Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili se starostkou Loštic v Olomouckém kraji Šárkou Havelkovou Seifertovou. Ta se také stala tváří prosincového čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře). Součástí předvánočního čísla je i zvláštní příloha, která představuje všechny projekty, jež byly letos přihlášeny do již 7. ročníku naší celostátní soutěže Komunální projekt roku 2021.
Prosincové vydání Moderní obce však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Téma měsíce tentokrát nese název Čistota obcí a nakládání s odpady.
Jako vždy i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách aktuálního prosincového čísla našeho časopisu vystupují:
* Šárka Havelková Seifertová, starostka města Loštice (okres Olomouc): Samozřejmě jsme i u nás museli reagovat na změny, k nimž dochází v důsledku nové odpadové legislativy, a zároveň jsme chtěli zavést takový systém nakládání s odpady, který v budoucnu bude pro město i jeh obyvatele ekonomicky udržitelný.
Uvedený místní poplatek bude od ledna příštího roku záviset na zvoleném objemu odpadové nádoby a intervalu svozu odpadu, který bude buď 14denní, nebo 28denní. Dosavadní paušální místní poplatek za komunální odpad pro jednu osobu/na kalendářní rok bude v té souvislosti zrušen. Nyní se nebude vybírat poplatek od jednotlivých poplatníků přihlášených ve městě k trvalému pobytu, ale za likvidaci odpadu od nemovitosti. Plátcem poplatku tedy bude vlastník nemovitosti.
Další významnou změnu představuje prodloužení intervalu svozů kontejnerů na směsný odpad ze sídlišť, konkrétně z týdenního na 14denní. Tím se sjednotí podmínky svozu směsného komunálního odpadu (SKO) z individuální bytové zástavby, kde 14denní interval svozu už několik let funguje, a od bytových domů na sídlištích.
Jak známo, na základě nového zákona o odpadech se původcům odpadu, tedy i městům a obcím, bude postupně zvyšovat poplatek za skládkovné za každou tunu odpadu. Zároveň je stanoveno, že můžeme dosáhnout na tzv. skládkovací slevu, ovšem jen v případě, nepřekročíme-li limit produkce odpadu na každého občana. Pro letošní rok to činí 200 kg, pro příští už jen 190 kg, přičemž tento limit bude dál klesat až například ke 120 kilogramům v roce 2029.
Proto ty změny, pro které jsme se rozhodli a které jsme i nejrůznějšími formami projednávali s občany. Pokud domácnosti omezí produkci odpadu – jinak řečeno, začnou produkci odpadů aktivně předcházet a budou odpad lépe třídit, nebudou potřebovat větší nádoby na SKO ani jejich častější vývoz. Takže ušetří oni i město.
* Eliška Olšáková, starostka města Valašské Klobouky (okres Zlín), letos v říjnu nově zvolená členka Poslanecké sněmovny a od listopadu i nová předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR: Spokojeni nemůžeme být ani s povinnostmi, které nám stanovuje zákon o odpadech. Jsem si dobře vědoma toho, na co budu v pozici předsedkyně SMS ČR navazovat. Ohromný kus práce, který Sdružení pod vedením Stanislava Polčáka a s přispěním všech svých členů až do této chvíle odvedlo, je inspirativní a zároveň zavazující. Vím, že očekávání na mě kladená budou značná, a jsem připravená je naplnit.
* František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova (okres Hodonín): Budeme stále trvat na zachování spojeného modelu veřejné správy ve stavebním řízení, zajištění financování úkolů v rozsahu, ve kterém je stát na územně samosprávné celky přenáší, automatickou valorizaci odměn zastupitelů i prodloužení funkčního období zastupitelstev obcí na šest let. Stejně tak ale budeme věnovat čas otázce navýšení daňových příjmů obcí v rámci rozpočtového určení daní, digitalizaci a v neposlední řadě i návrhům na zelenou politiku Evropské unie.
* Michael Kašpar, starosta města Kolín (k vítězství tohoto středočeského města v soutěži Přívětivý úřad 2021 v kategorii obcí s rozšířenou působností): Již přes deset let se snažíme udělat z našeho města nejen přívětivé místo pro život a dostat Kolín co nejdříve z dluhů, ale snažíme se i otevírat městský úřad, zavádět on-line systémy, Portál občana, mobilní aplikace. Udělali jsme velký kus cesty, ale další výzvy nás čekají. Aktuálně pracujeme na novém webu, který bude představen v roce 2022.
* Miroslav Bubeník, starosta města Třemošnice (okres Chrudim): V Třemošnici máme v územním plánu průmyslovou zónu, která zatím není využita. Místní podnik Kovolis Hedvikov a.s. představil v minulosti projekt výstavby nového závodu, který později doplnil o další provozy (lisovnu a tavírnu hliníku). Občané k tomuto rozšířenému projektu měli výhrady a na jednání zastupitelstva jsme se nedokázali dohodnout, zda tento upravený projekt máme podporovat. Z tohoto důvodu jsme oslovili občany v místním referendu, zda máme tento projekt dále podporovat, či změnit územní plán a využít tuto oblast jinak, třeba pro zástavbu. Předmětná lokalita byla průmyslovou zónou, která neměla dlouhodobě využití. V posledních letech řešíme počet obyvatel v obci, populace stárne, máme málo volných obecních pozemků. Je zapotřebí kromě příležitosti k zaměstnání v Třemošnici také řešit velkou poptávku po stavebních parcelách, kterou nedokážeme uspokojit. Proto vznikla úvaha o změně průmyslové zóny na oblast pro bydlení a veřejnou zeleň, protože to jsou nyní jediné dostupné pozemky v majetku města… … Občané se v referendu většinově shodli, že příležitostí pro zaměstnání v místě je dostatek a nechtějí další podnik v Třemošnici, žádají změnit územní plán na zónu pro bydlení a veřejnou zeleň.
Bohužel jeden občan Třemošnice podal k soudu žalobu na neplatnost referenda. Takže se závěry a dalšími usneseními zastupitelstva musíme počkat na rozhodnutí soudu, pro který jsme museli připravit podklady, a musíme obhájit je a výsledky referenda.
* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Dispozice s nemovitým majetkem v obci je skutečně „chůze po tenkém ledě“, a nelze podcenit prodej ani nijak významné části nemovitosti, a o to více pak při prodeji například stavebních parcel ve stavebních lokalitách či jinak významných nemovitostí.
To, co se zdá obci logické a zcela jasné, nemusí tak vidět následně soudy, jak vyplývá z popsaného rozhodování soudů. Někdy může být dokonce lepší adresný záměr (zde soud vytýkal, že nebyl použit), a otázka ceny v záměru je rovněž věc, která může mít „tisíce“ podob – třeba i tu, že když obec zveřejní záměr za 150 Kč, neměla by připustit soupeření jiných cen apod. Proto, když si nejste jisti, nechte zpracovaný záměr a úvahu, jak bude obec postupovat, zrevidovat právníkem, který se v těchto věcech orientuje.
* Luděk Tesař, ekonom: Základní princip mých doporučení obcím je v tom, aby povolaly armádu peněz a konkrétních opatření do boje s růsty výdajů:
- Rychleji realizujte investice a opravy i z úvěrů – tím ušetříte obci obrovské prostředky. Ceny úroků můžeme čekat kolem 3 % p. a., ale spíše střednědobě pod 3 % (dodejme, že ČNB je ve zvedání sazeb na světě téměř sama a největší hráči – USA, EU a Čína – sazby nezvedají a naopak ekonomiku dopují). Naproti tomu růst cen stavebních zakázek překročí nejspíše 10 % p. a. Rychlejší realizace oprav a investic se vyplatí.
- Zajistěte obci zdravě vyšší příjmy – stanovte daň z nemovitosti podle § 12 na hodnotě alespoň 3 (tečka). Obce musí konečně přijmout daňovou zodpovědnost, a ne se jí zříkat a plakat státu na ramenou. Když bylo dobře, obce mlčely, a když bylo zle, některé křičely a zmatkovaly. Srovnejte hospodaření s odpady na nulu. Možná vás to překvapí, ale producent odpadu skutečně není chudák. Nastavte tržní nájmy všude, hlavně u bytů, a bez výmluv, tak praví ostatně zákon. Vodné a stočné by mělo odpovídat alespoň 120 Kč za m3, což je hladina rentability.
- Zvyšte bezpečnost financí. Vždy důsledně držte finance obce pod bezpečným stropem zadlužení (tento strop rozhodně NENÍ dán zákonem o rozpočtové odpovědnosti!). Ponechte na účtech na konci roku podle rozpočtu alespoň 20 % daňových příjmů (tak nebudete muset řešit rozpočtovým opatřením propad daňových příjmů v průběhu roku, který nepřesáhne 20 % daňových příjmů). Využívejte úvěry a držte výše likviditu rozpočtu. Přednostně využívejte levné a dobře nastavené úvěry. Ponechte více vlastních zdrojů na účtech, ale se zůstatky to nepřehánějte, peníze obce se musí otáčet.
- Využívejte investiční úvěrové rámce a vyhněte se chybám a nedostatkům u nastavení parametrů úvěrů, zejména krátké splatnosti úvěrů pod 15 let je projevem hlouposti a neznalosti financí. Upřednostňujte plovoucí sazby (tzv. floatové sazby) postavené na sazbách PRIBOR (je jedno jaké „M“ zvolíte, nejčastěji 3M a 6M, případně 1M). Rozkladem splátek a možností kdykoliv refinancovat opět výrazně zvyšujete finanční likviditu a svobodu obce. Špatným nastavením úvěrů se může obec sama zásadně omezit až finančně zablokovat. Klidně se poraďte, od toho tady jsme.
- Provozní výdaje musí krotit všichni vedoucí, ne pouze obec, starosta, ekonom(ka) či účetní – vše vyjma platů a energií snižte v obci i u organizací obce o 15 %, i u příspěvkových organizací. Kdo je jednou ředitelem nebo vedoucím, neměl by, jak říká jeden můj bratr, „mňoukat“ (rozuměj fňukat), ale ujmout se kormidla a řídit. Vlny jsou tu, plujeme bouří! Tak řiď (nezaměňujte s „řiť“).
- Držte kontakt s realitou a pravidelně aktualizujte analýzu financí a výhledy – udělejte si analýzu financí a nastavte výhled. V krizi je totiž třeba častěji rekognoskovat terén. Tady nejde o přesnost výhledu, ale o to, zda musí samospráva na dosavadní vývoj reagovat nějakými opatřeními a kterými konkrétně. Jaké jsou v obci finanční trendy, jaká je finanční kondice a stav financí. V neposlední řadě pamatujme na to, že se blíží komunální volby, a bylo by tudíž dobré znát finanční možnosti obce a slíbit lidem zaplacené projekty, nebo ne?
- Nastavte flexibilní strukturu rozpočtu – obce by měly být schopny rychle a bez nutnosti rozpočtových opatření přeskupovat výdaje, mít rezervy v rozpočtu i mimo něj a neotravovat s krizí či změnami výdajů jako je vyšší faktura za energie zastupitele. Zastupitelé, ti mají často dost práce sami se sebou, totiž chtěl jsem říci, že mají sami dost jiné práce než řešit v obci již dávno nastavené závazkové vztahy.
- Uvědomte si prosím, že bez mnohých zaměstnanců to v obci půjde vždy – a někdy i lépe. Ale bez spolehlivé hlavní účetní to nepůjde NIKDY!!!
* Vladimíra Ondráková, obchodní ředitelka Hasičské vzájemné pojišťovny: Nejenže obce mohou být cílem kyberzločinců, ale bohužel jejich cílem již jsou. V praxi se s tím bohužel zaměstnanci některých obcí již setkali. Ve světě stále platí, že zločinec je o krok napřed než ochránce spravedlnosti. A protože metody zločinců se stále vyvíjejí a zdokonalují, tak tento jev bude zajisté platný ještě řadu desetiletí. I proto je úkolem – a nejen pojišťoven, hledat účinné praktiky, jak co nejvíce zmírnit dopad takového jednání.
Jednou z možností je pojištění proti kybernetickým zločincům. A právě takové pojištění nabízí obcím i HVP. Jde o doplňkové pojištění k pojištění odpovědnosti za újmu samosprávného celku, které pokrývá zejména nemajetkovou újmu na přirozených právech člověka a také majetkové sankce, uložené obci, zejména v oblasti GDPR. Dále HVP uhradí obcím z tohoto rizika i náklady právního zastoupení.
* Hana Malá, tiskový odbor Ministerstva vnitra ČR: V oblasti místních poplatků mohou obce stanovovat úlevy či osvobození od poplatku, nicméně pro takovýto postup musí mít obec objektivní a racionální zdůvodnění a nesmí tím porušit zákaz diskriminace. Města Doksy, Harrachov a Jilemnice měla zaveden místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů; tento poplatek je ze své povahy paušálního charakteru, tj. nezohledňuje reálnou produkci odpadu. Dotčená města stanovila různou výši poplatku pro „místní“ a pro „rekreanty“, což nelze podle názoru Ministerstva vnitra akceptovat. Obě kategorie těchto poplatníků jsou z pohledu zákona rovnocenné, a z toho důvodu nelze bez dalšího stanovovat různou sazbu poplatku pro tyto kategorie (a to ani formou úlev od poplatku). V opačném případě se jedná o narušení základní konstrukce poplatku a porušení zákazu diskriminace.
* Ladislav Trylč, do letošního listopadu vedoucí oddělení zpětného odběru Odboru odpadů Ministerstva životního prostředí ČR: Vyjdu-li z nového zákona o výrobcích s ukončenou životností, který vstoupil v účinnost letos v lednu, pak obce mohou těžit například z toho, že by se mělo podařit srovnat podmínky plnění povinností ze strany jednotlivých kolektivních systémů zpětného odběru. Například odpadní elektrozařízení by z obcí měla být řádně svážena, a radnice by nemusely čelit třeba takovým problémům, které nastaly loni v létě, když jeden kolektivní systém naráz přestal svážet televizory určitého výrobce.
Narovnání podmínek pro plnění základních povinností jednotlivými kolektivními systémy povede i k určité kultivaci zpětného odběru, což také poskytne obcím větší jistoty.
Doufejme, že i pneumatik, které budou obce sbírat a dále předávat ke zpracování na své vlastní náklady bude postupně ubývat.
* Eva Tylová, místostarostka Městské části Praha 12: Pro realizaci opatření podporujících správné hospodaření s dešťovou vodou využíváme také dotace. Například máme připravenu revitalizaci školky Pastelka či výstavbu nové školky Mydlinky, která již tyto parametry bude splňovat. V současnosti se zpracovává Adaptační strategie pro Prahu 12, jejíž součástí je pasport všech škol a školek právě z pohledu nakládání s dešťovými vodami.
Velký potenciál pro záchyt dešťové vody mají i panelové domy, garáže či obchodní centra (občanská vybavenost). V současnosti ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) prověřujeme možnost, jak realizovat toto opatření na jedenáctipatrovém panelovém domě a na přilehlých garážích. U panelových domů, vzhledem k jejich výšce, nemohly být okapy vedeny po fasádě, ale stejný problém mají bohužel i nižší budovy, třeba garáže. Projekt na záchyt vody ze střechy panelového domu a přilehlé garáže je součástí navržených opatření v Adaptační strategii. Vodu z akumulačních nádrží využíváme na zálivku nově vysazených stromků, kterých je každý rok v městské části Praha 12 několik set...
…Na rozdíl od bytových domů musí například školy za odvod dešťové vody platit, poplatek se počítá z plochy střechy a z obvyklého deště. Pro školu o několika souběžných třídách je částka za rok kolem 130-150 tisíc korun, za školku 50 tisíc korun. Takže peníze tečou doslova přímo do kanálu, a navíc na čističce odpadních vod dělá při přívalovém dešti nadbytečná voda problémy. Voda nad určitý objem teče z odlehčovacích nádrží bez čištění přímo do řeky, přitom nám na sídlišti chybí.
…O zacházení s dešťovou vodou jednáme i s investory, kteří v Praze 12 staví. Příkladem je rezidenční čtvrť na místě bývalého Modřanského cukrovaru společnosti Skanska Reality. Systém odvádění dešťové vody pro Modřanský cukrovar je navržen tak, aby se maximální množství dešťové vody mohlo vsáknout na místě, kam voda naprší. To je dosaženo systémem vodních kaskád a technickými řešeními, která umí zadržet vodu – například zelené střechy, povrchové vsaky, podzemní vsakovací objekty, retence a průlehy. Dešťová voda, která se v případě intenzivních dešťů nezasákne, bude odváděna přímo do Vltavy.
* Jitka Šedinová, ředitelka Městské knihovny Semily (tato knihovna obdržela titul Městská knihovna roku 2021): Uzavřením knihovny kvůli covidu jsme zaznamenali velký propad zejména u dětských čtenářů. Během první covidové vlny se knihovnice zapojily do šití roušek, věnovaly svůj čas v práci knižnímu fondu a hlavně revizi, která byla původně plánovaná na léto. Ve druhé podzimní vlně jsme připravovaly knižní balíčky. S roznosem nám pomohli skautští dobrovolníci. Díky tomu se kniha dostala ke každému, kdo projevil zájem. V nabídce přibyly on-line cestovatelské besedy a přednášky o umění, v distančním modu pokračovala univerzita třetího věku. Čtenáři se naučili číst e-knihy.
Těší nás každý úsměv od čtenáře či milá slova od spokojených návštěvníků. Zároveň si velmi ceníme kolektivu a prostředí, v němž můžeme pracovat, neméně pak podpory města, Libereckého kraje a dalších. Naším úkolem je bořit mýty o tom, že knihovna je jen pro knihomoly. Už dávno to není prostor, kde se jen půjčují knihy. Úkolem knihovny je rozvíjet gramotnost ve všech směrech, stává se tak pilířem vzdělanosti a přirozeným komunitním centrem města, a na tom je třeba dlouhodobě a vytrvale pracovat.
/rš/
Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na: https://www.profipress.cz/predplatne/.
Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.
