Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili s Klárou Čápovou (viz první strana obálky nahoře), starostkou města Hostivice v okrese Praha-západ.
Dubnové vydání Moderní obce však přináší i řadu dalších zajímavých a podnětných textů, v nichž promlouvá nemálo osobností nejen z veřejné správy. Uvádíme proto výběr z jejich vyjádření pro Moderní obec.
* Klára Čápová, starostka Hostivice v okrese Praha-západ: V Hostivici usilujeme o to stát se městrm krátkých vzdáleností. S tím, jak se Hostivice živelně rozvíjela a zastavovala, vznikly někde velké neprostupné obytné bloky. Dalším limitujícím faktorem byla původní vesnická zástavba, tedy převážně statky, které vytvářely obří neprůchodné bloky. Lidé jsou nuceni je obcházet a vzdálenosti pro pěší jsou delší, proto lidé raději využívají auta. Snažíme se proto budovat ve městě kratší propojení, ale není to tak jednoduché. Tam, kde to jde, se pokoušíme domluvit na nějakém průchodu. Vybudovali jsme jako pěší propojení cyklostezku. Využívají ji děti, když chodí do školy, i dospělí, jdou-li do centra. Proti této výstavbě byla spoustu protinázorů, někteří namítali, že je to zbytečné. Ale od té doby, co je vybudovaná a zprovozněná, jí využívá spousta lidí. Obyvatelé nové cesty vítají a oceňují. Třeba ve volbách. A bylo by potřeba vybudovat hustší síť, aby se město snáze propojovalo. A propojovat potřebujete pořád, a to jak místa, tak lidi. Aby se dalo komunikovat.
* Tomáš Portlík, starosta Městské části Praha 9: Po dohodě se spoloečností Skanskou jsme šli trochu jinou cestou, než je obvyklé. Příspěvek od investora ve výši zhruba osmi milionů korun čerpáme dřív, než se započne se samotnou výstavbou 5. etapy bytového čtvrti Emila Kolbena. Je to výhodné jednak z ekonomického pohledu – v cenách roku 2021 a 2022 dostaneme vzhledem k inflaci více než za čtyři nebo pět let – a hlavně tento příspěvek bude sloužit ve prospěch stávajících obyvatel a umožní využití lokality pro vznik našeho nového komunitního centra teď a tady! To je pro nás mnohem smysluplnější, než aby pozemky ležely roky ladem… …Od loňského roku platí Metodiku spoluúčasti investorů, kterou schválilo zastupitelstvo hlavního města. S investory však naše městská část vyjednávala už předtím. Výsledek závisel na vyjednávacích schopnostech představitelů radnice a byl zcela na dobrovolnosti developerů. Myslím, že se nám i tak podařilo být respektovaným partnerem investorů – od roku 2016 jsme od nich vybrali zhruba 90 milionů, které putovaly na rozvoj školství. I díky tomu si jako jedna z mála městských částí v hlavním městě můžeme dovolit stavět novou velkou základní a mateřskou školu Elektra pro 800 dětí. S Metodikou účasti investorů je diskuse s investory o něco jednodušší, protože obě strany znají doporučení, kolik by mělinvestor odvést v lokalitě na veřejné blaho. V tomto duchu vyjednáváme další dohody v rozvojových územích,
* Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF, a. s.: Daň z nemovitých věcí nehrála – a ani v současné době nehraje výraznější roli v rozpočtech obcí jako celku. Významnější vliv má pouze v případě malých obcí. Z hlediska delšího období by ke zvýšení výnosu této daně mohl přispětpřechod na jiné vymezení základu daně, a to podle ceny nemovitosti. V roce 1993, ve kterém se uskutečnila daňová reforma, se nemovitosti běžně nesměňovaly – a tudíž nešlo využít cen nemovitostí jako základ této majetkové daně.
Od té doby se však mnohé změnilo. A možná nastal čas, kdy by bylo možné přejít od stanovení daně z nemovitých věcí na základě fyzických parametrů nemovitostí a účelu jejich využívání na základ vycházející z jejich možné ceny.
* Luděk Tesař, ekonom, www.cityfinance.cz: Nájem je z ekonomického hlediska platbou, která slouží jako kompenzace pro vlastníka nemovitosti za nemožnost nakládat se svým majetkem. Tržní nájemné je takové, které je v místě a čase obvyklé. Základní ekonomické pravidlo je, že roční nájemné by v případě bytu mělo odpovídat zhruba 3-4 % tržní ceny bytu.
Pakliže je roční nájemné nižší než 3 až 4 % tržní ceny bytu, pronajímatel na byt doplácí. Nikde v rámci celé České republiky – a to ani ve vyloučených lokalitách či vískách, není měsíční tržní nájemné u bytů nižší než přibližně 120 Kč/m2.
Paradoxem ovšem je, že mnohé obce ve svých bnytech stále stanovují nájem pod 100 Kč /m, čímž na svůj bytový fond musí prokazatelně doplácet na úkor ostatních obyvatel. Radnice tímto svým přístupem k vlastním obecním bytům velmi často neodůvodněně zvýhodňují část svých obyvatel, která za peníze obce bydlí na úkor jejích ostatních občanů.
* Petr Král, jednatel SVOL obchodní s. r. o. (společnosti založené a stoprocentně vlastněné Sdružením vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR, která si klad e za cíl zefektivnit pro nestátní vlastníky lesů společný obchod se dřívím): Určitě i menším obcím s lesními jaetky nabídneme komunikaci a radu, co z vytěženého dříví vyrobit, aby bylo v dané době a v daném regionu co nejlépe umístitelné na trhu – a také co nejlépe zaplaceno. Tedy v jakých délkách a v jakých sortimentech by dříví mělo být připraveno k prodeji. Trh se dřívím totiž kvartál od kvartálu prochází řadou změn, často i poměrně překotných, a běžná lesnická výroba na takové zvraty sama o sobě pokaždé nemusí umět rychle a správně reagovat.
Pak uzavřeme s obcí klasický smluvní vztah na odvoz dříví z odvozního místa na lesní cestě a na jeho prodej. Naší výhodou je skutečnost, že se umíme domluvit s vlastníky či správci lesa v dané lokalitě či regionu na tom, aby svoje dříví vytěžili ve zhruba stejném termínu, což zjednoduší i zlevní logistiku, ale hlavně umožní přicházet za odběrateli s většími množstvími dříví a dosáhnout případně i lepších množstevních bonusů. Určitě lepší ceny dosáhneme, pokud ke zpracovateli dovezeme tisíce, neřkuli desetitisíce kubíků dříví, než kdybychom mu dodali třeba jen sto kubíků. Podle toho může cena za kubík vzrůst až v řádu stokorun.
Navíc tam, kde to podmínky dovolují, jsme schopni zajistit i dopravu dříví po železnici – a řekněme si upřímně, že zajistit pro to logistiku a naložení vagonů ne každý obchodník umí. Správné naložení vagonu dřívím je už samo o sobě kumšt a odběratel, který dopravu platí, pochopitelně chce, aby vagon – což obnáší okolo padesáti kubíků dříví, byl co nejlépe a správně naložen.
Ale i vámi zmíněných třicet kubíků dříví, což je mimochodem celé jedno nákladní auto, pro nás představuje slušný kontrakt – a určitě bychom pana starostu, který by nám je nabídl, neodmítli. I takové „menší“ množství dokážeme slušně zobchodovat.
V těchto přímých obchodech, jak už jsem naznačil, se prioritně soustřeďujeme hlavně na prodej dříví, které už je vytěžené a připravené k naložení na lesní cestě na odvozním místě, přičemž už je i roztříděné pro jednotlivé odběratele. Přece jenom v každé lokalitě nemáme tolik kontaktů, abychom v lesním majetku obce nebo jiného vlastníka byli schopni sami zajistit výrobu dříví, či chcete-li jeho vytěžení.
* Ondřej Rut, místostarosta Městské části Praha 3: Na všech 46 objektů ve vlastnictví naší městské části jsme vypracovali vstupní analýzu a vybrali z nich devět, u nichž jsme vyhodnocovali orientaci střechy, předpokládaný výkon elektrárny a další. Nyní už připravujeme zadání veřejné zakázky v jednacím řízení s uveřejněním formou Design & Build na projekt Virtuální elektrárny, To bude mít dvě části, jednak na vysoutěžení softwaru pro dálkové měření spotřeby elektrické energie, plynu, vody a tepla na všech budovách MČ a zároveň výroby elektrické energie z nových i stávajících fotovoltaických elektráren na objektech ve vlastnictví městské části. Druhou částí zakázky budou projektové práce a instalace FVE na otevřené skupině všech těchto našich objektů.
Chceme aby přitom byla použita metoda Design & Build. Jinak řečeno, aby vybraný dodavatel přinesl jak potřebný software, tak vyprojektoval a instaloval fotovoltaické elektrárny s tím, že se bude muset vejít do zastropovaného rozpočtu. Tak budeme moci soutěžit především kvalitu projektu a výkon instalovaných fotovoltaických elektráren, které dodavatelé nabídnou. Bude jen na dodavateli, aby si pro projekt zajistil případnou dotační podporu, s jejímž využitím by tak mohl ještě dál zvýšit jím nabízený celkový výkon instalovaných FVE.
* Petr Lešek, architekt, místopředseda představenstva České komory architektů: Územní samosprávy v ČR z pochopitelných důvodů ve většině případů nemají jak mezi komunálními politiky, tak mezi úředníky na radnicích odborníka na péči o vystavěné prostředí obce – architekta, urbanistu, krajinářského architekta. Přitom však svoje životy žijeme ve skutečném prostředí. Tedy kvalita prostředí zásadně ovlivňuje kvalitu našich životů. Občané i komunální politici mohou péči o prostředí obcí ignorovat, nestarat se o něj, nechat jej individuálním zájmům individuálních stavebníků.
Jenže bohužel tím kvalitní prostředí nezískají. Individuální zájmy jsou časově i prostorově omezené. Něco postavit a prodat. Lidé však nejsou souhrnem jednotlivců. Tvoří společnost. Chápu, že u velkých společností (státu, velkých měst) je obtížné vnímat důležitost osobní angažovanosti. Rozhodování jsou dlouhá a zájmů velmi mnoho. Malé a střední město však má uchopitelnou velikost komunity. Lidé znají starostu a obráceně. Komunální politici vědí, že pečují o prostředí, kde žijí oni a jejich rodina. Všichni občané vnímají důležitost péče o prostředí velmi intenzivně. Dobrá péče tak je relativně brzy viditelná.
Ale je potřeba k ní mít odbornou radu. Tuto funkci velmi dobře plní v ČR městský (obecní) architekt. Právě Litomyšl, kde je od roku 1992 dosud městskou architektkou Zdena Vydrová, je toho evidentním důkazem. Tématu se tedy věnuji proto, že vidím, že má smysl a velký přínos pro kvalitu prostředí ve kterém žijeme. A Litomyšl jsme jako místo pro konání letošní konference Pojďme dělat město (18 a 19. května – pozn. redakce) vybrali právě proto, že je důkazem, že taková práce opravdu přináší výsledky.
* Lukáš Kříž, odborník na informační a komunikační technologie: Jednou z rozvíjejících se disciplín na poli kybernetické bezpečnosti je i pojištění kybernetických rizik. Rozhodně nejde o žhavou novinku či trend, ale službu, která si průběžně hledá a nachází své místo na trhu. Vcelku běžně je nabízena fyzickým osobám, například jako doplněk k bankovním produktům. V případě organizací její uzavření už tak jednoduché a samozřejmé není.
Pojištění kybernetických rizik poskytuje ochranu před finančními ztrátami a škodami, které mohou vzniknout v důsledku kybernetických útoků a incidentů. Jejich typy a formy asi není třeba vypočítávat. K nejběžnějším a současně nejvážnějším dnes patří ransomware, útoky DDoS nebo phishing. Definice, stejně jako možné dopady na organizaci a jednotlivce není těžké dohledat.
Kybernetická rizika jsou spojena se ztrátou či únikem citlivých dat, finančními škodami v důsledku výpadků IT infrastruktury a služeb, neoprávněným přístupem k systémům a dalšími negativními projevy. V konkrétní či praktické rovině pojištění kybernetických rizik zahrnuje kompenzaci nákladů spojených s vyšetřováním útoků, obnovou dat, opravou poškozených systémů a infrastruktury nebo s náklady na zvládání reputačních krizí.
Pojištění kybernetických rizik může být uzavřeno jako samostatná služba nebo se stává součástí obecného pojištění majetku a odpovědnosti organizace. Podmínky pojištění se liší v závislosti na konkrétních potřebách, rizicích a samozřejmě i na úrovni implementovaných bezpečnostních opatření.
Termín přenesení rizika znají všichni odborníci na kybernetickou bezpečnost a na řízení rizik obecně. Jednu z jeho praktických realizačních forem představuje právě institut pojištění. Aplikovat jej lze i na digitální infrastrukturu a služby organizací.
Samotné pojištění kybernetických rizik se může stát významnou součástí celkového řízení rizik v organizaci. Nabízí určitou, předem dohodnutou míru finanční ochrany při vzniku škodních událostí v oblasti informačních a komunikačních technologií. Může krýt například náklady na obnovu dat a systémů, úhradu výkupného, právní zastoupení, posílení bezpečnostních opatření nebo na tzv. reputační řízení. Pojištění v tomto případě slouží jako nástroj či prostředek přenesení rizika na třetí stranu. Organizace si jej pořizují mimo jiné i kvůli reálné, přiznané nebo předpokládané nedokonalosti provozovaných bezpečnostních opatření. Ta, připomeňme, se tradičně dělí na organizační a technická.
Pojištění by však nemělo být jediným opatřením proti kybernetickým rizikům. Organizace by měly mít zpracovánu komplexní bezpečnostní strategii, jejíž nedílnou součást tvoří prevence, detekce a reakce na kybernetické útoky nebo pravidelná realizace bezpečnostních audit a samozřejmě průběžné vzdělávání zaměstnanců.
* Radek Hroch, tajemník Městského úřadu Starý Plzenec (okres Plzeň-jih): Pravidla rovného zacházení a zákazu diskriminace jsou součástí Pracovního řádu a Etického kodexu zaměstnanců. Při výběru zaměstnanců nezohledňujeme věk. Výjimkou nebyl ani nástup zaměstnance ve věkové kategorii 60+. Máme i handicapované zaměstnance.
Ve spolupráci s Úřadem práce v Plzni v rámci Veřejně prospěšných prací zaměstnáváme dlouhodobě nezaměstnané. Často jde o osoby bez domova, kdy se jim snažíme najít také odpovídající bydlení. Radíme jim i ve finančních věcech, neboť řada z nich se potýká s exekucemi. Spolupracujeme s Probační a mediační službou v Plzni, kdy umožňujeme odsouzeným výkon trestu obecně prospěšných prací při úklidu města.
V rámci proklientského přístupu jsme zavedli na úřadě dětské koutky, přebalovací pulty, WiFi připojení, bezkontaktní platby kartou, bezplatné právní poradenství apod.
Kvalitu poskytovaných služeb prověřujeme prostřednictvím zpětné vazby od občanů formou dotazníku či ankety, nebo ústním dotazem. U informačního centra je využíván pravidelný Mystery shopping, doplněný utajenou osobní návštěvou.
Získali jsme řadu ocenění a uznání, např. cenu Přívětivý úřad, Národní cenu kvality ČR, Národní cenu za společenskou odpovědnost, Úřad na cestě k rovnosti, certifikát Úřad budoucnosti – úřad s lidskou tváří. Jsme držiteli mezinárodního certifikátu kvality EFQM.
* Miroslav Hřebecký, Lucie Slejšková, EDUin, o. p. s.: Dostupná demografická data naznačují, že nedostatek kapacit není krátkodobou záležitostí, ale problémem, který bude mít tendenci se opakovat. Počty žáků na ZŠ pocházejí ze zahajovacích výkazů (k 30. 9., naposledy 2021), a ještě neobsahují válečné uprchlíky z Ukrajiny.
Z grafů je zřetelné, že hrozba nedostatečných kapacit visela nad naším školstvím už několik let a s příchodem ukrajinských dětí se jen prohloubila. Je patrné, že v roce 2008 kulminovala výrazná populační vlna, která nyní dorazila na střední školy. Další podobná (vrchol v roce 2017) způsobí, že situace se bude za jeden cyklus ZŠ opakovat.
Medián naplněnosti základních škol činí v současnosti 70 %. To nevypadá nijak tragicky, ale při pohledu do krajů a ORP zjistíme, že situace je velmi nevyrovnaná. V Praze, Brně a jejich širším okolí, v Plzni a mnoha okresních městech, která jsou hospodářsky atraktivní, je situace mnohdy kritická a školy jsou naplněny někdy i skoro ze 100 %.
Dlouhodobě fungující mechanismy berou za své a školy ve větších městech vypovídají nasmlouvanou spádovost okolním obcím. Naopak v málo zalidněných oblastech – Jeseníky, Šumava, Krušné hory a Karlovarsko, Českomoravská vrchovina a vnitřní periferie státu (především podél vnější hranice Středočeského kraje) - se obce vylidňují.
Do hry navíc vstupují faktory, které plánování kapacit komplikují. Zmíníme především parametr cílová kapacity školy a zápisovou turistiku.
Cílovou kapacitu ve školském rejstříku (tzn. nejvyšší počet žáků, který může škola pojmout), zvýšilo asi 4,5 % ZŠ v roce 2017 a 4 % v roce 2021. V zásadě se tedy tento parametr na většině škol nemění a neaktualizuje. Je obvykle nadsazený, protože mezitím se často změnila organizace výuky či vnitřní uspořádání budovy školy. Změna financování regionálního školství skrze PHmax vedla až do války na Ukrajině všeobecně ke zmenšování počtu žáků ve třídě.
K oficiálnímu snížení kapacity ředitele dosud nic netlačí, stačí mít jen méně žáků. Zřizovatelé škol se ke snižování kapacity rovněž nemají, protože nemají garanci, že dnes sníženou kapacitu za několik let bez problémů a finančních nákladů (dodělání záchodků, výtahů, parkovacích stání atd.) nevrátí zpět. Opačným problémem při navyšování cílové kapacity je, že sladit původní kapacitu s aktuálními předpisy by často znamenalo velké investice do stavebních úprav.
Neprovede-li zřizovatel vlastní průzkum volných kapacit škol, ze školského rejstříku počet skutečně volných míst často nevyčte.
Někteří rodiče účelově přehlašují své bydliště nebo často pouze bydliště nezletilého dítěte do toho spádového obvodu, kam chtějí dát dítě do školy. Účinná by byla úprava kritérií pro přijetí, která by řediteli školy v případě převahy poptávky nad volnou kapacitou umožnila zohlednit délku trvalého pobytu žáků v daném spádovém obvodu.
Nicméně je nutné říci, že dokud nebudou mít rodiče, kteří jsou řádně přihlášeni k trvalému pobytu v místě, kam chtějí dát dítě do školy, k dispozici dostatek volných míst, bude pro ně zápisová turistika řešením.
* Michaela Sigmundová, advokátka, a Tomáš Tužín, projektant dopravnch staveb: Má-li se obec chovat s péčí řádného hospodáře, pak by se měla ptát, proč jí vlastník průjezdního úseku pozemní komunikace na realizaci veřejného osvětlení nepřispívá nebo tyto náklady nekompenzuje jinou formou. Zvykové právo se v oblasti hospodaření obcí nemůže celoplošně a celostátně aplikovat, protože náš právní systém na něm není založen.
Přesto se obce chovají tak, jako by jim průjezdní úseky silnic patřily anebo jim byla povinnost osvětlovat průjezdní úseky silnic stanovená správním či soudním rozhodnutím. Tento stav je žádoucí změnit, protože staví obce do nerovného postavení vůči vlastníkovi silnice.
* Marcela Káňová, ROWAN LEGAL, advokátní kancelář, Advokát / Partner: Trendem zadavatelů v posledních letech bylo spíše inflační navýšení „vysoutěžené ceny“ neumožnit, a tedy inflační doložky do smluv na plnění veřejných zakázek nezakotvovat. Dodavatelé přitom byli ve většině případů schopni tento trend přinejmenším „strpět“, a to zřejmě s ohledem na nikoliv dramatický růst míry inflace.
To se ovšem změnilo, když průměrná míra inflace za rok 2022 byla druhá nejvyšší od vzniku samostatné České republiky. Činila 15,1 %, což už pro zadavatele může opravdu velmi citelné, ne-li likvidační, pokud si toto riziko nepromítnou do nabídkové ceny.
Jsem proto přesvědčena, že vhodně definované inflační doložky do smluv na veřejné zakázky rozhodně patří. Nejenže jejich absence může na počátku zadávacího řízení některé z dodavatelů odradit od účasti v zadávacím řízení, ale v konečném důsledku mohou v rámci plnění veřejné zakázky „ušetřit“ zadavateli zbytečné komplikace v situaci, kdy dodavatel nebude schopen bez adekvátního navýšení ceny svůj závazek ze smlouvy splnit.
Povinnost zahrnout do předpokládané hodnoty veřejné zakázky i hodnoty změn závazků ze smlouvy, kterým inflační doložka nepochybně je, stanoví § 16 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“).
Ustanovení § 16 odst. 6 ZZVZ pak stanoví, že zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty postupuje primárně podle údajů a informací o zakázkách obdobného předmětu, sekundárně, tj. v případě, že tyto informace k dispozici nemá, vychází z informací získaných průzkumem trhu, předběžnými tržními informacemi nebo jiným vhodným způsobem.
Při stanovení přepokládané hodnoty vyhrazené změny v podobě inflační doložky zadavatelé budou muset zpravidla přistoupit k získání informací právě „jiným vhodným způsobem“. Doporučit přitom lze kvalifikovaný odhad pomocí veřejně dostupných údajů o prognózách dalšího vývoje České národní banky, Ministerstva financí apod. a současně se pokusit v maximální možné míře zohlednit specifika zadávané veřejné zakázky.
Jelikož předpokládaná hodnota veřejně zakázky je stěžejní zejména pro určení režimu veřejné zakázky, tj. nadlimitní, podlimitní či veřejná zakázka malého rozsahu, je v pochybnostech vhodné postupovat raději v přísnějším režimu.*
/rš/
* Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na: https://profipress.cz/predplatne/ . Předplatitel spolu s tištěnou verzí časopisu získá i možnost zdarma využívat kvalitní on-line čtečku časopisu.
* Přístup do kvalitní on-line čtečky Moderní obce mají i všichni stávající předplatitelé časopisu (stačí k tomu na e-mailový kontakt: odbyt@profipress.cz zaslat poštovní adresu, na niž je předplatné tištěné verze Moderní obce objednáno, a e-mailovou adresu, na kterou bude on-line verze pro daného předplatitele zpřístupněna).
* Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.
