Odborníci na životní prostředí se zabývají nebezpečným znečištěním průmyslové oblasti Khok Sa-ad v thajské provincii Kalasin. Tento region nechvalně proslul největší thajskou skládkou elektronického odpadu, který se sem donedávna dovážel z celého světa. Kontaminaci nebezpečnými látkami navíc zhoršuje neodborné zpracování a recyklace vysloužilých spotřebičů, což negativně ovlivňuje široké okolí včetně chudých místních komunit. Ekologové z české Arniky a thajské organizace EARTH odeberou začátkem února na místě vzorky pro následnou analýzu toxických chemických látek.
Těžké kovy, bromované zpomalovače hoření (BFR) nebo perzistentní organické polutanty (POP) – tyto látky jsou nejspíš hlavními viníky nebezpečného znečištění, které způsobuje vážné zdravotní a ekonomické problémy obyvatelům Khok Sa-ad, oblasti asi 400 km severovýchodně od Bangkoku.
„Zpracování a pokusy o recyklaci elektronického odpadu zde postrádají jakékoli prvky bezpečnosti ochrany zdraví nebo ekologická opatření. Odpad se zpravidla spaluje na otevřeném ohni za účelem získání cenných kovů. Tato praxe, bohužel častá v rozvojových zemích, vede k otravě nejen místních, ale i dalších obyvatel a ekosystému v širokém okolí,“ vysvětluje Jindřich Petrlík, odborník Arniky na toxické látky.
Jeho tým bude sbírat vzorky půdy, prachu, vody a vajec, které budou následně analyzovány v laboratoři. Cílem je určení úrovně znečištění perzistentními organickými polutanty (PBDD/F, PCDD/F, PBDE a dioxiny). Tyto chemické látky mají vážný dopad na lidský imunitní a reprodukční systém. Předchozí výzkumy v oblasti už prokázaly vážnou kontaminaci okolí těžkými kovy.
Podle výkonné ředitelky EARTH, Penchom Saetangové, zpracovatelé elektroodpadu v Khok Sa-ad čelí vážným zdravotním hrozbám, i když to mnozí z nich vůbec nevědí. „V místech, která jsme navštívili, nosili lidé jen základní ochranné prostředky – rukavice a roušky. Dokonce i obyvatelé vesnic v okruhu dvou kilometrů si stěžují na štiplavý kouř a problémy s dýcháním. Náš výzkum ukáže, zda je příčinou těchto potíží právě spalování a recyklace odpadu,“ říká přední thajská ekoložka.
Po mnoho let byl elektro-šrot do Thajska dovážen ze zemí po celém světě, protože země postrádá účinnou legislativu o importu a zpracování odpadu. Odborníci se shodují, že klíčovým řešením nejen tohoto případu, je silně očekávaný dodatek Basilejské úmluvy, který by takové praktiky zakázal a přispěl k ochraně komunit po celém světě.*
/TZ Arniky/
