Tůně, mokřady, meandrovité říčky a potoky. Projekt Voda pro českou krajinu obnovuje v přírodě vodní toky, ale také přispívá k rozmanité fauně a flóře. Iniciativa vznikla před třemi lety a dala si za cíl zrevitalizovat lokalitu V Krejdách u Žďáru nad Sázavou, v podhůří hory Blaník nebo v Hořiněvsi na Královéhradecku. Zlepšení podmínek pro uchování vody se letos dočká také niva Mokřadního potoka v Krušných horách.
V revitalizovaných lokalitách se už teď projevují nové známky života. V mokřadech skákají první ropuchy, vyrostlá zeleň láká modrásky i hnědásky a v nově vybudovaných tůních se objevují první obojživelníci a vážky. „Ochrana stávajících mokřadů a realizace nových je velmi důležitá, a to nejen kvůli vytvoření ideálního prostředí pro živočichy, ale také zachycení vody v krajině. Možná se nám momentálně zdá, že je dešťových srážek dostatek, sucho ale stejně hrozí. Je to proto, že naše krajina ztratila schopnost zadržovat vodu. Co naprší, to se hned vypaří nebo rychle odteče,“ upozorňuje Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.
Jednou z revitalizovaných oblastí projektu Voda pro českou krajinu je okolí Blaníku. Ochránci přírody vytvořili v oblastech s nefunkčními odvodněnými plochami soustavu tůní a zasypali odvodňovací příkopy, aby voda z místa neodtékala, ale naopak zůstávala.
„Tak zvaná meliorace krajiny, především v sedmdesátých a osmdesátých letech, zasáhla plošně celé Česko. Byla tak odvodněna nejen orná půda, ale také většina původních mokřadních a rašelinných luk. S tím zmizela celá řada druhů vázaných na mokřady, jako například orchideje. Zmizely také drobné tůňky, na které jsou zase vázaní obojživelníci,“ vysvětluje Karel Kříž, jednatel Českého svazu ochránců přírody Vlašim, a doplňuje: „Například na Podblanicku se nám podařilo vytvořit 54 tůní, kde se navrací živočichové, jako je čolek velký nebo vážka žíhaná.“
Další oblastí, kde vybudovali ochránci přírody soustavu, která zabraňuje odvodňování, je Hořiněves nedaleko Hradce Králové. Krajinu navracejí do původního rázu také V Krejdách. Zde začala přeměna před dvěma lety trochu jinak. Žádná voda a téměř žádné kvetoucí rostliny tady nebyly. Teď je na místě bohatá mokřadní lokalita s několika tůněmi. Vyrostlo zde velké množství rostlin jako rdesno hadí kořen, ostřice česká a další druhy, které přilákaly motýly včetně ohniváčků, hnědásků a perleťovců, dříve se nevyskytujících. Velkým úspěchem je také návrat bekasin otavních. Za posledních čtyřicet let se totiž jejich počet v Česku snížil o více než devadesát procent, a to právě z důvodu odvodňování krajiny.
Mezi další plánované revitalizace patří krušnohorská oblast, kde se tok Mokřadního potoka bude prodlužovat novými meandry na dvojnásobek a doplňovat novými tůněmi.*
/zr/