Druhý prosincový den se uskutečnila on-line Národní konference o nelegálních návykových látkách 2021, kterou uspořádal Odbor protidrogové politiky při Úřadu vlády. Konference se věnovala současné situaci u nás ve světovém i evropském kontextu.
Konference o nelegálních návykových látkách se věnovala situaci v ČR v kontextu Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019–2027, respektive akčního plánu na období 2019–2021. Hovořilo se také o tom, jak se daří naplňovat základní pilíře národní strategie, k nimž patří prevence, minimalizace rizik, léčba a resocializace, regulace trhu a snižování nabídky nelegálních drog.
„Jsem ráda, že se nám přes ztížené podmínky podařilo uspořádat historicky první národní konferenci k problematice nelegálních drog, a to za účasti významných domácích i mezinárodních panelistů včetně Alexis Goosdeela, ředitele Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost, či Anji Busse a Giovanny Campello z Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu,“ uvedla národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.
Z českých zástupců vystoupili přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Michal Miovský, primář a zástupce přednosty Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze Petr Popov, odborný ředitel organizace White Light Josef Radimecký, ředitel Národní protidrogové centrály Služby kriminální policie a vyšetřování Jakub Frydrych a ředitel Společnosti Podané ruce Jindřich Vobořil. Za Odbor protidrogové politiky Úřadu vlády hovořila také Pavla Chomynová, pověřená vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.
Podle Zprávy o nelegálních drogách v České republice 2021 jsou nejčastěji užívanou nelegální drogou konopné látky: zkušenost s nimi uvádí asi čtvrtina až třetina dospělých osob starších 15 let. Podíl užití konopných látek je vyšší mezi muži a v mladších věkových skupinách.
Naše země je v mezinárodním kontextu charakteristická problémovým užíváním pervitinu. Aktuálně užívá drogy rizikově kolem 44 tisíc lidí, což jsou dlouhodobí, pravidelní anebo injekční uživatelé drog opiátového či amfetaminového typu. Míra injekční aplikace mezi lidmi užívajícími drogy rizikově je v Česku nad evropským průměrem, dosahuje 90 procent.
Dlouhodobě roste počet injekčních uživatelů drog v kontaktu s nízkoprahovými adiktologickými službami a průměrný věk uživatelů drog v kontaktu se službami se zvýšil na 34 let. „Díky dostupnosti výměnných programů a rostoucímu počtu vyměněného injekčního materiálu se daří udržovat relativně nízkou míru výskytu infekčních onemocnění mezi uživateli,“ uvedla Jarmila Vedralová.
Na předávkování nelegálními drogami zemře ročně v Česku 40–60 osob. Dalších 130–150 případů úmrtí ročně tvoří úmrtí pod vlivem nelegálních drog z jiných příčin (nejčastěji nemoci, nehody nebo sebevraždy).
Síť adiktologických služeb tvoří dlouhodobě 250–300 stacionárních zařízení, z toho 90–100 programů ambulantní léčby, 55–60 nízkoprahových kontaktních center, 35–45 programů ambulantní následné péče, 25–35 programů lůžkové zdravotní péče a 15–20 terapeutických komunit. V posledních letech roste počet dětských adiktologických ambulancí a množství výkonů nízkoprahových programů.
V posledních letech se také rozvíjí privátní segment adiktologických služeb, které nejsou součástí sítě služeb hrazených z veřejných zdrojů. Skutečností je, že síť služeb, zejména v některých regionech, je stále nedostačující, zejména s ohledem na nízkou dostupnost ambulantní péče a substituční léčby.
Z veřejných rozpočtů bylo v roce 2020 vydáno v oblasti celé protidrogové politiky 2278,2 mil. Kč., z toho 82 % tvořily výdaje státního rozpočtu a 18 % výdaje krajů a obcí. Od roku 2018 dochází k nárůstu finančních prostředků alokovaných na dotační řízení pro programy protidrogové politiky (v roce 2018 šlo o 174,7 mil. Kč; v roce 2019 o 216,6 mil. Kč; v roce 2020 o 292,2 mil. Kč; v roce 2021 o 292,5 mil. Kč). Podle Jarmily Vedralové však i přes nárůst výdajů na protidrogovou politiku z veřejných rozpočtů jsou některé typy služeb stále podfinancovány. Je to např. prevence, na niž připadá dlouhodobě pouze 3,5 % zdrojů.*
/zr/
