Aktuální nadměrné početní stavy spárkaté zvěře na většině území ČR brání odrůstání přirozené i umělé obnovy a jsou zásadní překážkou při obnově pestrých a stabilních lesů.
Shodly se na tom ve společném usnesení organizace Asociace soukromého zemědělství, Česká komora odborných lesních hospodářů, Pro Silva Bohemica a Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR. Organizace apelují na naléhavou nutnost přijetí příslušných legislativních změn a upozorňují, že dlouhodobý problém již nesnese dalšího odkladu.
Usnesení navazuje na odborný seminář Škody zvěří v kontextu legislativních povinností odborných lesních hospodářů (OLH a možností vlastníků menších lesních majetků – regionální zkušenosti, který se konal v úterý 19. října v Javorníku u Českého Dubu, jehož byly zmíněné organizace spolupořadateli.
„Panuje obecná shoda na tom, že lesy budoucnosti mají být druhově, věkově a prostorově rozmanité,“ upozornil Jiří Svoboda, předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL). „Právě tyto okolnosti akcentují naléhavou potřebu dosáhnout souladu stavů spárkaté zvěře se stavem lesa, což se zatím dlouhá desetiletí nedaří. Poslední novelu mysliveckého zákona se nepodařilo dotáhnout do konce. V řadě regionů je situace již nadále neúnosná. V důsledku probíhající kůrovcové kalamity pokračuje rozpad porostů a strmě narůstají objemy nutné obnovy lesa. Miliardy korun investované do obnovy lesů však přijdou vniveč vlivem přemnožené spárkaté zvěře. Velkým problémem jsou dlouhodobě i naprosto nedostatečná práva vlastníků rozhodnout o hospodaření se zvěří na vlastním majetku,“ zmínil dále s tím, že je nutné přiblížit právo lovu vlastníkům pozemků, kteří na nich hospodaří, a snížit minimální výměru vlastních honiteb na 250 ha a dosáhnout stavu, kdy výše odlovu bude odvozena od stavu porostů v honitbě.
Uvedené organizace prostřednictvím usnesení upozorňují na fakt, že nestabilita lesů ohrožuje plnění všech jejich funkcí, včetně jednoho z nejdůležitějších celospolečenských aspektů – hospodaření s vodou. „Naším cílem není vyčíslování a uplatňování náhrady škod. Je to jen řešení následků, které zatěžuje jak vlastníka lesa, tak myslivce. Za lesy máme coby lesníci profesní zodpovědnost a společnost potřebuje, aby lesy byly schopné se obnovovat a odrůstat. Proto je nutné řešit příčinu. Zvěře může být v krajině jen tolik, aby lesy nebyly nadměrně poškozované. Udržování rovnovážných početních stavů zvěře lovem je základní povinností myslivců. Tato povinnost musí být v případě potřeby vynutitelná. V pestrých a přirozeně se obnovujících lesích nalezne i zvěř mnohem lepší životní podmínky,“ konstatoval Milan Hron, předseda Pro Silva Bohemica
S tím souhlasí také Jan Duda, odborný lesní hospodář z Libereckého kraje: „Problém není možné řešit dalšími a dalšími oplocenkami nebo jinými druhy umělé ochrany. Je to neúnosně drahé, nesystémové a provozně nezvladatelné. Řešit se musí základ problému všude tam, kde není rovnovážný stav a kde způsob mysliveckého hospodaření výrazně omezuje vlastníka lesa v prosazování legitimních způsobů lesnického hospodaření.“
Se škodami zvěří se podle Jiřího Pohana, předsedy ČKOLH, setkávají lesníci na každém kroku. „Prakticky denně jsme konfrontováni s následky nepřiměřených stavů spárkaté zvěře. Zvláště v oblastech zasažených kůrovcovou kalamitou je to dalším problémem pro již tak ekonomicky postižené vlastníky lesů. Řešení této situace je zcela mimo síly a schopnosti vlastníků a praxe ukazuje, že i mimo síly státní správy. Jedinou cestou bude společné nalezení legislativního kompromisu, který přinese rovnováhu mezi lesem a zvěří jako dvěma základními složkami životního prostředí,“ připomněl Jiří Pohan.
Zejména pozice menších vlastníků lesů nyní neposkytuje přímé možnosti efektivně řešit nadměrnou početnost zvěře a škody. Většinou nemají odborné zastání, a proto ani neuplatňují škody a nepodávají podněty státní správě. Prostřednictvím semináře organizace proto menší vlastníky a dotčené subjekty vyzvaly, aby do doby, než dojde k přijetí nové legislativy, maximálně využívali stávajících možností.
Zároveň organizace zdůrazňují, že problém s přemnoženou zvěří se týká komplexně celé krajiny. „Asociace soukromého zemědělství ČR se plně připojuje k této snaze řešit neúměrnou zátěž lesů přemnoženou zvěří, a to jednoduše z toho důvodu, že podobné škody vznikají i na zemědělských kulturách a dlouhodobě zde vznikají miliardové škody, u kterých navíc chybí adekvátní mechanismus, jak náhradu za škody účinně vymáhat. Pochopitelně nejlepší je těmto škodám předcházet a věřím, že předložené návrhy v našem společném memorandu by měly přispět k jejich systémovému omezení,“ uvedl předseda této organizace Jaroslav Šebek a kriticky dodal: „Je třeba říci, že dosavadní politika MZe nepřispívala k dlouhodobě funkčnímu řešení, které by bylo opravdu přijatelné vůči všem subjektům, jichž se tento problém dotýká. Sedláci, ať malí či větší, kteří hospodaří a žijí ve svých regionech, zpravidla také vlastní nějaké výměry lesních porostů a vnímají, že správné řešení leží v komplexním a vyváženém přístupu. Protože tak jako pole, les a tam žijící zvěř spolu velmi souvisí, stejnou měrou musí být zohledňován význam a pozice vlastníků lesů i zemědělské půdy a myslivců, ale také hospodařících zemědělců. Všichni musí mít jasnou odpovědnost, ale účinná oprávnění, a teprve ve vzájemné spolupráci všech těchto hlavních složek mohou naše ekonomické aktivity v krajině znovu být vůči přírodě udržitelnými a prospěšnými.“*
/zr/
