Jak nám inovace mohou pomoci dosáhnout udržitelné městské mobility? Jaké podmínky by měly být splněny na cestě ke zdravější budoucnosti měst? Jak maximalizovat dopad investic do vývoje udržitelných dopravních řešení? Nejen tyto otázky diskutovali přední představitelé EIT Urban Mobility (iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu). Konference Budoucnost udržitelné městské mobility s mezinárodním obsazením se uskutečnila v Brně.
Ján Figel', člen výkonného představenstva Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), představil organizaci jako jeden z největších ekosystémů propojující přes 3400 partnerů v 90 inovativních hubech, a to nejen v Evropě, který pomohl vytvořit 17 tisíc vysoce kvalifikovaných pracovních míst. „Inovace jsou jedinou možností, jak se vypořádat se světovými tíživými otázkami, jako je změna klimatu, problémy s dopravou ve městech nebo otázkami zásobování ve městech,“ uvedl Ján Figel‘. Součástí inovativního procesu mohou být všichni od studentů, až po zaměstnavatele. Cílem je vytvořit z měst, v nichž dnes žije více než 70 % Evropanů, místa, která budou lepším a udržitelnějším místem pro život.
Jana Kotalíková, vedoucí Úřadu vlády ČR, zdůraznila klíčovou roli financování pro modernizaci, zejména skrze evropské fondy. Česká vláda bude podle jejích slov i nadále podporovat problematiku zkvalitňování života ve městech. „Aktivity budou zahrnovat bezpečné cyklostezky, preferenci chodců, efektivní a inteligentní veřejnou dopravu, care sharing a koncept smart cities. Chceme více zeleně ve městech a zaměřit se také na modernizaci železniční sítě,“ konstatovala Jana Kotalíková. Celý koncept musí mít jasné cíle, které ale budou zohledňovat rozdílné zájmy lidí žijících ve městech, jako jsou například rodiče s dětmi.
Podle Jana Šámala, zakladatele a CEO společnosti Nimbee, která nabízí mobilní nabíjení elektroaut, je klíčovou otázkou při přemýšlení o udržitelnosti potřeba poměřovat dopady a zisky, a to při veškeré činnosti. Zejména elektrifikaci dopravy vidí Šámal jako nezbytnou, za alarmující z hlediska udržitelnosti považuje to, že velké množství aut jezdí jen malou část roku, třeba i jedno procento z celkového času. Andrea Najvárková, CEO společnosti BringAuto, vidí budoucnost zejména v rozvoji doručovacích robotů. Změnit je podle jejích slov potřeba praxi doručovacích společností, kdy každá doručuje individuálně jednu věc, místo toho, aby se nastavila spolupráce například na základě dovážkových boxů. Smadar Itskovich, CEO z Israel Smart Mobility Living Lab Consortium, zdůraznila potřebu více zapojovat do inovativního procesu vládní orgány a odstranit byrokratismus. Dovést inovativní řečení do praxe nedosáhne podle ní sám žádný jedinec, město, vláda, ani stát sám. Jedinou cestou je vzájemná spolupráce.
„Klimatická změna je pro lidstvo červeným světýlkem, musíme provést rychlou a radikální transformaci. Postupnými kroky k cíli nedojdeme,“ připomněla Maria Tsavachidisová, CEO EIT Urban Mobility. Doprava je jednou z klíčových oblastí, kde je nutné takto postupovat. Do roku 2050 musí klesnout emise z dopravy o 90 %. Potřeba je používat alternativní paliva, přejít na elektromobily, zavádět dopravu podle poptávky a integrovat ji. „Všechny technologie už existují. My je musíme začít už v rané fázi začít používat ve městech, a ne pouze v laboratořích,“ dodala Maria Tsavachidisová.
Harald Ruijters, ředitel pro investice v oblasti inovativní a udržitelné dopravy, DG MOVE, Evropské komise, uvedl, že ani při radikálních krocích už nebude na některá řešení dostatek času. Nedostatečný pokrok zaznamenává především v otázkách vodíkové ekonomiky. Pokud jde o města, je podle něho potřeba, aby postup nebyl založen jen na základě principů dobré praxe, ale přímo na základě legislativy. „Potřebujeme také datový prostor, který bude v Evropě. Data z křižovatek, semaforů, veřejné dopravy, to všechno shromažďuje Google. Proč to nemůže být v Evropě? Města musí mít strategie udržitelné mobility a musí být hybateli vývoje,“ prohlásil Harald Ruijters. Připomněl, že jsou aktuálně otevřené výzvy, které se týkají alternativních paliv a zeleného vodíku, o které je možné žádat.
V panelové diskusi, které se zúčastnili mimo jiné Gereth Macnaughton, ředitel pro inovace, EIT Urban Mobility nebo Tuan Trinh, ředitel, EIT Digital Budapest Node, zazněla vize Evropy, jakožto sítě inovativních hubů, které budou protiváhou a alternativou k americkému Silicon Valley. Podporovat je třeba myšlenku smart cities, kyberbezpečnost a umělou inteligenci. Je potřeba přimět lidi k tomu, aby začali uvažovat o tom, v jakých případech mohou vyjít ze svých „komfortních zón“, organizovat komunity, pilotní projekty a investovat do nich. Vzhledem k tomu, že z měst zaznívá, že nemají dostatečnou kapacitu, je důležité zřizovat poradenská centra a postupovat v inovacích shora dolů, což celý proces usnadní. Zvýšit se musí poměr veřejných zakázek inovativního charakteru, i když skrývají větší riziko. V neposlední řadě jsou důležití vzdělaní lidé, protože bez nich inovace uskutečňovat nelze.*
/zr/
