Česká republika se plánovaným odklonem od uhlí dostane do velkého a dlouhodobého deficitu elektřiny, což povede k výraznému růstu cen na trhu. Uvedli to včera na tiskové konferenci zástupci spolku Realistická energetika a ekologie.
Podle nich je vládní plán na ukončení výroby elektřiny z uhlí do roku 2033 uspěchaný, protože nyní za něj neexistuje relevantní náhrada. Do budoucna ji vidí v nových jaderných zdrojích. Situaci podle zástupců spolku nevyřeší možné nahrazení uhlí velkým množstvím nových solárních elektráren. Upozornili především na problémy v zimě, během níž je podíl fotovoltaiky na celkové výrobě minimální a řešením nejsou ani baterie. Obnovitelné zdroje, zejména pak fotovoltaika, je podle spolku v našich podmínkách vhodná spíše jako doplňkový zdroj. Jako vážné riziko pak spolek vidí i možné nahrazení uhlí plynem, protože by bylo nutné zajistit velké množství komodity, které by se na současném trhu shánělo jen obtížně. Do budoucna je podle spolku přechod k nízkoemisní energetice důležitý, musí však respektovat geografické podmínky země. V této souvislosti vidí jako hlavní řešení rozvoj jaderné energetiky.
„Moderní jaderné zdroje s možností provozování až 100 let jsou klíčové pro základní zatížení země," řekl jaderný fyzik a vědec Vladimír Wagner. Podle něj Česko potřebuje postupně postavit dva nové reaktory v Dukovanech a poté v Temelíně a případně rozhodnout o dalších lokalitách pro velké bloky i pro malé modulární reaktory. Uvedl též, že do budoucna je lepší se spolehnout na velké jaderné reaktory, nežli na malé modulární, k nimž se upíná mnoho nadějí. Ideální je podle něj postupně souběžně postavit vždy dva nové reaktory v Dukovanech a poté v Temelíně, a případně rozhodnout o dalších lokalitách pro velké bloky i pro malé modulární reaktory jako vhodné regionální náhrady kogenerační výroby elektřiny a tepla z uhlí. Wagner zdůraznil nutnost specifického energetického mixu sousedních zemí EU, kdy jejich energetika netrpí přebytky a deficity elektřiny ve stejném čase a prostoru, ale může se naopak vhodně doplňovat. Dominantně solární a větrná energie se svou omezenou časovou využitelností (10 %, respektive 20 % z ročního času) má ryze decentralizovaný charakter v energetice Česka a může se stát vhodným a regulovatelným zdrojem pro krytí zvláště špičkových energetických potřeb Česka zejména v letním období. Masivní spalování biomasy pro výrobu elektřiny je podle Wagnera z ekologického hlediska zločinem. „Na úrovni EU je třeba prosadit v taxonomii možnost finanční podpory výstavby jádra jako pro Česko klíčové cesty dosažení nízkoemisní energetiky a ekonomiky. Musíme být připraveni na využití nových technologií (například v akumulaci), ale nelze vývoj politickými rozhodnutími předbíhat,“ prohlásil Vladimír Wagner.
Plynárenský expert Stanislav Mikeska připomněl, že i když loni kvůli deficitu a drahotě komodity se česká spotřeba zemního plynu meziročně snížila ze zhruba 9 na 7 miliard m³, plány nahradit uhlí plynem přinášejí vážná rizika. Má-li skutečně plyn v ČR nahradit hnědé uhlí se současnou roční těžbou kolem 35 milionů tun, při ekvivalentu výhřevnosti zemního plynu 10,5 kWh/m³ by bylo zapotřebí do ČR importovat dalších 13 miliard m³ zemního plynu ročně. Kapacita podzemních plynových zásobníků v soukromém vlastnictví činí asi 3 mld. m³. Celková roční spotřeba plynu se zálohami by tak v ČR stoupla asi na 23 mld. m³. Jak ovšem Česká republika dokáže toto množství, i teoreticky, na světovém trhu s rostoucí konkurencí Asie nakoupit a dopravit do republiky, když uvedená roční spotřeba zemního plynu znamená importovat cca 33 milionů m³ zkapalněného zemního plynu (LNG), je otázkou. Znamenalo by to 230 velkých tankerů (à 150 000 m³), přičemž například kapacita LNG terminálu v Eemshavenu činí 5 milionu m³ LNG, uzavřel Stanislav Mikeska.
Spolek, který sdružuje kolem 30 českých vědců a expertů na energetiku, mobilitu a další oblasti, k plánům vlády uvedl, že jde o cestu do trvalého deficitu a drahoty energie. Omezení využití uhlí je podle zástupců spolku uspěchané a ideologicky motivované. "Musíme přestat šířit ideologické poučky a místo toho se soustředit na fakta, čísla, přírodní zákony a naslouchat těm, kdo přinášejí racionální řešení," řekl předseda spolku Jaroslav Čížek.
Jak upozornil mluvčí spolku Milan Smutný, ve svém vládním prohlášení z ledna 2022 vláda premiéra Petra Fialy v kontextu závazku plnit cíle snížení emisí skleníkových plynů vyhlásila možnost ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2033, o 5 let dříve, než stanovila vládní Uhelná komise. Podmínkou je, že za uhlí bude relevantní náhrada. Ta však neexistuje, i když se živelně staví velké množství nových solárních elektráren (FVE). Ty si spolu s dalšími přerušovanými zdroji podle státní firmy ČEPS a její analýzy zdrojové přiměřenosti MAF CZ 2022 vyžádají investice do posílení sítě v hodnotě 400 miliard Kč (319 mld. Kč u distributorů a 80 mld. Kč u ČEPS).
Přední český energetický expert František Hrdlička upozornil, že dekarbonizační scénáře s sebou nesou obrovský růst spotřeby elektřiny na konečné spotřebě energie. Scénář ČEPS počítá do roku 2040 se zdvojnásobením současné čisté spotřeby elektřiny v ČR na 119 TWh ročně. Expert upozornil na možná rizika komunitní energetiky, která je založena na volatilních (nestabilních) zdrojích FVE a VtE, jimiž nelze pokrýt celou spotřebu, kterou mimo domácností představuje průmysl, energetika, kritické prvky infrastruktury (zdravotnictví, doprava) a významný podíl městských domácností, které na komunitní energetiku nedosáhnou. Tři miliony českých domácností by tak teoreticky (kromě tři nejchladnějších měsíců v zimě) mohly svými solárními panely ušetřit výrobou z centrálních zdrojů zhruba 8,9 TWh ročně. Ale úspora 1 TWh je podle něj za 142 miliard Kč investic na střechách rodinných domů. Stát nadto bude muset kompenzovat jinými příjmy nezaplacenou DPH z úspor spotřeby elektřiny. Náklady na regulované složky ceny včetně stále dražší distribuce se budou muset rozpočítat na spotřebu jiných subjektů bez úspor, připomněl František Hrdlička.
Spolek, který sdružuje kolem 30 českých vědců a expertů na energetiku, mobilitu a další oblasti, k plánům vlády uvedl, že jde o cestu do trvalého deficitu a drahoty energie. Omezení využití uhlí je podle zástupců spolku uspěchané a ideologicky motivované. "Musíme přestat šířit ideologické poučky a místo toho se soustředit na fakta, čísla, přírodní zákony a naslouchat těm, kdo přinášejí racionální řešení," řekl předseda spolku Jaroslav Čížek.*
/zr/
