Světelné znečištění neboli světelný smog je soubor všech nepříznivých účinků, které s sebou přináší umělé osvětlení. Jedná se o významný celosvětový problém, jehož dopady můžeme pozorovat na lidském zdraví, životním prostředí nebo na viditelnosti noční oblohy. V českém prostředí přinese zlepšení nově vydaná česká technická norma, která určuje parametry šetrného svícení, minimalizující nepříznivé dopady umělého světla.
Míra umělého osvětlení v noci stoupá nebývalým tempem. Více než 80 % světové a více než 99 % evropské populace žije v noci pod osvětlenou oblohou. „Venkovní osvětlení patří do veřejného prostoru od konce 19. století. Ne vždy je však nastaveno optimálně a v případě, že dopadá mimo osvětlované oblasti, se stává problematickým. Ministerstvo životního prostředí se rozhodlo nalézt účinný nástroj a poskytnout právní ochranu občanům,“ uvedl náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík. Nová česká technická norma ČSN 36 0459 – Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení vyšla 1. února 2023 a o měsíc později se stane účinnou.
Parametry normy se vztahují na pět aplikačních oblastí: osvětlení pozemních komunikací (silnice, parkoviště, chodníky, cyklostezky), osvětlení venkovních pracovišť (sklady, haly, letiště), osvětlení venkovních sportovišť (stadiony, sjezdovky), architektonické osvětlení (památky, umělecká díla) a reklamní osvětlení (billboardy, LED panely). Týkají se tedy i trvalého venkovního elektrického osvětlení, ale na druhou stranu se nevztahují na dočasné venkovní osvětlení jako na vánoční osvětlení nebo kulturní akce. Stejně tak norma nereguluje vnitřní osvětlení, a to ani tehdy, pokud proniká do venkovního prostoru.
Jak moc je noční osvětlení intenzivní si v dubnu roku 2021 vyzkoušeli obyvatelé Brna, když vypnuli 40 tisíc lamp veřejného osvětlení. „Tento pokus odhalil, kolik světelného smogu vyprodukují právě lampy a kolik třeba výlohy nebo osvětlená parkoviště. Podle leteckého snímkování jsou hlavním světelným znečišťovatelem reklamní billboardy nebo lampy podél železničních tratí,“ uvedl náměstek primátorky města Brna Jaroslav Suchý, který má v gesci životní prostředí.
O rok později vedení města schválilo dokument s názvem Doporučená svítidla pro veřejné osvětlení, v němž mimo jiné stanovili maximální intenzitu osvětlení a upřesnili technické parametry. Město stanovilo rovněž maximální intenzitu světla na fasádách budov, zejména po dvaadvacáté hodině a určilo podmínky na výběr svítidel pro veřejné osvětlení.
Při vylepšování veřejného osvětlení se navíc Brňané mohli díky Technickým sítím Brna rozhodnout, jakým odstínem barev chtějí osvětlit parky. Vybírali ze čtyř variant světel, které mohli vidět v parku Lužánky. Většina hlasovala pro nejteplejší světlo.
Více k tématu například na webu Ministerstva životního prostředí v rubrice Světelné znečištění: https://www.mzp.cz/cz/svetelne_znecisteni. Informace o normě jsou i na webu České agentury pro standardizaci: https://csnonline.agentura-cas.cz/Detailnormy.aspx?k=516634.*
/zr/
