Češi loni v třídicích systémech obcí a měst vytřídili více než 766 tisíc tun využitelných odpadů, z toho téměř 55 % tvořily obaly. V přepočtu na jednoho obyvatele to znamená, že každý Čech v průměru vytřídil skoro 72 kilogramů papíru, plastů, skla, kovů a nápojových kartonů. Navzdory pokračující pandemii koronaviru tak lidé v roce 2021 vytřídili meziročně o 7,5 % odpadů více.
Vyplývá to ze statistik, které Svazu měst a obcí ČR poskytla Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM.
V průměru 16,8 kilogramu plastu, 16,8 kilogramu kovů, 15,2 kilogramu skla a necelý půlkilogram nápojových kartonů – tolik odpadů vytřídil v průměru každý obyvatel ČR za rok 2021. K největšímu nárůstu došlo u tříděných kovů. Každý z nás jich vytřídil v průměru o 3,2 kilogramu více než v roce 2020.
„U množství vytříděných kovů sehrály velkou roli tzv. vícekomoditní sběry. Velké množství obcí umožnilo sběr kovů ve směsi s plastem, případně ve směsi s plastem a nápojovým kartonem dohromady. Na přidání samostatné nádoby na kovy nebo další tříděné komodity nemívají obce často dostatek prostoru,“ vysvětlil Mgr. Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek.
Díky tomuto způsobu sběru je třídění kovů dostupnější pro stále více obyvatel ČR. Ke konci roku 2021 tak bylo k dispozici již okolo 119 tisíc nádob určených pro sběr této komodity. I pro další tříděné komodity je v ČR díky dalšímu zahušťování sběrné sítě dostatek nádob.
S TŘÍDĚNÝM ODPADEM NEMUSÍ LIDÉ CHODIT DALEKO
Lidé mohou v ČR třídit odpady do více než 678 tisíc barevných kontejnerů a menších nádob v ulicích i přímo u rodinných domů. Za poslední dekádu je množství barevných nádob na tříděný odpad téměř trojnásobné. Pro občany je tak třídění odpadů stále dostupnější – průměrná docházková vzdálenost se od roku 2012 zkrátila o 13 metrů, na současných 89 metrů!
Zejména v některých menších obcích ČR je nádobový sběr ještě doplněn, nebo zcela nahrazen sběrem pytlovým. Pytle se nejčastěji využívají pro sběr plastů, papíru, nápojových kartonů, případně kovových obalů. V ČR mohou lidé třídit odpady také prostřednictvím sběrných dvorů, sběrných míst a výkupen surovin.
NEJVÍCE ODPADU TŘÍDÍ LIDÉ VE STŘEDNĚ VELKÝCH OBCÍCH
Pokud bychom měli říct, v jakých obcích lidé třídí odpady nejlépe, je to v obcích od 4 tisíc do 10 tisíc obyvatel. V nich každý obyvatel loni vytřídil v průměru téměř 90 kilogramů odpadu. Rezervy má třídění naopak v největších městech nad 100 tisíc obyvatel, kde se výtěžnost na obyvatele loni pohybovala jen kolem 57 kilogramů.
NEJLÉPE SE LONI TŘÍDILO V OLOMOUCKÉM KRAJI
Srovnáme-li množství tříděných odpadů v jednotlivých krajích ČR, pak došlo loni k zajímavé situaci. Na prvních příčkách zůstávají staronoví aktéři, ale změnilo se pořadí. Olomoucký kraj se z druhého místa protřídil, s průměrnou výtěžností bezmála 90 kilogramů tříděného odpadu na obyvatele, na zlatou pozici. Na druhé místo tak odsunul vítěze z roku 2020, Kraj Vysočinu (86,4 kg/obyv.). Třetí příčku obhájil Královéhradecký kraj (81,9 kg/obyv.).
SYSTÉMY SBĚRU TŘÍDĚNÝCH ODPADŮ SI NASTAVUJÍ PŘÍMO MĚSTA A OBCE
Obce a města ČR se intenzivně snaží zlepšovat systémy nakládání s odpady dlouhodobě. Konkrétní nastavení systému pro sběr tříděných odpadů z papíru, plastů, skla, kovů a případně i dalších komodit je plně v kompetenci jednotlivých měst a obcí. Záleží tedy především na jejich možnostech a jejich rozhodnutí. V poslední době jsou v obcích zaváděny i tzv. vícekomoditní nádobové sběry, kdy lze sbírat například kovy s plasty do žlutých kontejnerů, dotřídí se následně podle jednotlivých frakcí na třídicí lince. Tato možnost je využívána zejména v lokalitách, kde není prostor na přidání samostatné nádoby na kovy a zároveň je na to nastaven systém dalšího dotřídění u úpravců odpadů.
V obcích se třídí také další komunální odpady jako bioodpady, textil a i jiné složky, jako jsou třeba objemný odpad, oleje, stavební odpady, elektrozařízení, baterie atd. „Na obce jsou novým odpadovým zákonem kladeny cíle v oblasti nakládání s odpady, zejména nutnost zajistit vytřídění min. 50 % komunálních odpadů a do roku 2035 min. 70 %, jejichž splnění je náročným úkolem pro všechny obce bez rozdílu velikosti. Což není jen o investicích a provozně-organizačních opatřeních, ale i nutnosti nastavit legislativní pravidla vůči výrobcům a distributorům většiny tříděných odpadů (kromě obalů např. i tiskoviny, letáky aj.), aby se více podíleli na systému třídění, který v současnosti namísto nich musí významně spolufinancovat místní samosprávy, aby občanům zajistily jednoduchý a přehledný systém třídění odpadů,“ uvedl místopředseda Svazu Pavel Drahovzal.*
/zr/
K foto:
Společnost SOMPO, a. s., je jedním z příkladů toho, jak obce a města mohou prostřednictvím jimi založené akciové společnosti svým občanům, ale také živnostníkům i průmyslovým a zemědělským firmám v regionu efektivně poskytovat komplexní služby v nakládání s odpady. Akcionáři SOMPO je 117 obcí na území okresu Pelhřimov a v přilehlých oblastech sousedních okresů. Pro zajištění kvalitního poskytování služeb je společnost vybavena dostatečným vlastním i smluvně vázaným technickým zázemím, včetně vlastní velkokapacitní dotřiďovací linky separovaných odpadů ve středisku Hrádek u Pacova. Článek o fungování SOMPO jsme připravili do červnového vydání Moderní obce, které se z tiskárny bude ke čtenářům expedovat už 1. 6. 2022.
Foto: Ivan Ryšavý
