Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili s Ladislavem Medem (viz první strana obálky nahoře), starostou Pelhřimova.
Únorové vydání Moderní obce však přináší i řadu dalších zajímavých a podnětných textů, v nichž promlouvá nemálo osobností nejen z veřejné správy. Uvádíme proto výběr z jejich vyjádření pro Moderní obec.
* Ladislav Med, starosta Pelhřimova: Dnes má naše město 16 tisíc obyvatel, územní plán je koncipován na 20 až 25 tisíc obyvatel kolem roku 2030. Je to otázka výstavby pro bydlení. Měly by se rozšiřovat lokality směrem na východ k ulici Křemešnická a místní části Skrýšov, kde jsou pozemky města pro další výstavbu. Pak jsou zde další lokality, ale bude záležet na developerech, zda na nich výstavbu provedou či nikoliv. Letos začneme připravovat základní technické vybavení pro výstavbu bydlení, čili zasíťování pozemků. Před dvěma roky byla infrastrukturně dokončena lokalita pro 40 rodinných domů, nyní se připravuje další lokalita pro 20 rodinných a dva bytové domy, to vše na rok 2024.
První pozemky byly během půl roku rozprodány, za příznivou cenu 1800 Kč za metr2. Což je ve srovnání s cenou, za kterou pozemky nabízejí developeři, velmi výhodné. Majitelům poskytujeme finanční bonus, pokud do čtyř let zkolaudují stavbu, vrátí se jim nějaké procento z ceny pozemku. Například pro 1000 m2 pozemek je to 200 tisíc korun. Předtím jsme to dělali obráceně – kdo nezkolaudoval, byl pod pokutou. Ale s vymáháním byla spojena určitá administrativa, tak to zkoušíme jinak. Rádi bychom postavili dva bytové domy, jak pro sociální bydlení, tak ve spolupráci s bytovým družstvem jako družstevní bydlení.
* Lukáš Kocman, starosta obce Běleč na Kladensku (k záměru Ministerstva životního prostředí na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko): V novoročním projevu pan premiér vzkázal, že v souvislosti s aktuální situací bude třeba hledat úspory ve státním rozpočtu s tím, že v oblasti obrany, dopravních staveb a vzdělání se slevovat z požadavků nebude. Členové vlády již jistě tuší, že projekt NP Křivoklátsko po komunikační stránce zcela selhal a kromě obecných frází o ochraně přírody pro něj chybějí konkrétní argumenty, proč je současný stav nevyhovující. Ale pokud projekt zruším kvůli úsporám, které jsou v současné situaci nevyhnutelné, nebudu muset vysvětlovat, že se nám to prostě nepovedlo a záměr vznikl vlastně omylem. Nevěřím tomu, že by někdo připustil chybu. A toto je velká šance, jak z toho vyklouznout a zachovat si tvář.
Vznik NP Křivoklátsko by se mimo nutnosti komunikace s dalším státním aparátem neblaze projevil hlavně v omezení volného pohybu místních obyvatel. Způsob hospodaření v NP Křivoklátsko, který byl představen velmi obecně, v záměru předpokládá ponechání přirozených přírodních procesů na převažující ploše parku. To bude v konečném důsledku znamenat naprostou nepropustnost území. V souvislosti s tím, že Lánská obora zaujímá v rámci Křivoklátska již 30 km2 území, kam občané nemají přístup, jde o naprosté znehodnocení našeho životního prostředí. Ač uprostřed hlubokých lesů, ocitneme se doslova mezi ploty.
* Zbyněk Linhart, předseda Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR: Přijde mi strašně nešťastné a nevhodné tak hezké téma, jako zakládání národních parků, uchopit necitlivě a silově. Nejde to dělat tak, že „máme ve sněmovně stoosmičku…, a tak jedeme“. „My, odborníci na ochranu přírody, víme, co je dobře. Ostatní jsou pitomci“ Atp.
Názory lidí na Křivoklátsku reflektují zkušenosti obyvatel a obcí z dalších národních parků. Přičemž předmětem sporu často není ani tak ochrana přírody, ale jednání a extrémní přístupy. Základem by ovšem bylo, kdyby si MŽP tuto skutečnost chtělo připustit. A řídit národní parky trochu jinak…
… K zákonnému návrhu posílení samospráv v regionech národních parků jsme vyzývali v usnesení našeho senátního výboru. MŽP odpovědělo, že současná úprava je dostatečná, a to v tzv. radách národních parků.
Pro příklad: V Radě NP České Švýcarsko je 28 lidí, z toho devět starostů, jeden zástupce kraje. Pak několik zaměstnanců resortu, fakturanti resortu či správy, pak lidé – podnikatelé závislí na správě NP. Základem je, zda si tuto skutečnost představitelé MŽP chtějí uvědomit. A pak to společně přiměřeně změnit. Vlastní iniciativu nechám až na změnu zákona 114/92 Sb., poslanou vládou do Parlamentu CR. Pro ilustraci: Dodnes nemá NP ČŠ dokumenty vyžadované zákonem z roku 2017 – zásady péče, podobně jako KRNAP. Narychlo přijatá zonace území v našem NP České Švýcarsko v době nastupující kůrovcové kalamity je cárem papíru, žádné čtyři zóny fakticky neuvidíte. A na Šumavě? Zásady péče Rada NP neschválila, přesto je ministerstvo bez faktického vypořádání připomínek schválilo.
Mohli bychom se třeba podívat na původní sliby z konce devadesátých let. A také na předmět ochrany v původním zákoně č. 161/1999 Sb., což bylo něco jiného než nyní. A když jim to „nejcennější“ vyhoří, dozvíme se, že je to vlastně skvělé a dobře. Požár v NP České Švýcarsko je však na samostatný rozhovor.
* Pavel Kohout, starosta Opatovic nad Labem na Pardubicku: V obci jsme navýšili místní koeficient pro výpočet daně z nemovitých věcí na části území na svém katastru, přičemž toto území bylo definováno výčtem pozemků na něm podle jejich parcelních čísel. Konkrétně jde o území, na němž se nalézá objekt Elektrárny Opatovice nad Labem. Rozhodlo o tom zasedání obecního zastupitelstva dne 22. 9. 2022, a to kvůli negativnímu dopadu tohoto průmyslového areálu na životní prostředí v jeho blízkosti. Původní koeficient pro výpočet daně z nemovitých věcí přitom byl stanoven ve výši 1,4. Vyhláška obce, která stanovuje místní koeficient pro výpočet daně z nemovitých věcí ve výši 5 pro území opatovické elektrárny nabyla platnosti 1. 1. 2023, takže se to v inkasu daně z nemovitých věcí prozatím nijak neprojevilo. Na ostatním území obce místní koeficient zůstává na hodnotě 1,4 a v dohledné době obec s jeho zvýšením nepočítá.
Podle názoru Ministerstva vnitra ČR je předmětná vyhláška v rozporu s právními předpisy. Toto vyjádření od ministerstva jsme obdrželi už 7. 11. 2022. Zastupitelstvo obce Opatovice nad Labem na svém jednání přijalo usnesení, v něm vyjádřilo svůj názor, že se neztotožňuje s výzvou Ministerstva vnitra, odboru veřejné správy, dozoru a kontroly ze dne 7. 11. 2022, ke zjednání nápravy ve věci daně z nemovitých věcí, a tuto obecně závaznou vyhlášku ponechalo beze změn v platnosti.
Tuto záležitost beru jako možný precedens pro další obce, kterým se tak může otevřít možnost, pomocí navýšení koeficientu pro výpočet daně z nemovitých věcí v určitých částech obce, které jsou pro ni zátěží, například negativním dopadem na životní prostředí – a navýšit tak příjmy obce a tím kompenzovat obyvatelům ony negativní dopady,
* Salome Sýkorová, starostka obce Zátor na Bruntálsku: Smlouvu o spolupráci při výstavbě větrného parku Zátor schválilo zastupitelstvo obce již loni (20. 6. 2022) s tím, že mezi oběma subjekty se předpokládá součinnost při rozvoji. U obce se předpokládá využití znalostí lokality a místních poměrů a investor poskytuje odborné znalosti a zajišťuje celou investici. Při vydání územního rozhodnutí založí ČEZ a obec obchodní společnost, v níž bude mít obec 5% podíl. Náležet jí částečně budou i příjmy z provozu…
… Předpokládané přírodní podmínky zde jsou vhodné pro výstavbu větrných elektráren (VtE), ale samozřejmě v přípravné fázi dojde teprve k jejich pečlivému prověření, zejména proudění větru, přístupové komunikace, možnost zapojení do distribuční sítě. Obec může uplatňovat připomínky, stanoviska. Ale jaký větrný park zde vyroste (o jakém výkonu), zatím není jasné, na území ČR se vyplatí investovat pouze ve vybraných lokalitách několika krajů. Bude záležet na tom, co kraj povolí…
…Prozatím elektrárna (VTE) snížit účty občanům za energii nepomůže, není to zatím legislativně možné. Elektřinu lze zatím dostat k právnickým osobám, v ČEZ však intenzivně pracují i na možnosti elektřinu z VTE do domácností dostat, v tom vidím budoucnost. Nicméně příjem z provozu VTE, který půjde do rozpočtu obce, ulehčí našim občanům jiná břemena – např. náklady za odpadové hospodářství, apod. Doba do výstavby VtE bude ještě velmi dlouhá a je možné, že do té doby se změní legislativa a naši občané by mohli mít levnější energii. Ale prozatím to legislativa neumožňuje již z toho důvodu, že mají občané své energie u různých dodavatelů a mají různé smluvní podmínky.
* David Kodytek, mistostarosta Klášterce nad Ohří na Chomutovsku (k loni na podzim zahájenému městskému piltonímu projektu sběru kuchyňského odpadu): Zhruba třetinu hmotnosti směsného komunálního odpadu z domácností tvoří kuchyňské zbytky. Pokud je dokážeme vytřídit a zpracovat, dosáhneme výrazného snížení množství odpadu vyváženého na skládku, což se promítne do snížení skládkovacích poplatků. Ostatně od roku 2030 už ani nebude možné skládkovat využitelné odpady…
…První zkušenosti s pilotním projektem jsou veskrze pozitivní. Domácnosti, které se do něho zapojily, pečlivě třídí, takže sesbíraný kuchyňský odpad není znečištěný. Lidé si tuto možnost pochvalují a chodí si pro další sáčky. Údaje o sesbíraném množství kuchyňského odpadu za loňský za loňský prosinec bohužel ještě nemáme k dispozici, ale už nyní lze konstatovat, že týdně se daří svézt přes 650 kilogramů zbytků jídla. Nepotvrdily se ani obavy ze zápachu z hnědých popelnic, ani z hlodavců kolem nich. Naopak tím, že se přesunul BRKO z černých otevřených kontejnerů do uzamčených hnědých nádob, došlo k eliminaci zápachu… … . Jsem rád, že se náš projekt úspěšně rozběhl. Myslím, že jde o zajímavou zkušenost, takže naše poznatky můžeme v případě zájmu předávat dalším městům a obcím.
* Helena Jakešová, tajemnice Městského úřadu Cvikov na Českolipsku: Projekt Svazu měst a obcí Efektivní správa obcí (ESO) nabízí opravdu velké množství zajímavých témat, takže si z nich pro svou činnost dokáže vybrat každý. Vzhledem k tomu, že legislativa se neustále vyvíjí, je nutné tyto změny nejen sledovat, ale i umět je aplikovat v praxi. Proto je nezbytné průběžné zvyšování kvalifikace úředníků, kteří pak mohou poskytovat kvalitní služby občanům.
Domnívám se, že pokud by podobná forma vzdělávání i nadále pokračovala, přivítá ji většina úřadů s ohledem na vysoké částky vynakládané z rozpočtu obcí na vzdělávání úředníků dle zákona. Toto byla i hlavní motivace pro úředníky, aby se v co nevětší míře do projektu zapojili. A z mého osobního pohledu jde i o určitý morální aspekt v případě, kdy se zaváži vstupem do projektu k dosažení nějakých ukazatelů, že udělám maximum pro to, abych svůj závazek dodržela…
… V případním pokračování projektu bych uvítrala témata kyber práce nebo kyber úřadování, a to možná i z pohledu bezpečnosti, což je čím dál větší hrozba. S tím souvisí i téma, jak se vyrovnat s narůstajícím stresem úředníků, který z tohoto vyplývá. A rovněž by byl zajímavý nějaký ucelený vzdělávací blok určený přímo tajemníkům týkající se jejich činnosti, personalistiky, ale i ekonomické oblasti, a myslím i opomíjené správní řízení, principy správné úřední praxe.*
/rš/
* Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na: https://www.profipress.cz/predplatne/. Předplatitel spolu s tištěnou verzí časopisu získá i možnost zdarma využívat kvalitní on-line čtečku řasopisu.
* Přístup do kvalitní on-line čtečky Moderní obce mají i všichni stávající předplatitelé časopisu (stačí k tomu na e-mailový kontakt: odbyt@profipress.cz zaslat poštovní adresu, na niž je předplatné tištěné verze Moderní obce objednáno, a e-mailovou adresu, na kterou bude on-line verze pro daného předplatitele zpřístupněna).
* Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.
