Pohozené odpadky ve volné přírodě jsou v České republice nepříjemnou realitou. Nedávný průzkum[1] Iniciativy pro zálohování potvrdil, že Češi nesou nepořádek v přírodě nelibě. 9 z 10 z nich věří, že by zavedení záloh na PET lahve a plechovky výrazně omezilo bezmyšlenkovité odhazování odpadků a motivovalo občany vracet nápojové obaly do sběrných míst. Zásadní snížení pohozených nápojových obalů potvrzuje také zkušenost evropských zemí, které už zálohování zavedly. V Německu se po zavedení systému záloh snížil littering nápojových obalů* téměř na nulu, výrazně nižší podíl nápojových obalů v odhozeném odpadu potvrzuje i Estonsko.
Nejviditelnější odpadovou položkou v české přírodě jsou nápojové obaly – plechovky v přírodě potkává 75 % lidí a PET lahve dokonce 95 %. Z průzkumu dále vyplynulo, že kromě vysokého zastoupení nápojových obalů Češi v přírodě často nachází obaly od jídla, tašky nebo igelitky. Velké zastoupení mají podle respondentů také plastové kelímky. S odhozeným odpadem v přírodě má zkušenost téměř každý Čech. Čísla se shodují napříč různými věkovými kategoriemi, pohlavími i kraji České republiky.
Téměř 70 % Čechů vídá nejčastěji pohozené odpadky okolo laviček či podél cest. Více než polovina se pak setkává s odpadky okolo košů u vstupních cest do přírody, na rozcestnících či parkovištích. Nezvyklý není ani nepořádek poblíž silnic či zapomenutý odpad u veřejných ohnišť.
„Pohozené odpadky Čechům nedají spát, zhruba polovina je svědomitě sbírá, aby ulevili přírodě. Se zálohou by se však ochota sbírat odpad v přírodě výrazně zvýšila. 90 % Čechů si myslí, že zálohy jsou funkční motivací. Téměř 60 % lidí by dokonce sbíralo v přírodě obaly od nápojů i po neukázněných spoluobčanech,“ uvedla Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.
ZÁLOHUJÍCÍ ZEMĚ LITTERING NETRÁPÍ
Také zahraniční zkušenosti potvrzují, že zálohy pomáhají zatočit s odpadem pohozeným ve volné přírodě. V Německu před zavedením plošného zálohového systému tvořili v roce 1998 nápojové obaly zhruba jednu pětinu z celkového objemu pohozených odpadků v okolí. V roce 2002 byly v přírodě odhozeny až 2 miliardy nápojových obalů. Po zavedení záloh se littering nápojových obalů snížil téměř na nulu.[1] S tím, jak zálohový systém pomohl snížit pohozené nápojové obaly v přírodě, jsou spokojeni také v Litvě. V průzkumu z roku 2018 tuto pozitivní zkušenost potvrdilo 95 % respondentů.[2]
Pozitivní dopady zavedení záloh na littering potvrzuje i zkušenost z Estonska, které na systém přešlo v roce 2005.[3] „Estonci v roce 2003 analyzovali složení odhozených odpadků podél silnic. Nápojové obaly tvořily až 80 % sesbíraného odpadu, přičemž PET lahve a plechovky z nich tvořily největší část,“ vysvětluje Kristýna Havligerováa dodává: „Po zavedení záloh podíl nápojových obalů v odhozeném odpadu podél silnic klesl pod 10 %.“
Také zkušenosti ze vzdálenější Austrálie potvrzují snížení pohozených odpadků po zavedení záloh.[4] V Austrálii před zavedením záloh tvořily nápojové obaly 44 % celkového odpadu ve volném prostranství. Zavedení systému záloh přispělo k poklesu pohozených nápojových obalů o téměř tři pětiny.
Mezinárodní platforma Reloop, která disponuje expertízou na implementaci modelů cirkulární ekonomiky, považuje redukci odhozeného odpadu v přírodě za hlavní výhodu zavedení zálohového systém na nápojové obaly. Žádná jiná metoda sběru nápojových nádob se sama o sobě neprokázala jako efektivní pro boj s litteringem.*
/zr/
[1] https://www.reloopplatform.org/wp-content/uploads/2021/06/DRS-Litter-Fact-Sheet-Summary-14June2021.pdf
[2] https://grazintiverta.lt/naujienos/gerimu-pakuociu-rusiavimas-jau-tampa-dar-viena-lietuvos-sekmes-istorija/164
[3] https://www.reloopplatform.org/wp-content/uploads/2021/06/DRS-Factsheet-Litter-long-14June2021.pdf
[4] https://www.reloopplatform.org/wp-content/uploads/2021/06/DRS-Factsheet-Litter-long-14June2021.pdf
