Pouze tři čtvrtiny rodinných domů postavených do roku 1970 mají alespoň nějakou formu zateplení. Ve většině případů se jedná jen o vyměněná okna s tepelněizolačním zasklením. Zateplenou střechu má pouze každý čtvrtý rodinný dům a zateplené stěny 30,5 % z nich. Absence komplexního zateplení přitom výrazně snižuje efektivitu dalších úsporných energetických opatření jako např. tepelných čerpadel nebo fotovoltaiky. Samotné zateplení může přitom až trojnásobně snížit spotřebu energie, je bezúdržbové a jeho životnost dosahuje minimálně 50 let.
Vyplývá to z analýzy portálu datové žurnalistiky Česko v datech. Nedávno přijatá revize směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD – Energy performance of buildings directive) výrazně posílí snahu Evropské unie o snižování emisí z budov. Ta se o to snaží již dlouhodobě, zejména skrze podporu energetických opatření. U domácností se jedná především o zateplení a obnovitelné zdroje energie – fotovoltaiku a tepelná čerpadla.
Podpora těchto opatření se přitom týká novostaveb i starých bytů. „Zatímco z rodinných domů postavených po roce 2015 mají už všechny alespoň nějaké zateplení, ty postavené do roku 1970 ho podle šetření Českého statistického úřadu Energo 2021 nemají z 26,3 %. Pro renovace, které mohou výrazně snížit spotřebu energií na vytápění je tak stále prostor, a to navzdory tomu, že dlouhodobě podíl zateplených rodinných domů klesá. Mezi lety 2015 a 2021 se snížil přibližně o 5 procentních bodů,” vysvětluje Milan Mařík z Česka v datech. Zatímco novostavby často disponují i zateplenou střechou a zateplenými stěnami, majitelé starších domů (postavených do roku 1970) mají většinou pouze okna s tepelněizolačním zasklením. Zateplenou střechu z těchto domů má jen čtvrtina a zateplené stěny jen 30,5 %.
Zateplení přitom představuje základ pro další úsporná opatření. Bez něj totiž mohou u rodinného domu vzrůst energie na vytápění až trojnásobně a například tepelné čerpadlo pak musí tento rozdíl kompenzovat. To platí i pro fotovoltaiku v případě, že energie z ní využívá dům pro vytápění. „Nezateplená budova není schopna teplo efektivně udržet. Jen pro představu, komplexně zateplený rodinný dům o podlahové ploše 150 m2, kde se vytápí plynem, ročně spotřebuje maximálně 12 MWh. Nezateplený rodinný dům o stejné podlahové ploše průměrně spotřebuje na vytápění 40 MWh za rok, tedy třikrát více,“ vysvětluje Marta Gellová, ředitelka profesního svazu Šance pro budovy. Potvrzuje to i Marcela Kubů, výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI): „Kompletním zateplením lze ušetřit až 70 % nákladů na vytápění, což může být reálně kolem 30 MWh ročně u středně velkého rodinné domu postaveného před rokem 1980.“
Zateplení je nicméně ze tří zmíněných úsporných opatření nejdražší. „Komplexní zateplení středně velkého rodinného domu s podlahovou plochou 150 m2 se může pohybovat okolo půl až tři čtvrtě milionu korun, záleží na konkrétním stavu, možnostech a detailech budovy,“ říká Pavel Zemene ze Sdružení EPS ČR. Oproti tomu fotovoltaiku lze pořídit levněji. Jak uvádí Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace: „Průměrná cena byla okolo 400 000 korun, přičemž ale každý systém je jiný, každý dům je jiný a nelze z průměrné ceny dělat příliš velké závěry.“ Cena se tedy výrazně liší s ohledem na daná specifika konkrétního domu a také na instalovaný výkon. FVE lze v praxi pořídit za menší (ale i vyšší) částky, například ČEZ uvádí jako orientační dolní hranici investice částku 200 tisíc korun.
Výše investice do pořízení tepelného čerpadla se odvíjí především od zvolené technologie, jedná se nicméně o nižší stovky tisíc. „Klíčové pro posouzení je tepelná ztráta domu a otopná soustava – tedy zda jsou v budově radiátory, či podlahové topení,” vysvětluje Jan Potucký z Asociace pro využití tepelných čerpadel. To jsou ale jen základní parametry, kromě nich cenu ovlivňuje ještě celá řada dalších okolností.
Jako ideální cesta k energetickým úsporám se jeví mix výše uvedených opatření. Základ by nicméně mělo představovat právě zateplení, které zvyšuje efektivitu dalších opatření. Pokud jde například o životnost jednotlivých opatření, vychází z porovnání nejlépe. „Výhodou zateplení je dlouhá životnost – 50 a více let – a v zásadě bezúdržbovost. Zateplení nepotřebuje pravidelné revize, výměnu vadných nebo opotřebených součástek a jeho provoz není závislý na vývoji cen energií, protože pro svůj provoz žádné energie nepotřebuje,” říká Pavel Svoboda z Cechu pro zateplování budov. Vyšší životnost potvrzuje i švédská studie, která u většiny materiálů využívaných v rámci izolace uvádí minimální životnost 50 let. U některých pak jejich životnost dokonce přesahuje životnost celé budovy.
Výši investované částky lze výrazně snížit díky dotacím. V Česku lze dotační podporu v rámci rodinných a bytových domů získat především z programu Nová zelená úsporám, který čerpá z evropského Modernizačního fondu. Z něho Česko podle současných odhadů získá zhruba 500 miliard, a to mezi lety 2021–2030, přičemž podstatný zdroj těchto financí představují emisní povolenky. Většina vyplacené částky z programu šla v období od září 2021 až do června 2023 na fotovoltaiku, a to přes 10 miliard korun (78,7 % z celkových vyplacených dotací v rámci tohoto programu). Tepelná čerpadla i zateplení pak fond podpořil méně než dvěma miliardami korun v obou případech.
Celkový trend podpořila i větší dosažitelnost fotovoltaiky (a právě dotace na ni) než zateplení. „Za nepoměrem dotací můžou stát i složitější podmínky pro podání žádosti o dotaci na zateplení, kdy je potřeba splnit více kritérií než pro podání žádosti na fotovoltaiku. Zároveň je oblast zateplení finančně i časově náročnější, a od toho se odvíjí i rozdíl vyplacených dotací, kdy je výše dotace omezena maximální možnou výší podpory,” míní Marek Vaculík ze společnosti enovation, která se zabývá dotačním poradenstvím.
SFŽP, který poskytuje dotace z programu Nová zelená úsporám, provedl od září 2023 několik úprav programu s cílem podpořit komplexní renovace a akcelerovat zateplení budov. „Dílčí změny, které motivují ke komplexním renovacím, a především k zateplení domů vítáme. Jedná se o zvýhodněné úvěry na komplexní renovace rodinných domů, bonusy až 150 tisíc korun pro nízkopříjmové domácnosti bydlící v bytech, a také zvýšení částky na optimální zateplení stěn, střech a stropů suterénu na 1300 Kč za metr čtvereční,“ uvedla Marcela Kubů z AVMI, která je součástí iniciativy Zateplujeme Česko.*
/ev/
