyňky z Valtic, Lednice, Týnce, Brna… a rozdávaly hostům. Občerstvení bylo pro hodující zdarma – zaplatili je sponzoři.
Do obrovské pokladny s nápisem Vstupné dobrovolné každou chvíli někdo hodil pár stokorun. Na tvářích místních bylo vidět, jak rádi na chvíli vypnuli a bavili se. A na mě z těch vlajek vyvěšených v oknech, na střechách i na kostele, z toho obrovského kusu práce, který tam dobrovolníci, složky IZS, vojáci, firmy – a samozřejmě starostové a zastupitelé (ne, že ne!) odvedli za jediný měsíc, z veselých tváří krojovaných i dalších přítomných hostů a ze snahy lidí z dalších obcí pomoci, dýchla obrovská naděje a optimismus.
* Roman Pavelka, místostarosta obce Medlovice na Vyškovsku: Absenci prodejny s potravinami jsme na obecním úřadě řešili dlouho. Viděl jsem, že skupina COOP umisťuje u svých prodejen výdejní boxy, a tak mě napadlo, že by mohl být tento box i u nás v Medlovicích. V naší obci se box zaváží zbožím z nedalekých Němčic nad Hanou, kde funguje místní prodejna. Jednáním s výrobcem boxů firmou 3iD s.r.o z Vyškova jsme doladili místo pro instalaci na nádvoří u kulturního domu. Pro umístění boxu je nutná přípojka 230 V a napojení na internetovou síť. Místo pro box jsme poskytli zdarma a obec hradí náklady na provoz. Zatím si zboží do boxu objednávají hlavně mladší lidé, kteří jsou zvyklí nakupovat na internetu. Pro občany, kteří nemají možnost si nákup sami objednat na internetu, obec vyhradila pracovnici, která jim to zajistí. Dovoz do boxu stojí zákazníky 30 Kč, přičemž výše jejich objednávky musí činit alespoň 300 Kč. Box se zaváží dvakrát denně a po spuštění služby Balíkobot bude možné v boxu vyzvedávat i zboží z dalších e-shopů.
* Josef Bělica, primátor Havířova: Město je významným vlastníkem bytového fondu, nikoliv však největším. Problematika odpojování domů a vchodů od rozvodů soustavy centrálního zásobování teplem (CZT) je veliký problém nejenom posledních let. Havířov má v majetku sekundární rozvody CZT na svém území. Jde celkem asi o 39 km rozvodných tras – představte si v každé trase 2 až 4 trubky, tak se jedná o více než 100 kilometrů rozvodných trubek, o jejichž údržbu se stará městská společnost HTS. Její základní kapitál je především tvořen hodnotou těchto rozvodů a jedná se o 344 milionů korun. Do údržby těchto rozvodů se každoročně investují obrovské částky. Od roku 2010 až dosud je to suma přesahující 230 milionů korun. A v momentě, kdy se rozhodne dům od CZT odpojit, rázem je hodnota rozvodů pro tento dům rovna nule.
V kontextu celé takové situace pak příliš mnoho možností nezbývá. HTS se zabývá distribucí tepla, nemá technologie ani kapacity na budování zdrojů tepla. Když nemáte vlastníkům domů, potažmo bytů, možnost nabídnout alternativu a případně pro ně vybudovat, co potřebují, ztrácíte je navždy a hodnotu rozvodů taktéž. Navíc potom hrozí nekontrolované stavby lokálních kotelen různých kvalit, bez možnosti města toto ovlivnit. Takže pokud chceme zachovat budoucnost HTS, budoucnost jejich zaměstnanců a hodnotu městského majetku, musíme jednat. Navíc v rámci našeho města jsou lokality, kde CZT není a s největší pravděpodobností nikdy ani nebude. Ale domy a byty v těchto lokalitách skýtají prostor pro rozvoj města. Bez společného podniku s ČEZ ESCO, bychom se na rozvoji těchto lokalit nemohli podílet, a to by byla chyba.
* Vladimír Sochor, specialista EPC projektů v Národní rozvojové bance: Metoda EPC si v minulosti většinou vystačila bez dotací. V posledních letech jsou projekty kombinovány s přijetím dotace z některého z dotačních programů, jako jsou Operační program Životní prostředí pro veřejný sektor, nebo Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. S tím se počítá i do budoucna, kdy půjde opět o OPŽP nebo o OPTAK a navíc by mělo být možné EPC projekt kombinovat s čerpáním i z jiných programů, které jsou připravovány, ať už je to Národní fond obnovy, Modernizační fond nebo Fond spravedlivé transformace. To je však ještě ve fázi přípravy. NRB ovšem již nyní může začít nabízet svůj standardní produkt, kterým jsou záruční mechanismy, které by mělo být možné poskytovat i městům, obcím a krajům a bude možné využít také zvýhodněné úvěry, například na komplexnější infrastrukturní projekty.
* Eduard Forejt, Development Director PASSERINVEST GROUP: Aby nové byty byly dostupnější, musí se především přehodnotit přístup k rozvoji staveb jako takovému, tedy nejen k bytové výstavbě. Stavebnictví je sektor s výrazným, bohužel stále nedoceněným multiplikačním efektem. Jde o to zbavit se mýtů a předsudků, které o stavebnictví, panují, ačkoliv právě tento sektor je nejvíce integrován do celé ekonomiky, a může tak pomoci jejímu růstu nebo ustrnutí. Připadá mně, jako bychom přestali umět myslet v souvislostech – a také počítat.
Co vlastně nový dům přinese společnosti? Když jsme si to sami spočítali a své výsledky porovnali s daty renomovaných poradenských firem, výsledné částky se od sebe příliš nelišily. Investice do staveb budov roztáčejí českou ekonomiku 3.09krát, což je úžasný multiplikační efekt. Z každého milionu korun vloženého do investiční výstavby doputuje do státního rozpočtu bezmála 76 %, čili 760 tisíc korun. Pouze ze samotné výstavby loni schválených bytových domů má či bude mít státní rozpočet příjem 98 miliard korun. Z nebytových budov pak dalších 93 miliard korun.
Z provozu administrativních budov, což je parketa naší společnosti PASSERNINVEST GROUP, stát inkasuje až čtyřnásobek sumy vybrané investorem za pronájem kanceláří. Jen firmy sídlící v budovách našeho BB Centra, které se od roku 1998, kdy se začalo budovat, proměnilo ve svébytnou městskou část a zdaleka již nepředstavuje pouze „shluk několika administrativních budov“, dosud na odvodech zaměstnanců odvedly do státního rozpočtu 55 miliard korun. Nyní je to zhruba 4,8 mld. Kč ročně, což zajistí například výplatu důchodů pro 26 tisíc seniorů. Odvody zaměstnanců pracujících v budově Delta pokryjí platy sedmnácti set policistů ročně atd. To je ono „skryté bohatství, o němž se hovořilo i na červnové konferenci, která naši iniciaci představila.
Jenže kolik je tu nevyužitých příležitostí, kolik tohoto „skrytého bohatství“ zůstává zbytečně nevyužito!“ Například poblíž našeho BB Centra byl dlouho takříkajíc „u ledu" projekt, který by Praze přinesl 600 bytů, z toho dvě stě nájemních. Prostor bývalých jatek, tedy brownfield, místo něhož by tento bytový komplex mohl vzniknout, se nachází poblíž magistrály, hned vedle je Krčský les, mezi ním a navrženými novými domy je park, na jehož rekultivaci jako Passerinvest pracujeme a rozhodně jej chceme zachovat i do budoucna. A přece tomuto projektu dlouhodobě chybí to zásadní – změna územního plánu…
* Jaromír Zajíček, do loňského roku předseda Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR, který letos v červenci odešel do důchodu z postu tajemníka Magistrátu statutárního města Děčína: Mám stále silnější pocit, že obce a města jsou relativně málo metodicky vedena. A nejde prosím pouze o Ministerstvo vnitra ČR, ale je to podle mého názoru problém napříč všemi resorty. Já se do veřejné správy dostal přes už vzpomenutou práci na okresním úřadě. Tam bylo vše jasně „nalajnováno“ a přesně vymezeno – a také tam fungovala přísná, avšak korektní kontrola, jejímž smyslem nebylo vás srazit, nýbrž vám pomoci.
V samosprávě je vše jaksi volnější, ale o to více potřebuje pomoc. Vůbec mně nejde o to, aby radnice byly státem voděny takříkajíc za ručičku – to určitě ne! Nejsme národními výbory! Ale vrátím-li se ke své práci na českolipském okresním úřadu, tak tehdy tam pro metodickou pomoc pětatřiceti městům a obcím okresu bylo vyčleněno pět pracovníků.
Dnes taková pomoc zejména menším obcím není zdaleka tak intenzivní a účinná, nota bene, když existuje stále hustší spleť právních předpisů a legislativních norem, že se v ní ztrácejí i právníci a advokáti, o orgánech činných v trestním řízení ani nemluvě.
* Eduard Levý, starosta obce Babice nad Svitavou v okrese Brno-venkov (k vítězství zpravodaje obce v celostátní soutěži O nejlepší obecní či městský zpravodaj): Nechtěli jsme, aby náš zpravodaj byl médiem vedení obce, které si díky němu může s kýmkoliv vyřizovat »své« účty. Chtěli jsme, aby byl zpravodaj přínosný pro občany, jejichž počet se za posledních 15 let téměř zdvojnásobil. Redakční rada má snahu seznamovat čtenáře se zajímavými místy a historií obce. Proto navrhuje téma zpravodaje a jeho obsahovou stránku. Starosta má možnost psát úvodník, který spíš odráží celospolečenské dění v kontextu naší obce. Rubrika činnost v obci představuje přehledně kvartální plány, dále platná usnesení zastupitelstva.
Potřebujeme-li z hlediska obce rozvést nějaké zásadní téma, nebo problematiku po dohodě s radou si rezervujeme vetší prostor, či hlavní téma zpravodaje. Zbytek necháváme na radě bez našich zásahů. Do zpravodaje dále přispívá škola, školka, rodičovská skupina a zástupci jednotlivých spolků.
Podněty a náměty občanů k obsahu zpravodaje se zabývá redakční rada a podle starosty mnohdy vedou k zajímavým článkům. Pokud jde o prostor ve zpravodaji pro opozici, redakční rada prostřednictvím svého člena, který je zároveň zastupitelem, informuje na zasedáních vrcholného orgánu obce o možnosti kohokoliv z jeho členů uveřejnit ve zpravodaji svůj článek. Zatím však nikdo této možnosti nevyužil. Ale také vím, že mnohé zpravodaje ve větších obcích či městech mají rezervovaný prostor pro opozici třeba o polovině stránky. Což mně přijde jako velmi přijatelná cesta.
Za největší hodnotu našeho zpravodaje považuji redakční radu, která je složená z lidí různých věkových a zájmových skupin, proto může vzniknout tak pestrý, a snad pro velkou část obyvatel zajímavý zpravodaj. Chtěl bych všem, kteří pomáhali a pomáhají babickému zpravodaji na svět poděkovat za jejich báječnou práci. Obecní zpravodaj nenásilnou formou pomáhá utvářet pouto s obcí ve které žijeme, rozvíjí naše znalosti o lokalitách, osobnostech či krajových zvyklostech. Obecní zpravodaje mají smysl, mnohdy tvoří pouto s obcí, ve které jste prožili část svého života a dnes do ní zavítáte třeba jen sporadicky. Přeji všem čtenářům Moderní obce při listování jejich obecními zpravodaji jenom samé příjemné chvíle.
* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Obec skutečně není povinna při prodeji, resp. pronájmu, nemovitého majetku vždy upřednostnit ekonomicky nejvýhodnější nabídku a může v mezích § 38 a § 39 zákona o obcích (obecním zřízení). rozhodnout, že určitou nemovitou věc prodá i za cenu nižší než obsaženou v nejvyšší nabídce reagující na zveřejněný záměr, pokud má za to, že to je v jejím zájmu, resp. v zájmu občanů obce.
Takový postup je ovšem nutno odůvodnit, a to způsobem odpovídajícím okolnostem konkrétního případu, přičemž postačí, budou-li důvody rozhodnutí zastupitelstva obce seznatelné z předkládací (důvodové) zprávy k návrhu příslušného usnesení či z rozpravy předcházející přijetí příslušného usnesení. Takovým důvodem skutečně nemohla být dosažitelnost starostky mimo úřední hodiny, připravenost k odchytu volně pobíhajících zvířat či hlídání a údržba pronajatého majetku.*
/rš/
Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na: https://www.profipress.cz/predplatne/.
Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.
