Memorandum o partnerství mezi Jihočeským krajem a Mykolajivskou oblastí podepsali v pondělí 3. dubna přímo v jihoukrajinském Mykolajivu místní guvernér Vitalij Kim a 1. náměstek hejtmana Jihočeského kraje František Talíř. Partnerství je klíčem k aktuální pomoci i k dlouhodobé ekonomické a politické spolupráci při obnově regionu po válce. Oznámení posíláme s několikadenním zpožděním ve chvíli, kdy je celá česká delegace v bezpečí mimo území Ukrajiny.
Uzavřené partnerství akcentuje především dvě etapy spolupráce. První fáze je akční a týká se především aktivní pomoci této oblasti během současné válečné situace. „V praxi to může probíhat tak, že když Jihočeský kraj, ale třeba i některé významné jihočeské firmy budou chtít pomoci ukrajinské straně, spojíme je s konkrétními lidmi či organizacemi přímo v Mykolajivském regionu. Pomoc tak může být stoprocentně adresná, což je vždy výhodou,“ vysvětlil František Talíř.
Druhá rovina je více ekonomická a politická. Jde o dlouhodobé partnerství, které by mělo otevřít cestu jihočeským firmám při obnově regionu po skončení války. „Toto partnerství je klíč, díky kterému budeme moci rozvíjet obchodní i politickou spolupráci, která může být ekonomicky zajímavá i pro české firmy. Například v oblasti obnovy dopravní nebo energetické infrastruktury mohou tuzemské společnosti najít zajímavé byznysové příležitosti,“ upřesnil náměstek jihočeského hejtmana.
MYKOLAJIV – MĚSTO, KTERÉ ZASTAVILO RUSKÉ TANKY
Podle Františka Talíře je symbolické, že partnerem Jihočeského kraje je právě Mykolajiv, protože to bylo první město, které v březnu loňského roku zastavilo postup ruských tanků a vojáků na jihu Ukrajiny. „Základní bylo rozhodnutí, že my ruským agresorům ustupovat nebudeme a uděláme vše, aby naše město zůstalo svobodné. Ruskou armádu jsme zastavili bojem přímo v ulicích na předměstí Mykolajiva,“ vysvětlil guvernér Mykolajivské oblasti Vitalij Kim. Podle něj se pak ruská armáda v dalších měsících Mykolajivu za to mstila, mimo jiné i bombardováním obytných domů nebo zničením sídla regionální samosprávy, během kterého zemřelo 38 nevinných lidí.
„V tuto chvíli již myslíme na obnovu našeho města i celého regionu. Sháníme například stroje a nákladní auta potřebná na demolici zničených staveb a úklid trosek, abychom byli připraveni na výstavbu nových budov,“ upřesnil Vitalij Kim, který podpis memoranda okomentoval slovy: „Jsme upřímně vděční za vaši pomoc a věřím tomu, že partnerství přeroste i v přátelství.“
SPOLEČNÁ CESTA ZÁSTUPCŮ JIHOČESKÉHO KRAJE A ORGANIZACE POST BELLUM
František Talíř byl součástí výpravy, kterou na Ukrajinu vyslala nezisková organizace Post Bellum. Ta se pomoci napadené Ukrajině věnuje dlouhodobě. Tentokrát byla jejich cílem schůzka s ředitelem nemocnice v Chersonu a také s guvernérem Mykolajivské oblasti Vitalijem Kimem, s nimiž hovořili o možnostech získání pomoci v České republice. Během cesty předali také svým přátelům na frontě důležitý vojenský materiál – výkonné drony a optické technologie.
„Paměť národa nemůže stát stranou v této válce, ve které se bojuje za svobodu a demokracii na Ukrajině, ale i v dalších evropských zemích. Za více než rok jsme ve sbírce Pomozte Ukrajině s Pamětí národa vybrali již téměř půl miliardu korun, za které jsme nakoupili důležité vybavení pro ukrajinské vojáky i civilisty. Většinou se jednalo o drony, neprůstřelné vesty, přilby nebo zdravotnické vybavení,“ vysvětlil předseda správní rady Post Bellum Martin Kroupa.
„Cesta do Chersonské a Mykolajivské oblasti nám potvrdila, že místní obyvatelé jsou stejně jako všichni ostatní Ukrajinci plně odhodlaní bránit svou vlast proti ruské agresi. A to i tehdy, když jde o etnické Rusy. Žádný kompromis pro ně není přijatelný a zajímá je pouze vítězství – odchod ruských vojsk za ukrajinské hranice. Jejich vděčnost za jakoukoliv pomoc od západních spojenců je skutečně dojemná a utvrdila mě ve smysluplnosti veškerých aktivit, kterými se snažíme Ukrajině pomoci,“ dodal další člen výpravy Jan Dobrovský, předseda kolegia Paměti národa.*
/zr/
Na horním snímku: Budova centrály regionální správy v Mykolajivu se stala terčem raketového útoku ruské armády, při kterém zemřelo 38 nevinných lidí. Foto: František Talíř
