Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili s Janem Papajanovským (viz první strana obálky nahoře), starostou České Kamenice, města, na jehož území se stýkají hned tři chráněné krajinné oblasti – Labské pískovce, České středohoří a Lužické hory.
Aktuální květnové vydání Moderní obce však přináší i řadu dalších zajímavých a podnětných textů, v nichž promlouvá nemálo osobností nejen z veřejné správy. Přinášíme proto výběr z jejich vyjádření pro Moderní obec. Nenechte si ujít ani téma měsíce, které tentokrát nese název Chytré obce a města.
* Jan Papajanovský, starosta města Česká Kamenice na Děčínsku: Naše město má zhruba 170 bytů. Byly vesměs ve špatném stavu a volaly po rekonstrukci. Nájemné tehdy bylo hluboce pod tržní cenou, 20 Kč za metr čtvereční, nepokrylo ani základní údržbu a my byty dotovali z městského rozpočtu. I když to bylo těžké a nepopulární rozhodnutí, výrazně jsme zvedli nájemné na přibližně troj až čtyřnásobek. Ale i tak je nájem na současné poměry velmi příznivý. Veškeré peníze, které se vyberou, jdou zpátky údržby a rekonstrukce bytového fondu. Příští rok chceme začít s výstavbou nových bytových domů, některé z nich by si město ponechalo ve svém majetku.
Vím, pojí se s tím hodně rizik, ale chceme do toho jít. Inspirovalo nás k tomu město Židlochovice na jižní Moravě, které má také docela rozsáhlý bytový fond a developerský projekt. Město nyní založilo městskou developerskou společnost, která by výstavbu zajišťovala prostřednictvím jednotlivých společností s ručeným omezením. Máme to rozmyšlené tak, že nyní by se zpracovaly studie, a podle výsledku voleb a vůle nového zastupitelstva by se teprve začalo stavět.
* Jaroslav Dohnálek, starosta města Boskovice na Blanensku (k převzetí titulu Historické město roku 2021 pro Boskovice): Je to pro nás dárek k narozeninám. Boskovice letos slaví 800 let od první písemné zmínky. My už dlouho historickým městem jsme, ale teď již na to máme glejt (s Jaroslavem Dohnálkem přineseme obsáhlý rozhovor v červnovém vydání Moderní obce, které se ke čtenářům bude expedovat už 2. 6. – pozn. redakce).
* Martin Baxa, ministr kultury (při příležitosti dubnového vyhlášení výsledků soutěže Historické město roku 2021): Upřímně bych chtěl také poděkovat všem starostkám a starostům, nejenom těm oceněným, za velký kus dobře odvedené práce, protože výraz historických jader měst doznal za poslední desítky let zásadních změn oproti minulosti. Jsem si vědom toho, kolik úsilí i finančních prostředků bylo do nezbytné obnovy historických jader měst vloženo a chci vás ubezpečit, že Ministerstvo kultury bude i nadále vaše aktivity související s obnovou historických měst podporovat tak, aby naše města vzkvétala a národní architektonické bohatství bylo zachováno dalším generacím…
… V rámci specifických programů Ministerstva kultury, určených na obnovu a zachování kulturních památek, došlo v letošním roce k poklesu alokovaných finančních prostředků, a to ve výši 169 mil. Kč. Byla to ovšem bolestivá, ale zcela nezbytná reakce na naprosto nezodpovědné hospodaření předchozí vlády se státními prostředky. Chci vás ujistit, že vynucené snížení objemu finančních prostředků na obnovu kulturních památek v letošním roce vnímám ve všech souvislostech a rozhodně se nejedná o dlouhodobý trend, naopak, mým cílem je postupné navyšování těchto finančních prostředků, pochopitelně v závislosti na možnostech státního rozpočtu.
* Zuzana Šrůmová, zakladatelka iniciativy Roztoky pomáhají (ta vznikla jako reakce místní komunity v Roztokách u Prahy na příchod uprchlíků z Ukrajiny): K založení iniciativy mě vedla představa, co se stane, když sem obyvatelé přivezou lidi, které našli na hranicích, a co s nimi budou dělat za týden, za měsíc. Jaký vliv to bude mít na jejich život, na město, na komunitu. Přišlo mi, že to může být velmi destruktivní a že je třeba tu pomoc koordinovat a plánovat. Nejprve vznikl formulář, který agregoval nabídky ubytování, informace o již přišedších uprchlících, kontakty na hostitelské rodiny a nabízel možnost místním, aby se zapojili. Poté se formovaly dobrovolnické týmy.… …My máme v Roztokách výhodu, že samospráva je vstřícná a úřad je stabilní. Naše iniciativa pomůže tak, že část práce uděláme sami, pomůže také s nastavením procesů. Ale to hlavní je systematické rozkládání práce mezi instituce, dobrovolníky a další aktéry… …Musíme chránit i sebe, abychom to dlouhodobě zvládli. Snažíme se spíš o to, aby lidé, kteří k nám přijdou, získali stabilnější zázemí, vztah k místu a postavili se na vlastní nohy. Takže nejprve zajišťujeme základní pomoc a následně integraci.
* Jaroslav Wertig, partner architektonického studia A69 – architekti, předseda Platformy městských architektů: Zatímco architektonické soutěže se staly už poměrně rozšířeným nástrojem, stále není úplně jednoduché na ně navázat smlouvou o dílo. Obchodní aspekt zpracování soutěží vybraného návrhu v dalších projekčních výkonových fázích představuje samostatné kritérium posuzované buď v rámci výběru vítězného návrhu bodovým ohodnocením, nebo v samostatném jednacím řízení bez uveřejnění. Z diskuse na IX. kongresu Platformy městských architektů vyplynulo, že chybí standardizace profesních výkonů umožňující stanovit v návaznosti na výši investic obvyklé ceny jednotlivých projekčních fází a s nimi akci plánovat a zahrnovat je už do investiční přípravy akce. Celý proces by se tak stal transparentnějším a předvídatelnějším.
* Daniel Brýdl, starosta města Litomyšl na Svitavsku: Vím, že nás Česká komora architektů asi nepochválí, ale v Litomyšli je architektonická soutěž historicky až »poslední záchrannou brzdou, když už projekt nelze zadat jinou formou… …Pokud má být vypsána architektonická soutěž, víme, že s sebou přinese poměrně složité a zdlouhavé řízení, a ani realizace soutěže nebude zrovna levná. Takže spíše oslovujeme více či méně renomované architekty napřímo… …Každopádně doporučujeme každému městu „na začátku“ vypsat alespoň jednu opravdovou architektonickou soutěž na reálně plánovanou stavbu (v Litomyšli to byly Klášterní zahrady), aby samospráva „nasála“ možnosti spolupráce s architekty. A pak je na každém městě, jak bude pokračovat. V každém případě spolupráce s kvalitními architekty se z dlouhodobého hlediska vyplatí – vznikají kvalitní stavby a veřejné prostory a občané to časem ocení.
* Vlastimil Brukner, místostarosta města Humpolec na Pelhřimovsku: Vyhlášení vítěze architektonické soutěže následně znamená to, že zadavatel otevře obálku s nabídkovou cenou na projektové dokumentace. A tam nastává ono prostě nemilé překvapení. Protože architektonická soutěž není „na peníze“, ale na nejlepší návrh… Dále vezměte v potaz to, že to musí vedení města projednat na radě – a pak zřejmě i na zastupitelstvu, protože nepočítalo s částkou uvedenou v obálce. To vše s sebou přináší drobet nervozity a manévrovací prostor na vyjednávání nezbývá velký…
… Na řešení těchto situací univerzální recept neexistuje. Vedení města, případně rada, by však měly velmi odpovědně odhadnout objem případné investice a od toho předpokládaný náklad na dokumentace, a to vše včlenit do rozpočtu města. Více se k tomu asi nedá sdělit. A pokud existuje většinová shoda v zastupitelstvu, je to vždy snazší. Mám zkušenost s jedním projektem – vzorovým bytovým domem v Hálkově ulici, a v žertu říkám, že jedna architektonická soutěž na jedno volební období je tak akorát… Nicméně chce-li mít město jistotu, že peníze za následnou projektovou dokumentaci nevydá v rozporu s veřejným zájem, určitě nešlápne vedle, připraví-li veřejné projednání, na němž vítězný návrh představí a (trošku alibisticky) se občanů zeptá: Chcete to? Budou-li lidé s návrhem souhlasit, je jasně vyhráno a není už příliš co řešit.
* Radka Vladyková, výkonná ředitelka Kanceláře Svazu měst a obcí ČR: Ne nadarmo se říká, že nejsme tak bohatí, abychom si mohli pořizovat levné věci. A pro architekturu, stavebnictví to platí dvojnásob. Nicméně pořád máme na druhé straně investiční limity. Znáte snad někoho, kdo by nechtěl mít něco kvalitně a unikátně udělané? Investiční limity byly a budou. Municipality se musí pohybovat v nějakých rozpočtových kritériích, jež jdou mnohdy ruku v ruce s dotačními pobídkami. A byť by chtěly sebevíce, nemohou je často překročit, nota bene když u každého projektu je třeba „někde vzadu v hlavě“ počítat s vícenáklady… ---Cena je ovšem jen jeden z faktorů – a jak jsem již zmínila, stále platí, že nejsme tak bohatí, abychom si mohli kupovat levné věci. Navíc nic netrvá věčně. Lze připustit, že s ohledem na současnou situaci budou některé municipality nuceny své investiční aktivity přibrzdit, ale rozhodně nelze říct, že by je realizovaly za jakoukoliv cenu, tedy včetně té, že by slevily ze svých kvalitativních požadavků. Naopak, jestli je někdo velice přísným zadavatelem, jenž je neustále pod kontrolou veřejnosti a kritiků, je to právě obec, město, jeho zvolení zástupci. A i proto nikdy nemohou slevit ze svých nároků na maximálně kvalitní a nejvhodnější realizaci.
* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Zformulovat otázku do místního referenda není snadná věc, protože ne každá je přípustná. Otázka se musí týkat samostatné působnosti, musí být na ni jednoznačná odpověď, přičemž už je zde i rozsáhlá judikatura, jež se problematikou zabýval a která dokonce připustila otázku o schválení územního plánu či otázky směřující k doporučení orgánům obce… … Judikatura Nejvyššího správního soudu nabádá k tomu, aby jednoznačnost navržené otázky nebyla posuzována příliš striktně, nýbrž pohledem běžného občana, a aby bylo přihlédnuto k místním reáliím, jejichž znalost může být pro porozumění významu otázky podstatná.
* Luděk Tesař, ekonom: Obce letos mohou očekávat test svého finančního zdraví – a konkrétně finanční kondice mnohých bude ohrožena. Nemálo obcí se v této situaci obává o příjmy, to ale skutečně nemusí. Nominální obrat finančních prostředků umocněný vysokým růstem cen způsobí mj., že příjmy obcí budou spíše více růst (zprvu zejména DPH), ale opravdový test proběhne na straně vysokého růstu výdajů. Finančně slabší obce budou mít problémy, jak zajistit finance na další rozvoj.
Finančně slabší obce jsou většinou ty, které pro své obyvatele budovaly často po celé generace pohádkový MUNICIPÁLNÍ MATRIX, proto bych test, který letos proběhne, nazval „MUNICIPÁLNÍ MATRIX vs. REALITA“.
Co tomuto testu bude například podrobeno?
- Poplatek za odpad neodpovídá ani vzdáleně realitě nákladů a pohybuje se do 700 Kč na obyvatele. Realita je taková, že náklady jsou většinou od 1100 Kč do 2000 Kč na obyvatele.
-Pronájmy bytů se realizují v rozporu se zákonem mimo tržní nájemné za nesmyslné ceny do 70 Kč za m2. Realita je taková, že tržní nájemné v ČR začíná někde na 120 Kč za m2 až po cca 200 Kč za m2 i v těch nejchudších lokalitách.
- Koeficient daně z nemovitostí se neuplatňuje podle § 12. Obce se zříkají zodpovědnosti za příjmy a výběr daní. Realita: Daň z nemovitostí je „platbou za prostor na zemi“, který zabírá poplatník, a je určena k rozvoji dané lokality. Rezignovat na tuto daň na obecní úrovni je rezignací na budoucnost a je to nezodpovědné vůči všem občanům obce.
- Vodné a stočné je pod 100 Kč za m3. Realita: Náklady se v minulém roce pohybovaly většinou nad 110 Kč za m3 a sociální únosnost se pohybuje od 140 do 180 Kč/m3.
- Tvrzení, že spoření a vysoké zůstatky na účtech jsou výhodné a jsou ukázkou schopnosti obce. Realita: Spoření a vysoké zůstatky na účtech jsou hluboce nevýhodné a často jsou jedním z důkazů neschopnosti obce s financemi pracovat, reálně finančně plánovat a za finance budovat potřebnou infrastrukturu. Netýká se to obcí chystajících se vybudovat kanalizaci a vodovody a shánějících finance k dotaci.
- Odkládání akcí oprav a investic, aby obec ušetřila zdroje. Realita: Obec tratila zhruba 10 až 20 % ceny opravy a investice za rok. Růst cen už vysoce přesáhl cenu úroků.
* Karel Kotoun, senior manažer v oblasti finančních služeb Accenture ČR: Ačkoliv „udržitelná revoluce“ již započala, většina obcí na ni zatím příliš aktivně nereaguje. Tento vlažný přístup má několik důvodů. Zaprvé je na vině nedostatek porozumění této tématice. Zadruhé za to můžou napnuté rozpočty obcí a měst. Jako třetí příčinu můžeme označit nepochopení problematiky veřejností, která je ovlivněna greenwashingovými praktikami či aktivisty, a nevidí tak přidanou hodnotu v udržitelných městech.
Na základě výše zmíněných faktorů se tu ovšem jeví nová příležitost, jak přeměnit obce a města ve více udržitelné. Tou možností je efektivní bankovní financování společně s dotačními programy. Kombinace relativně stabilního příjmu obcí, dostatku kolaterálu, spolufinancování z dotačních programů a velké šíře udržitelných projektů činí z obcí a měst ideální partnery pro banky v jejich honbě za lepším poměrem zelených aktiv.
I přes všechny výše zmíněné výzvy zůstává jedna věc jasná. Téma udržitelnosti nejenže přetrvá, ale jeho důležitost bude sílit. Pro požadovanou změnu je však potřeba zvýšit míru veřejného porozumění a finalizovat standardizaci municipální ESG metodologie. Odměnou nám všem budou zdravá města, stabilní společnost a v neposlední řadě i lepší planeta.
* Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF, a. s.: Za období let 2017 až 2021 česká metropole vykázala souhrnné saldo rozpočtu ve výši téměř 54 mld. Kč. Tato suma představuje peníze, kterými Praha mohla financovat kapitálové výdaje, avšak pro tento účel je nevyužila. V roce 2021 se saldo rozpočtu na celkových příjmech podílelo 15 %. Stejného podílu Praha dosáhla i v roce 2019. V roce 2020 byl tento podíl sice nižší, ale stále se držel v rozmezí hodnot z let 2017 a 2018.
V letech 2017 a 2018 se kapitálové výdaje Prahy na jejích celkových výdajích podílely 18 %, resp. 21 %, v následujících třech letech to bylo 16 %. Přitom objem celkových příjmů se v daném období zvyšoval v průměru o 8 % ročně. V období let 2017 až 2021 získala Praha do rozpočtu celkem 464 mld. Kč, z toho šlo na investice 72 mld. Kč. K financování kapitálových výdajů v hlavním městě však – na rozdíl od mnoha obcí – investiční dotace přispěly pouze částkou 3 mld. Kč a příjmy z prodeje majetku 0,3 mld. Kč.
Při financování kapitálových výdajů Prahy hrají tudíž investiční dotace poměrně malou roli. Pohybují se v rozmezí 3 % až 6 % na objemu kapitálových výdajů. Ještě menší význam mají kapitálové příjmy. Praha však nevyužila k financování investic ani peníze nakumulované v předchozích obdobích, ani dluhové nástroje.
Takže výrazným zdrojem financí na investice se stal provozní přebytek čili úspory dosažené v rámci běžného rozpočtu, resp. při financování provozu. Ale ani tento zdroj nevyužívala Praha tak, jak by mohla vzhledem k jeho rozsahu.
Hlavní město v rámci běžného rozpočtu ušetřilo v průměru více než čtvrtinu, resp. téměř 11 mld. Kč běžných příjmů ročně. Tyto peníze město patrně věnovalo spíše na snížení dluhu a na další posílení svých úspor.
* Miroslav Žbánek, primátor města Olomouc: Olomouc vnímá celosvětovou klimatickou situaci a od listopadu 2020 je signatářem Paktu starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky. To všechno jsou důvody, které nás ujišťují v rozhodnutí, že metoda EPC je tou správnou cestou k dosažení co nejefektivnějšího a nejpříznivějšího řešení zásobování vybraných objektů elektrickou energií, vodou a teplem a zároveň jejich co největšího zhodnocení. Zapojení se do programu ELENA vyhlášeného prostřednictvím Národní rozvojové banky (NRB) představuje příležitost nejen pro město Olomouc, ale i další města ČR. Náš EPC projekt se bude týkat celkem sedmi olomouckých škol a školek, rozmístěných ve dvanácti areálech převážně pavilónového uspořádání. Celkem je do projektu zahrnuto 37 vybraných budov v majetku města: ZŠ Demlova – sedm pavilonů, ZŠ Gorkého- jeden objekt, čtyři areály ZŠ a MŠ Holice – šest objektů, dva areály ZŠ a MŠ Holečkova – sedm objektů, dva areály ZŠ a MŠ Nedvědova – devět pavilónů, ZŠ Helsinská – čtyři pavilóny, ZŠ a MŠ Řezníčkova – tři objekty).
Národní rozvojová banka bude financovat 90 procent nákladů spojených se zpracováním projektu. Zbylých 10 procent uhradí město Olomouc. Banka v rámci vypsaného minitendru vybrala dodavatele technického poradenství a po celou dobu poradenství bude dohlížet a koordinovat činnosti mezi dodavatelem a klientem obsažené ve smluvní dokumentaci až po ukončení veřejné zakázky na vybraného poskytovatele služeb EPC. Spolupráce i pomoc je stanovena ve smlouvě. Jsem přesvědčen, že všechny zúčastněné strany udělají maximum možného pro její naplnění a zdárnou realizaci.
* Dan Jiránek, ředitel sekce pro inovativní přístupy Svazu měst a obcí ČR: Oblast Smart City se posunula od nesmyslných nálepek, co je a co není SMART – např. takzvané SMART lavičky s nabíječkami pro mobily, k poznání, že SMART není jednotlivý výrobek nebo jedno řešení konkrétního problému. SMART je proces, způsob uvažování a reakce na problémy, které se v posledních letech vyskytují stále častěji a které kladou stále vyšší nároky na rychlost reakce a její úspěšnost. Konkrétních příkladů by byla spousta. Například dříve se velmi často řešily odděleně úspory energií (zateplení, rekuperace), výroba energií (fotovoltaika, kotle na štěpku, kogenerace) a možnosti využití budov. Dnes se jedná, až na výjimky, o projekty vnitřně provázané, kombinované a s výhledem na možnost jejich zapojení do komunitní energetiky. Výsledkem je sice složitější příprava, ale podstatně nižší náklady obcí na jejich energetické hospodářství.
* Jan Birgus, starosta městyse Litultovice na Opavsku: Základem našeho projektu komunitní energetiky, který vznikl ve spolupráci městyse, společnost i ČEZ a MAS Opavsko, jsou fotovoltaické panely o výkonu 7 kW umístěné na střeše školky, jejichž vyrobená energie je k dispozici zdejší energetické komunitě. FVE jsme pořizovali v rámci celkové šestimilionové rekonstrukce MŠ (s podporou OPŽP 1,5 mil. Kč), z toho náklady na FVE činily 750 tis. Kč. Realizace proběhla v roce 2016 a FVE byla dimenzována na 70procentní spotřebu v místě výroby, tj. v MŠ. Tehdy jsme o nějaké komunitní energetice neuvažovali, takže investice byla zcela obecní.
Ročně šetříme zhruba 4,3 MW na spotřebě MŠ, což je přibližně 50 procent její celkové spotřeby. Výroba i úspora odpovídá projektovaným předpokladům. Pak přišla nabídka od ČEZ odzkoušet reálně fungující komunitní energetiku a získat detailní data o výrobě a spotřebě. V rámci tohoto projektu společného s ČEZ, kdy bylo 10 budov v Litultovicích osazeno chytrým měřením (pět rodinných domků a pět obecních budov), virtuálně ověřujeme fungování komunitní energetiky. Nejprve u spotřebitelů došlo k instalaci elektroměrů měřicích spotřebu a přetoky elektrické energie v reálném čase. Chytré měření osadil na své náklady ČEZ a za odebranou elektřinu z FVE vyplácí účastníkům pilotního projektu odměnu ve výši 500 Kč za MW.
* Kateřina Čadilová, místostarostka obce Mukařov v okrese Praha-východ: Koncem roku 2019 jsme pak dostali nabídku být jednou z pilotních vesnic v projektu Smart Rural 21. Celý název v českém překladu zní Přípravná akce pro chytrý venkov ve 21. století a postupně se do projektu zapojilo 21 vesnic z různých evropských zemí a dalších asi 70 pozorovatelů. Projekt je realizován na základě zakázky Generálního ředitelství pro zemědělství Evropské komise, dodavatelem je společnost E40 Group a podat vítěznou nabídku znamenalo i pro potenciální partnery zpracovat docela podrobné informace v angličtině. To byl ale teprve začátek intenzivní spolupráce. Těžiště projektu spočívalo ve zpracování „smart“ strategie pro naši obec, k čemuž jsme dostali velmi precizní metodickou podporu. Do projektu jsou kromě jednotlivých vesnic (vždy po jedné z každé země) zapojeni i takzvaní národní experti, kteří měli být při tvorbě strategie nápomocni. Odborně přispívají i partnerské akademické a výzkumné instituce. Strategie musela být hotová v průběhu prvního půl roku, v dalších dvou letech mělo probíhat její naplňování a výměna zkušeností.
Mukařov se ve své smart strategii soustředil na čtyři operační cíle:
- zvýšení efektivnosti procesů státní správy a otevření obecního úřadu pro online komunikaci;
- zapojení aktivních občanů do komunitních projektů;
- snížení dojíždění místních obyvatel za prací;
- odpovědný přístup k životnímu prostředí.
V prvním cíli jsme se zaměřili na sjednocení systémů a přechod na cloudová řešení, která zefektivňují práci obecního úřadu i zastupitelstva a jeho orgánů. Od letošního roku můžeme našim občanům nabídnout navíc i online platby místních poplatků.
Druhý cíl se asi nejviditelněji naplnil v zavedení participativního rozpočtování, jehož druhý ročník právě probíhá. Třetí cíl jsme chtěli naplnit vybudováním co-workingového centra, ale v tom nás doba poněkud předběhla, když se v důsledku lockdownu stala práce z domova nedílnou součástí života většiny z nás. Co-working na vsi pozbyl na významu, ale zato se v průběhu pandemie projevily závažné dopady sociální izolace a v řadě případů až patologické závislosti na online technologiích zejména u skupiny teenagerů. Proto jsme místo co-workingu otevřeli teens club, kde se snažíme -náctileté zaměstnávat i jinak, než „leštěním skla“ na mobilech. A poslední cíl – odpovědný přístup k životnímu prostředí – se v Mukařově asi nejvýrazněji projevuje v implementací motivačního systému pro odpadové hospodářství, díky němuž má každá domácnost vlastní odpadový účet a může sledovat, kolik odpadu a v jaké skladbě za rok vyprodukovala, a v případě odpovědného chování se těšit ze slevy na poplatku za odpady.
* Jan Šťastný, tajemník městského úřadu v Dobrušce na Rychnovsku: Projekt Svazu měst a obcí ČR nazvaný Efektivní správa obcí u nás na radnici přispěl ke snazšímu plnění vzdělávacích plánů a rovněž přinesl obrovskou finanční úsporu ve výši téměř 1,8 mil. Kč, ale především je to ocenění pro naše zaměstnance, kteří se chopili této příležitosti a využívají nabídky projektu ESO.
* Oldřich Vávra, starosta obce Tupesy na Uheskohradišťsku, 1. místopředseda Sdružení místních samospráv ČR: Společnost Civipolis o.p.s. mapovala situaci ve vzdělávání pro zástupce obcí I. typu ve všech krajích. Průzkum vychází ze 1400 odpovědí uvolněných i neuvolněných starostů obcí I. typu a 420 zaměstnanců obecních úřadů a také 170 relevantních partnerů ve vzdělávání obou výše uvedených skupin.
Šetření zjistilo, že jen naprosté minimum respondentů (0,4 % starostů a 0,5 % zaměstnanců) považuje vzdělávání za nedůležité. Naopak více než 70 % volených zástupců a přes 50 % zaměstnanců obecních úřadů po absolvování vzdělávacích kurzů a seminářů pociťuje zlepšení úrovně vzdělávání. Stále je však co zlepšovat, protože necelá polovina zaměstnanců a přibližně čtvrtina volených zástupců nepociťuje po absolvování kurzů výraznější změny…
… Přirozeně mě jako zástupce Sdružení místních samospráv ČR potěšily výsledky, podle nichž je SMS ČR nejvýznamnějším partnerem ve vzdělávání volených zástupců obcí I. typu. Volení zástupci ze všech obcí nehledě na velikost se v největším počtu účastní právě vzdělávacích kurzů SMS ČR, které pořádáme prostřednictvím Portálu zastupitele. A zjevně se nám to daří. Absolventi vykazovali podle průzkumu podstatně vyšší nárůst subjektivně pociťovaných znalostí než respondenti, kteří absolvovali školení jiných realizátorů.
Vedle desetiletých zkušeností se vzděláváním nám nese ovoce především princip, kdy „starostové školí starosty“. Daří se nám jako lektory oslovovat kolegy, kteří jsou profesně vzděláni v dané oblasti, a navíc k tématu přidávají praktické zkušenosti. Starosta malé obce je nejenom moderátor diskuse a vizionář, ale kromě strategických rozhodnutí za ním jde i kompletní provedení.
* Ladislav Kejha, zahradník, předseda správní rady Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu: Městské prostředí je pro stromy poměrně nepřátelské prostředí (půdní podmínky, dostupnost vody, tepelné ostrovy, exhalace …). To znamená, že musíme vybírat takové druhy stromů, které jsou schopné to zvládnout. Často vidíme špatně zvolené stromy, jak se několik let trápí na stanovišti a pak odumřou a musí se vyměnit.
Důležité je pamatovat na různorodost, nesklouznout k osvědčeným druhům, abychom předešli problémům, kdy se objeví choroba, nebo škůdce schopný zdecimovat nám nějaký druh stromů. Vhodné stromy i správné technologie pro vylepšení stanoviště, nebo pro zajištění prokořenitelného prostoru by měl navrhovat odborník.
Stromy ve městě často rostou na extrémních stanovištích, jež jsou na hranici jejich možností. Stromy proto obvykle nejsou schopné dožít se stáří, jehož by se dožily v přirozeném prostředí. Toto vědomí nás však nesmí vést k rezignaci.
Mělo by proto být naší povinností snažit se délku jejich života co nejvíce prodloužit volbou vhodného druhu, smysluplným vylepšením stanoviště a vhodnou následnou péčí. Je lepší sázet méně stromů, ale snažit se vytvořit jim takové podmínky, aby dobře vyrostly a vydržely na místě co nejdéle. Protože stín v létě a šumění listí nad hlavou za to stojí.
Obecný přehled informací, jak postupovat při péči o stromy můžete získat z naučných plakátů, vydaných Společností pro zahradní a krajinářskou tvorbu (SZKT), které jsou zdarma ke stažení ve formátu PDF na adrese: www.szkt.cz/osveta/naucne-plakaty-a-brozury. Plakáty ve formátu A1 jsou zdarma k dostání v SZKT, e-mail: kancelar@szkt.cz).*
/rš/
Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na: https://www.profipress.cz/predplatne/.
Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.
