Novela vodního zákona stanoví jasná pravidla pro prevenci i řešení havarijních událostí na našich tocích

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravilo novelu vodního zákona, která komplexně řeší havárie na vodách. Návrh na základě zkušeností z praxe definuje, kdo má v případě havárie co dělat a zvyšuje sankce. Mimo jiné zavádí kontinuální měření vypouštěných odpadních vod od vybraných znečišťovatelů a zřizuje registr všech výpustí odpadních vod do vodních toků. Návrh novely je v meziresortním připomínkovém řízení, vládě má být předložen na konci dubna.

„Ochrana vody a jejích zdrojů nejen v kontextu změny klimatu je národním zájmem. Naše vláda se to snaží maximálně ošetřit, nejen třeba ústavní ochranou vody, ale i závazkem programového prohlášení o zavedení online monitoringu vody vypouštěné z průmyslových provozů do řek u výustí významných znečišťovatelů, kde hrozí havárie velkého rozsahu. Havarijní vodní novelou tento průlom v prevenci vzniku havárií nastavujeme," říká ministr životního prostředí Petr Hladík.

Havarijní novela vodního zákona legislativně ukotvuje současný faktický stav – Hasičský záchranný sbor ČR je do zásahu při havárii téměř vždy zapojen a často je na místě první. Novela zlepšuje především koordinaci zasahujících orgánů, urychluje spolupráci při zásahu, chce minimalizovat dopad škodlivých následků havárií. Zároveň vyjasňuje kompetence všech složek, jež se podílejí na řešení havárií, i v případě havárií přesahujících území více obcí či krajů.

„Výše pokut za nedovolené vypouštění odpadních vod s nebezpečnými látkami dnes nejsou nastaveny tak, aby provozovatelé byli maximálně obezřetní. Zvyšujeme proto sankce pětinásobně, z maximální výše 10 milionů korun na 50, zejména pro podniky a provozovny, u nichž je pravděpodobnost vzniku závažného přestupku vyšší než u jednotlivců,“ komentuje ministr.

„Pokud se do povrchových vod vypouští odpadní vody s obsahem zvláště nebezpečných látek jako například kyanidů, je nezbytné, aby takové vypouštění bylo pod kontrolou. Žádná legislativa v oblasti ochrany vod doposud nezavedla provádění kontinuálního monitoringu pro vybrané znečišťovatele jako povinnost. Díky novele budou znečišťovatelé povinni zavést tento typ měření,“ vysvětluje Petr Hladík. Podle odborného odhadu se tato povinnost dotkne na 100–200 znečišťovatelů v Česku. Náklady na pořízení monitorovacího zařízení ve výši zhruba dvou až tří milionů korun i jeho provoz (ročně zhruba 0,2 - 0,3 mil. Kč) ponesou znečišťovatelé.

Novela zavádí evidenci a digitalizaci všech výpustí. Vznikne nový Registr výpustí odpadních vod, který postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění do vod povrchových, s povolením i bez něj. Ministerstvo počítá s tím, že v první fázi zprovoznění Registru budou evidovány výpusti na významných vodních tocích. Jedná se o zhruba 16 tisíc kilometrů toků, jejichž správu vykonávají státní podniky Povodí. V budoucnosti by mělo dojít k rozšířením i na drobné vodní toky. Definitivní forma Registru bude diskutována mezi MŽP a Ministerstvem zemědělství na základě výstupu z pilotního projektu.

MŽP ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, Výzkumným ústavem vodohospodářským TGM a Povodím Labe pilotně monitoruje výpusti odpadních vod v úseku Labe. „Podařilo se nám do sledované části Labe zahrnout všechny výpusti potenciálních zdrojů znečištění povrchových vod,“ uvádí ředitel VÚV TGM Tomáš Fojtík. Výsledky projektu MŽP představí během května. Následná analýza dostupných evidencí a jejich využitelnosti poslouží jako model pro tvorbu celorepublikového informačního systému Registru výpustí.*

/tz/

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down