Technická norma ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení (Reducing the undesirable side effects of outdoor lighting), která k 1. 3. 2023 vstoupila v účinnost, poprvé do legislativy zavádí maximální hodnoty nově zřizovaného osvětlení pro veřejný i soukromý sektor, jako je veřejné osvětlení, sportoviště nebo reklamní plochy.
Zatím není závazná, ale jak včera na tiskové konferenci v pražské Štefánikově hvězdárně uvedl náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík, tento resort už vede diskusi s Ministerstvem pro místní rozvoj, aby parametry této normy byly vtěleny do prováděcí vyhlášky k chystané a v Poslanecké sněmovně již projednávané novele stavebního zákona , u níž se předpokládá účinnost od 1. 1. 2024. Jak dále konstatoval Petr Hladík, MŽP jedná i s dalšími ministerstvy, konkrétně s Ministerstvem kultury o využívání normy při osvětlování památek, stejně tak jako s Ministerstvem průmyslu o zohlednění dopadů normy i na obce a města v rámci dotačních titulů. Už nyní však norma může fungovat jako jako vodítko i pro obce a města při rekonstrukcích jejich veřejného osvětlení či při zadávání veřejných zakázek na vybudování nového osvětlení.
Zbytečné, příliš silné nebo nepřirozeně zabarvené noční osvětlení totiž stále naléhavěji představuje rozsáhlejší problém pro města i krajinu v České republice. Světelné znečištění negativně ovlivňuje nejen zdraví lidí a životní prostředí živočichů i rostlin. Nevhodně směrované a zbytečně rozsvícené světlo má negativní vliv i na spotřebu energie a rozpočty měst a obcí i soukromých vlastníků. Proto vznikla první technická norma, která poprvé do legislativy zavádí maximální hodnoty nově zřizovaného osvětlení pro veřejný i soukromý sektor jako je veřejné osvětlení, sportoviště nebo reklamní plochy.
Petr Hladík v té souvislosti upozornil i na to, že Česká republika je tak v řešení světelného znečištění evropským lídrem a toto téma postavila i na evropskou platformu v rámci svého loňského předsednictví v Radě EU. Zástupci evropských států, Evropské komise, Mezinárodní asociace pro oblasti Tmavé oblohy, Evropské agentury pro životní prostředí i představitelé vědecké obce na loňském setkání v brněnské hvězdárně označili jako jednu z cest, jak se s tímto novým druhem znečištění vypořádat, právě využití technických norem. „České předsednictví vůbec poprvé zvedlo téma světelného znečištění na evropskou úroveň. Česká technická norma je tak v tuto chvíli nejambicióznější z existujících evropských norem. To ale neznamená, že máme hotovo. Jednak přibývá dalších vědeckých studí zpřesňující informace o negativních účincích umělého světla v noci, zároveň na trhu přibývá šetrnějších řešení, proto počítáme s tím, že požadavky této normy budou procházet pravidelnou revizí,“ poznamenala Anna Pasková, ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje MŽP.
„Dosud neexistovala pravidla, která by říkala, jaká maximální míra umělého osvětlení je únosná pro nás i životní prostředí se zohledněním dalších veřejných zájmů, zejména bezpečnosti. Míra nočního osvětlení v posledních desetiletích skokově roste ale současně není tomuto problému věnována patřičná pozornost a noční osvětlení je v mnoha případech zbytečně předimenzováno. Proto Ministerstvo životního prostředí zadalo vypracování technické normy s jasně definovanými pravidly nejen pro města a obce, ale i pro soukromé firmy, sportoviště, architektonické památky nebo reklamní plochy. Cílem technické normy je nastartovat proměnu uvažování projektantů o využívání světla v noci, stanovit maximální hodnoty pro osvětlovací soustavy, snížit obtěžování nadměrným světlem a vliv na přírodu,“ vysvětlil Petr Hladík s tím, že omezení zbytečného svícení nebo využití úsporných a správně nastavených světel dokáže ušetřit nemalé finanční prostředky jak firmám, tak obecním rozpočtům.
„Máme světelné znečištění opravdu vnímat jako problém? Přece si musíme svítit. Musíme? I v hluboké noci, kdy po vsi nikdo neprojde, ve městě je to pak pár lidí a projede jen pár aut? Neměli bychom veřejný zájem bezpečnosti lidí zvečera a ráno vyměnit v průběhu noci za veřejný zájem ochrany nočního životního prostředí? Svítit k přírodě a k našemu zdraví ohleduplně přitom umíme. Tak to udělejme. Hned! Protože při každém prodlení vznikají další instalace venkovního osvětlování s nevhodnými parametry, které kvůli jejich životnosti budou přírodu poškozovat dalších 25 let. Technologie k řešení máme, cesta je otevřená a každý krok, včetně nové normy, tomu napomáhá,“ dodal za Českou astronomickou společnost předseda její Odborné skupiny pro řešení světelného znečištění Pavel Suchan.
Vedle umělého jasu oblohy nad městy zatěžují prostředí i příliš silná světla, která způsobují oslnění, neúměrná intenzita osvětlení objektů nebo i interiérů a světelný přesah do nevhodných prostor. V České republice najdeme už jen pár míst, kde lze hovořit o přirozené noční tmě. Jedním z míst jsou například Beskydy, kde aktuálně slaví deset let od založení Beskydské tmavé oblohy.
„Když se Štefánikova hvězdárna otevřela v roce 1929 veřejnosti, nacházela se na okraji Prahy. Dnes, téměř po 100 letech, se nachází na okraji centra našeho hlavního města, které produkuje výrazné světelné znečištění limitující využití klasických optických přístrojů hvězdárny. Pozorování slabých objektů hlubokého vesmíru, jako jsou hvězdokupy, mlhoviny a galaxie, může hvězdárna od loňského roku návštěvníkům znovu nabídnout v nebývalé kvalitě, ale jen díky pořízení nového a unikátního elektronického dalekohledu, který vychází z principů digitální astrofotografie a umožňuje světelné znečištění pražské oblohy částečně obejít,“ dodal Tomáš Prosecký, ředitel Štefánikovy hvězdárny.
Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě dotačně podporuje modernizaci soustav veřejného osvětlení se zaměřením na obce v národních parcích, v minulosti i pro obce v chráněných krajinných oblastech částkou zhruba 30 milionů korun ročně. Během jara 2023 bude MŽP aktualizovat podmínky pro dotace na výměnu veřejného osvětlení pro obce v národních parcích, které převezmou parametry nové normy. Současně další podporu mohou obce čerpat z aktuálně běžící výzvy programu EFEKT Ministerstva průmyslu a obchodu.
ČSN 36 0459 stanovuje požadavky na omezení nežádoucích účinků trvalého venkovního elektrického osvětlení na vnější prostředí v následujících aplikačních oblastech osvětlení: – osvětlení pozemních komunikací, – osvětlení venkovních pracovišť, – osvětlení venkovních sportovišť, – architektonické osvětlení, – reklamní osvětlení. Definice a členění pozemních komunikací, venkovních pracovišť a venkovních sportovišť jsou uvedeny v příslušných právních předpisech nebo technických normách. Předmětem tohoto dokumentu je také venkovní osvětlení stavenišť, které nemá trvalý charakter. Pro ostatní venkovní osvětlení (např. u staveb pro bydlení a rekreaci) jsou požadavky této normy doporučující. Tento dokument nestanovuje požadavky na omezení nežádoucích účinků na vnější prostředí u dočasného venkovní osvětlení (např. vánoční dekorační osvětlení, osvětlení krátkodobých kulturních, společenských a sportovních akcí apod.) ani požadavky na parametry svítidel a světlometů u dopravních prostředků v silniční, železniční, letecké a lodní dopravě a u světelných návěstidel v dopravě obecně. Zároveň se požadavky této normy netýkají venkovního osvětlení věznic a osvětlení venkovních pracovišť určených pro práci základních složek integrovaného záchranného systému (IZS).
Záznam včerejší tiskové konference náměstka ministra životního prostředí Petra Hladíka můžete sledovat na: https://www.facebook.com/MinisterstvoZP/videos/591502622874960 .
/rš, tz/*
Na snímku: Petr Hladík s ředitelkou odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje MŽP na včerejší tiskové konferenci v pražské Štefánikově hvězdárně
Foto: Ivan Ryšavý
