Pro zadržení vody v krajině a podporu ekologické stability se v Lázeňských lesích Karlovy Vary postupně budují tůně a mokřady. Jejich umístění a technické provedení se opírá o rozsáhlou studii vodohospodářských opatření, kterou podle zadání Magistrátu města Karlovy Vary zpracovali odborníci z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).
Výstupem provedené studie bylo nalezení vhodných profilů pro založení a výstavbu vodních prvků, nádrží nebo tůní v Lázeňských lesích Karlovy Vary a také v dílčích povodích drobných vodotečí. Důvody, proč město vypracování studie zadalo, shrnuje náměstek primátorky, Petr Bursík: „Vodní prvky podpoří zadržení vody v krajině a zpomalení odtoku vody z lesů, ve městě zajistí vytvoření dostatečné vodní zásoby pro závlahu a poslouží jako zdroj požární vody.“ Zpracování se na základě smlouvy mezi Magistrátem města Karlovy Vary a Fakultou stavební ČVUT v Praze ujal tým pod vedením doktora Adama Vokurky.
Tůně, retenční nebo zásobní nádrže poslouží k zadržení vody, ale můžeme je také považovat za systém podporující ekologickou stabilitu. Mokřady, respektive tůně mají vysokou hladinu podzemní vody v úrovni kořenové zóny a pro zpomalení či zastavení vody slouží terénní úprava v podobě přirozené hrázky či zemního valu.
Velká plocha litorálního pásma, které tvoří plynulý přechod mezi vodním prostředím nádrže a okolním územím, navíc umožňuje rozvoj druhově bohaté vegetace a tím i vytvoření vhodného biotopu pro vodní druhy ptáků, obojživelníků a vodní bezobratlé živočichy.
Pro vytvoření tůně nebo mokřadu se přednostně vybírají lokality se stagnující vodou, které nevyžadují výrazné zásahy do vodního režimu. „Výsledky provedeného výzkumu používáme jako podklad při budování tůní, kterých jsme za poslední dva roky vytvořili dvacet devět, a letos plánujeme dalších patnáct,“ doplňuje ředitel Lázeňských lesů Karlovy Vary, Stanislav Dvořák.
Mezi zásadní plánované rekonstrukce patří obnova funkčních objektů u vodní nádrže Ovčí rybník a tůně nad Ovčím rybníkem. „V současné době je Ovčí rybník sice funkční, napuštěný, nicméně jeho objekty jsou ve špatném stavebně technickém stavu. Chybí bezpečnostní přeliv, výpustné zařízení je na hranici životnosti a není jasný stav výpustného potrubí, hráz je místy sesedlá, nerovná s řadou vzrostlých stromů na koruně a silným prokořeněním. Jakýkoliv drobný vývrat proto hrozí kolizním stavem zemní hráze,“ varuje Adam Vokurka.*
/tz/
