Tváří zářijového vydání Moderní obce je starostka Nižboru na Berounsku Kateřina Zusková

Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili s Kateřinou Zuskovou (viz první strana obálky nahoře), starostkou Nižboru.

Aktuální zářijové vydání Moderní obce však přináší i řadu dalších zajímavých a podnětných textů, v nichž promlouvá nemálo osobností nejen z veřejné správy. Uvádíme proto výběr z jejich vyjádření pro Moderní obec. Nenechte si ujít ani téma měsíce, které tentokrát nese název Stavby a rekonstrukce.

* Kateřina Zusková, starostka Nižboru: Od února 1993, kdy jsem byla poprvé zvolena starostkou, obrovsky narostla administrativa a chybí čas. Dříve jsem měla daleko větší prostor a čas chodit po obci, jít mezi lidi. Dnes mám pocit, že nic nestíhám. Ale stejně jsou na tom asi všichni starostové menších obcí. V minulosti jsme měli okresní shromáždění, to jsme se ještě jako starostové pravidelně scházeli a skoro všichni jsme se znali. Pak vznikly kraje a setkávání bohužel ustalo. Na ORP jsme se párkrát sešli, ale s některými kolegy ze vzdálenějších obcí se ani neznáme.

Naše setkávání suplují mikroregiony a MAS, kde se potkáváme s kolegy z okolních obcí. Máme možnost si zde popovídat a předat si navzájem informace a zkušenosti, což je to nejdůležitější. Dříve jsem starostovala s neuvolněným místostarostou, i s menším počtem zaměstnankyň na úřadu. Už to však dál nešlo. Je to pak stres, když náhodou někdo onemocní nebo jde na dovolenou. Takže dnes mám k sobě uvolněného místostarostu a do kanceláře jsme přijali další pracovnici.

Na druhé straně musím přiznat, že něco nám co se týče státní správy pomohlo – třeba datové schránky, občanům zase pomáhá Czech Point. Co však nadále zůstává pro většinu občanů nesrozumitelné je rozlišení mezi výkonem státní správy a samosprávy. Kdy něco dělá obec a kdy úřad.

* Marian Ležák, starosta Luhačovic: Rozdíl mezi faktickými údaji o obyvatelích města (skutečně žijících fyzických osob přihlášených v Luhačovicích) a zveřejněným počtem obyvatel ze strany ČSÚ činí 190 obyvatel, přičemž zmíněný rozdíl nezpůsobí městu jen pokles vykazovaného celkového počtu obyvatel, ale znamená pro Luhačovice zásadní pokles příjmu do jejich rozpočtu. V případě Luhačovic jde o částku přibližně tří milionů korun ročně, což už je významná položka v městském rozpočtu.

Pro příklad tyto tři miliony korun přesahují objem celoročního neinvestičního příspěvku na provoz mateřské školky (2,391 mil. Kč) a blíží se celoročnímu neinvestičnímu příspěvku města do základní školy (3,720 mil. Kč). Nebo přesahují celoroční podíl financování všech místních spolků v oblasti kultury, sociálních služeb a sportu (2,900 mil. Kč). Z investic to odpovídá například třem tisícům metrů čtverečných nových a opravených chodníků nebo celoročnímu objemu nákladů na údržbu zeleně v lázeňském parku…

… Jednoznačně by měl být Podkladem pro výpočet RUD by jednoznačně měl být informační systém evidence obyvatelstva. V dané záležitosti jsme oslovili i jednotlivé instituce a v odpovědích nám daly za pravdu. Český statistický úřad sdělil, že již řadu let vyvíjí úsilí, aby zdrojem údajů o počtu obyvatel pro účely RUD byl základní registr obyvatel, nikoliv populační statistika. Ministerstvo financí odpovědělo, že již několikrát jednalo s Ministerstvem vnitra ohledně použitelnosti dat z evidence obyvatel, později Registru obyvatel jako zdroje dat o počtu obyvatel pro účely RUD. I Ministerstvo vnitra potvrdilo, že upřednostňuje údaje podložené centrální evidencí obyvatel, například pro účely voleb.

* Radim Vetchý, starosta Lanškrouna: Pro výstavbu vlastní městské polikliniky jsme se v Lanškrouně rozhodli v době, kdy bylo zcela zřejmé, že nedojde ke shodě soukromého investora s většinou lékařů, kteří v objektu byli nájemci.  Zpětně to jednoznačně hodnotím jako správné rozhodnutí, ve správný čas. Pokud by v roce 2015 nedošlo ke strategickému rozhodnutí rady města a následně i většiny zastupitelstva postavit městkou polikliniku, dnes by zcela jistě nestála. Kdyby se totiž soutěž na dodavatele měla uskutečnit až v současné době, cena stavby by se vyšplhala do závratné částky. Stavba byla dobře projekčně připravená a město ve vhodnou dobu realizovalo soutěž dodavatelské firmy. Na stavbu tak měly pouze minimální dopady obě krize, které přišly v letech 2020–2022.

* Lukáš Vlček, místostarosta Pacova, poslanec: Také v komunální politice se bohužel občas uvažuje pouze v kontextu množství peněz, které projde účetnictvím daného města či dané obce. Jenže převzetí našeho gymnázia městem a jeho zachování v Pacově bylo důležité především ze socioekonomického hlediska. Velká část dětí z našeho západního konce Vysočiny tenduje spíše k Jihočeskému kraji, případně do středních Čech i s jejich nabídkou dalšího vzdělávání. Takže existence gymnázia v Pacově vrací jejich pozornost – a také pozornost jejich rodičů, zpět nejen k naší škole, ale k celému našemu regionu.

Jistě, v účetnictví našeho města škola představuje určitý náklad, ale z pohledu společenských dopadů nám gymnázium dává smysl. Kdo jiný než stát, kraje, města a obce musí dbát o to, aby se regiony i jednotlivá sídla rovnoměrně rozvíjely, mladí lidé v nich nacházeli příležitost k dalšímu vzdělávání a následně také k zaměstnání či založení vlastního podnikání? Odchodem mladého perspektivního nadaného člověka do střední školy mimo náš region a kraj se zvyšuje pravděpodobnost, že tam pak už zakotví a cestu zpět již třeba ani nenalezne. Zkrátka a jednoduše řečeno, řídit město jako firmu jen »přes korunu« by se do budoucna nemuselo vyplatit.

* Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora: V souvislosti se vzděláváním většího množství dětí a žáků z Ukrajiny v českých školách a na základě svých zjištění poskytla Česká školní inspekce školám, jejich zřizovatelům i Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy také několik konkrétních doporučení, která jsou v plném znění uvedena ve na www.csicr.cz.

Na úrovni škol je v každém případě třeba udržovat i nadále strategii integrace ukrajinských dětí a žáků v běžných a smíšených třídách, systematicky podporovat děti a žáky v rozvoji jejich dovedností komunikovat v českém jazyce, sledovat vztahy mezi ukrajinskými a ostatními dětmi a žáky a také postoje všech zákonných zástupců.

V té souvislosti je nezbytné i aktivně předcházet vzniku potenciálních konfliktů, důsledně vysvětlovat zákonným zástupcům ukrajinských dětí a žáků fungování a odlišnosti českého vzdělávacího systému a současně ubezpečovat zákonné zástupce všech ostatních dětí a žáků, že škola dělá vše pro to, aby kvalita a efektivita vzdělávání všech dětí a žáků nebyla důsledky migračních událostí oslabena.

Současně je třeba aktivně přistupovat k podpoře učitelů a dbát na jejich well-being a psychohygienu.

Zřizovatelé by měli spolupracovat se zřizovanými mateřskými a základními školami na systému umisťování ukrajinských dětí a žáků tak, aby byly spravedlivým způsobem využity kapacity zřizovaných škol, se zajištěním koordinace počtu dětí a žáků v jednotlivých školách.

Dále by bylo vhodné podporovat zřizované mateřské a základní školy při řešení kapacitních problémů spojených s příchodem nových dětí a žáků, podporovat zřizované školy při využívání nástrojů na podporu adaptace a učení nově přicházejících dětí a žáků (např. činnost adaptačních skupin, výuka češtiny jako druhého jazyka, diagnostika apod.).

Jistě by bylo také užitečné, aby zřizovatelé podporovali své školy v promyšlené nabídce volnočasových aktivit zejména pohybového charakteru, které mají zásadní význam pro fyzické i duševní zdraví na straně jedné a pro stírání jazykových i osobnostních bariér na straně druhé. Tyto aktivity by tak měly směřovat nejen k ukrajinským dětem a žákům, ale směrem ke všem dětem a žákům vzdělávaným ve škole.

Doporučení směřovaná k ministerstvu pak reflektují zejména oblasti řízení kapacit, financování, evidence počtu dětí a žáků, tvorby metodických dokumentů nebo systémové podpory učitelů.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Podle § 35 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon.

Do samostatné působnosti obce na základě zvláštních zákonů patří též schvalování územně plánovací dokumentace. Obec rozhoduje o pořízení, zadání a vydání územního plánu obce a regulačního plánu, které se vyhlašují formou opatření obecné povahy. Oba plány jsou součástí územně plánovací dokumentace a pořizuje je obec s rozšířenou působností v přenesené působnosti, jejich schvalování je však samostatnou působností každé obce.

Územní plán je společenskou dohodou o využití území lidmi, kteří v něm žijí. Rozhodování o rozvoji spravovaného území patří mezi základní práva územní samosprávy.

Respektování územní samosprávy je nutnou součástí právního státu. Ústavní definice tohoto pojmu nemůže být závislá jen na zákonné úpravě, protože by to mohlo vést k libovůli zákonodárce a k narušení samé podstaty principu územní samosprávy, který je jednou ze základních hodnot demokratického a právního státu a který jako ústavní princip musí požívat ústavní ochranu.

Stát v rámci dozoru nad územní samosprávou nemůže pozastavit jakékoliv opatření orgánu obce jen proto, že v jeho činnosti shledá protizákonnost s tímto opatřením přímo nesouvisející, nýbrž tak lze učinit jen, jestliže mezi protizákonností jednání orgánu územní samosprávy a napadeným opatřením existuje bezprostřední vztah.

V nálezu sp. zn. IV. ÚS 331/02 ze dne 30. 9. 2002 Ústavní soud dokonce vyslovil, že zásah státu ve smyslu čl. 101 odst. 4 Ústavy nesmí být v rozporu s ústavně zakotvenými znaky samosprávy a je přípustný toliko tehdy, pokud to ochrana zákona nepochybně vyžaduje.

* Radka Štědrá, tisková mluvčí Magistrátu města Olomouce: U svých budov podporujeme energeticky úsporná řešení. Příslušné nástroje jsou zpracované v několika dokumentech: Energetická politika statutárního města Olomouce, Memorandum o spolupráci s Veolia Energie a OLTERM & TD Olomouc, Koncepce veřejného osvětlení nebo Adaptační a mitigační strategie města Olomouce. Materiály se zabývají hlavně nakládáním s energiemi, šetřením nákladů či snižováním emisí.

V posledních letech byly například zatepleny budovy dvou mateřských škol či městského bytového domu. Všechna tato opatření generují nejen úsporu energií, ale omezují i uhlíkovou stopu. Realizujeme energetická opatření v MŠ Husitská a nedávno se tak stalo v MŠ Barevný svět v Dělnické ulici, včetně instalace biodynamického osvětlení a pilotní FVE na její střeše.

Situace se zemním plynem je o něco horší než u elektřiny, jejíž cenu soutěžíme formou aukce. Plyn si jednotlivé městské organizace nakupují samostatně a již několikrát se stalo, že dodavatel vyhlásil úpadek. Naštěstí většina našich příspěvkových organizací včetně ZŠ a MŠ využívá k vytápění a ohřevu teplé vody centrální horkovodní sítě společnosti OLTERM & TD Olomouc (společný podnik Veolia a město Olomouc).

Na období 2022–2023 máme smluvně sjednány dodávky elektřiny pro odběrná místa všech zúčastněných subjektů v rámci společného nákupu elektrické energie. Nárůst ceny elektrické energie letos oproti loňsku, tedy roční dopad na rozpočet města pro rok 2022, se předpokládá necelých 18 mil. Kč. Pro stanovení nákladů za energie do rozpočtu na rok 2023 již nyní probíhají potřebné průzkumy.

Máme našlápnuto také v rámci EPC projektu i k energetickým úsporám, které povedou ke snížení nákladů až o 2,6 mil. Kč ročně na dalších dvanácti vybraných školských areálech s 36 budovami. Úspory nákladů za VO představují z velké části výměny sodíkových svítidel za LED svítidla.

V rámci odboru strategie a řízení máme v oddělení útvaru hlavního architekta obsazenu pozici energetika, který plní úkoly energetického manažera. Díky jeho činnosti dokážeme také vysledovat tzv. slabá místa v nakládání s energiemi, řešit je drobnějšími zásahy a nečekat na moment, kdy by bylo třeba je řešit v režimu velkých investic. S tím souvisí i plánovaná pasportizace všech budov v majetku města v digitalizované podobě.

* Věra Kameníčková, analytička  CRIF, a. s.: Dluh obcí začal růst po roce 2017. Rovněž meziroční tempo růstu dluhu se postupně zvyšovalo, a to z 1 % v roce 2018 až na 10 % v roce 2021. 

Další vývoj dluhu obcí se odhaduje jen velmi obtížně. Vlivem vysoké inflace stoupají zejména daňové příjmy obcí, které jsou nejvýznamnějším zdrojem peněz do rozpočtu. Stejný faktor však zvyšuje i výdaje obcí, a to nejen běžné, ale zejména kapitálové. Protože ještě rychleji než spotřebitelské ceny rostou ceny výrobců. A dluh se obvykle pojí s investicemi.

Spolu s inflací však rostou i úrokové sazby, pomaleji u vkladů na bankovních účtech, rychleji u úvěrů. Obce disponují značnými úsporami, které jsou sice o něco lépe úročeny než dříve, ale stále jde vzhledem k výši inflace o úroky záporné.

V obdobích vysoké inflace získávají půjčky na atraktivitě vzhledem k tomu, že úrokové sazby z úvěrů zdaleka nedosahují výše inflace. A tak v reálném vyjádření může být splacená částka úvěrů včetně úroků nakonec nižší než částka vypůjčená.  

Z údajů o hospodaření obcí (bez Prahy) za pět měsíců letošního roku sice nezjistíme, jak se vyvíjel jejich dluh či úspory, něco se však vyčíst dá. Celkové příjmy se meziročně zvedly o 15 %, z toho daňové příjmy dokonce o 19 %. O téměř pětinu se zvýšily kapitálové příjmy, o něco pomaleji pak i nedaňové příjmy.

Zato dotace se nevyznamenaly. Celkové dotace poklesly meziročně o 3 %, z toho ty běžné o 2 % a investiční dokonce až o 5 %. Za těchto podmínek zvýšily obce své kapitálové výdaje, a to o 18 %, přičemž běžné výdaje vzrostly pouze o 12 %. 

Celkové výdaje se zvýšily méně než příjmy, a tak souhrnný přebytek rozpočtu byl v letošním roce vyšší než ve stejném období roku loňského. Podíl celkového salda na příjmech se meziročně zvýšil o tři procentní body na 8 %, což představuje peníze, které obce mohly utratit, ale neudělaly to. Provozní saldo se zvýšilo o 35 %.

Obce tak financovaly vyšší kapitálové výdaje hlavně provozním přebytkem, méně výnosy z prodeje majetku a investičními dotacemi.

* Luděk Tesař, ekonom: Jest neblahou vlastností některých lidí otravovat vzduch kolem sebe a deptat svého starostu. Kdo deptá starostu, škodí obci – a podle mého názoru s nadsázkou – koná jistý druh „velezrady“. Praxe však ukazuje, že starostka či starosta i sám někdy sobě škodí – a právě o těchto případech bych zde rád napsal. Neb blba v zastupitelstvu nezměníš, ale sám udělat ledasco lépe můžeš, chceš-li a máš-li chuť, sílu – a (správně česky řečeno) know-how.

Uvádím hrst postřehů z praxe:

* Rychleji lze plnit cíle jedině s know-how. Lze se vzdělat, poradit se, být otevřený, pokorný a cílevědomý nebo okoukat, jak to úspěšně dělají jiní. Know-how lze získat i vlastní cestou, ale trvá to měsíce, roky a někdy i desetiletí. Chybami se člověk přece jenom učí, to je fakt. Volební období však na poučení se ze všech chyb bývá příliš krátké. Čtyři roky utečou jako voda a je nutné dělání chyb natáhnout na další volební období, konečně to druhé a třetí volební období již plodí ovoce, pokud jdete ke know-how vlastní cestou. Tou druhou cestou je získat správné informace.

* Uplatnit a nepodcenit sílu komunikace. Síla na zastupitelstvu je základ. Často jsem byl na zasedáních zastupitelstev, kde to skřípalo hlavně kvůli špatné komunikaci vedení obce, potažmo rady, se zastupiteli či dokonce občany. Je jedno, kdo je v opozici a kdo v koalici, informace mají moc měnit svět a pohled lidí na věci i na projekty. Je dobré mít připravené informace, argumenty, podporu. Poctivé a správné pro i proti.

* Mnoho starostů se na začátku volebního období vrhá do plnění úkolů s vervou a chutí letců, aniž by vědělo, že to dělá stylem kamikadze. Radost mám ze starostů profesionálů, kteří jsou často mými klienty. Jeden starosta např. představil projekt rekonstrukce budovy na byty, ordinace a multifunkční prostory tak, že ukázal finanční plán projektu, představil finanční možnosti obce, pozval na zastupitelstvo nejen mne, ale i projektanta a další odborníky. Bylo to skvělé a ta práce se obci vyplatila a letos v srpnu úspěšně kolaudují. Podpora projektu byla téměř absolutní, strach a obavy z neznámého byly odhaleny, popsány a bylo na ně reagováno opatřeními. Samozřejmě se objevili i lidé, na něž argumenty nezabraly, ale ti nesli poslání „země Mordoru“.

* „Tak jsme to dělali vždycky“. Držet se tohoto pravidla bývá cestou zlozvyků komplikujících život. Složitý obsáhlý rozpočet, který si kdoví proč některé obce nastavují, klasicky třeba až na položky a paragrafy, po čekání na dotace, podstřelené ceny nájmů, na něž obec doplácí z daní ostatních, přes brutální doplácení na odpady, zříkání se daňové odpovědnosti, až po vybírání pokut za rychlost na okraji obce, vstupné na koupaliště za 20 Kč, předražené knihovny, nebo třeba někdy zbytečnou obecní policii, to vše jsou věci, na něž mají města a obce univerzální odpověď: „Tak jsme to dělali vždycky!“ Co dodat? Nic! Takový argument je konečná stanice. Uvedu konkrétněji některé příklady onoho „tak jsme to dělali vždycky“, na něž narážíme s kolegy takříkajíc „furt“ aneb hezky česky „imrvére“.

* Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta: Význam dřevní biomasy je zřejmý na první pohled i ze statistik –na celkovém mixu OZE v ČR se podílí asi z 65 procent, pro vytápění domů a bytů ji využívá asi 1,5 milionu domácností. Téměř výhradně jde přitom o biomasu z našich lokálních zdrojů, což je v dnešní době velmi důležité. Dřevní paliva se dokonce stávají určitou záchranou pro ekonomické vytápění na našich vesnicích.

Spalování dřevních paliv je v našich podmínkách CO2 neutrální, i lisovaná dřevní paliva, tj. pelety nebo brikety, se vyrábějí téměř výhradně z odpadu přirozeně vznikajícího na pilách

Moderní spalovací zdroje jsou navíc velmi účinná a ekologická zařízení. Původní kotle na uhlí s odhoříváním například emitovaly až 45krát více emisí prachu, než moderní kotle na pelety. Často se ani v topné sezóně na komínu nepozná, zda je takový moderní kotel v provozu, kouř není vidět…

… Pokud jde o soběstačnost ČR v dřevních peletách, byli jsme v tomto ohledu vždy soběstační.Enormní nárůst poptávky má však nyní za následek prodloužení dodávek a zvyšování ceny. To nás trápí, sice to není takové zdražení, jako nastává u elektřiny a plynu, ale u dřeva a pelet je to skoro dvojnásobek.

Loni poprvé přesáhla výroba domácích certifikovaných pelet třídy A1 (nejvyšší dostupná jakost) 0,5 milionu tun, společně s menší částí produkce pelet s nižší jakostí vyrábí ČR asi 530 tis. tun dřevních pelet určených pro vytápění, výroba se u nás lineárně zvyšuje od roku 2010, ČR se na evropské výrobě pelet podílí 2,8 %. Letos odhaduji výrobu okolo 550 tisíc tun – ta by několikanásobně pokryla naši domácí spotřebu, kdyby se tolik nevyváželo. To je náš současný problém – kulatinu, pilinu, pelety nebo brikety ve velkém vyvážíme. Uvědomělé firmy již exporty sice omezily, ale stále za hranice proudí příliš mnoho surovin.

Českými peletami v podstatě dotujeme západní a jižní evropské trhy s vytápěním – do těchto zemí v čele s Rakouskem a Itálií bylo v roce 2021 vyvezeno přes 400 tisíc tun českých pelet, toto množství by mohlo zajistit vytápění navíc asi pro 90 tisíc domácích uživatelů, v současnosti v ČR pelety k vytápění využívá asi 40 tisíc domácností a firem.
Krátkodobý potenciál ČR pro výrobu jakostních aglomerovaných dřevních paliv (tj. pelety a brikety) dosáhl 1 mil. tun, v případě omezení vývozu kulatiny by tento potenciál narostl na 2 mil. tun, tedy 3násobnou výrobu, než je dnešní produkce pelet a briket. U kusového dřeva jsou zásoby násobně vyšší, spočítat přesné číslo je nesnadné. Orientačně u nás může dřevem udržitelně topit asi 2 miliony domácností.*

/rš/

* Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/. Předplatitel spolu s tištěnou verzí časopisu získá i možnost zdarma využívat kvalitní on-line čtečku řasopisu.

* Přístup do kvalitní on-line čtečky Moderní obce mají i všichni stávající předplatitelé časopisu (stačí k tomu na e-mailový kontakt: odbyt@profipress.cz zaslat poštovní adresu, na niž je předplatné tištěné verze Moderní obce objednáno, a e-mailovou adresu, na kterou bude on-line verze pro daného předplatitele zpřístupněna).

* Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down