V letech 2014–2020 podpořil Integrovaný regionální operační program (IROP) Ministerstva pro místní rozvoj celkem 1 820 investičních projektů v regionálním školství 21,57 miliardy korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Tato podpora umožnila modernizaci vzdělávací infrastruktury a zlepšení podmínek pro výuku v České republice. Se začátkem školního roku MMR představuje některé úspěšné vzdělávací projekty podpořené z IROP.
„Podpora z IROP v letech 2014–2020 významně přispěla k tomu, aby školy a školky lépe reagovaly na aktuální potřeby společnosti a trhu práce, a zvýšila se tak celková úroveň vzdělávání v České republice,“ uvedl Rostislav Mazal, ředitel Řídicího orgánu IROP.
Celkem bylo z Integrovaného regionálního operačního programu v letech 2014–2020 ve vzdělávání podpořeno 1 820 projektů. Jedná se o jednu z oblastí s nejvyšším počtem podpořených projektů z IROP. Dotační objem podpory, který na tyto projekty směřoval, dosáhl 21,57 miliardy korun z EFRR. Průměrná podpora na jeden projekt činila 11,85 milionů korun z EFRR. Proplaceno je už 20,69 miliardy korun z EFRR, což svědčí o vysoké úspěšnosti a efektivitě realizace vzdělávacích projektů.
Inovace zvýšila prestiž školy i zájem žáků
Základní škola Nuselská v Havlíčkově Brodě díky dotaci 55,4 milionu korun z EFRR postavila nové přírodovědné centrum. Jedná se o nástavbu dvou multifunkčních učeben na střeše s 2D a 3D projekcí společně se sférickým plátnem. Projekt z IROP také podpořil rekonstrukci fyzikální učebny, chemické laboratoře a přestavbu učeben jazyků a informačních technologií. Na střeše jsou k vidění zelené prostory pro stromy a záhony. Vyrostl tady také skleník s nádržemi na dešťovou vodu a observatoř pro sledování oblohy. Škola má také nový výtah a pořídila si lepší internetové připojení.
Ředitelka školy Andrea Hubáčková přiznává, že přípravná fáze projektu představovala nejtěžší úkol. Během realizace se škola potýkala s různými provozními problémy, výsledek ale nakonec stál za to. „Velkou radost nám přineslo, když do školy přišly nové pomůcky, i fungování učebny fyziky a laboratoře,“ přiblížila.
Vzdělávací projekt propojil více škol
Širší dopad mají i projekty jiných škol. Například na ZŠ ve Felberově ulici ve Svitavách vybudovali díky dotaci 7,9 milionu korun polytechnickou učebnu se záměrem vytvořit podnětné prostředí pro technické vzdělávání. Za dalších 2,6 milionu korun z vznikla nová učebna přírodních věd. Svitavská škola navázala partnerskou spolupráci s dalšími čtyřmi základními školami, středním odborným učilištěm a střediskem volného času.
„Naši školu pravidelně navštěvují a my jim připravujeme různé workshopy. Většinou je v nabídce možnost využití výrobní sekce, odkud si žáci odnášejí konkrétní výrobek, a pak sekce digitálních technologií, kde se děti v našich prostorách naučí používat řadu nástrojů, které můžou dále využívat i ve svých školách,“ vysvětlila Jana Pazderová, ředitelka školy.
Také ZŠ a MŠ Karolinka na Vsetínsku modernizovala přírodovědné a jazykové učebny, které využívají i sousední školy z Karlovic, Hrozenkova, Huslenek a Hovězího. Spolupráce mezi školami je častý způsob sdílení moderního vybavení. „Partnerské školy nám zase ochotně zprostředkovávají akce a soutěže v moderní cvičné kuchyni,“ potvrdil ředitel Milan Minarčík.
Modernizace škol přináší výsledky
„Od realizace projektu máme několik žáků, kteří se úspěšně dostali na výběrové střední školy s přírodovědným zaměřením,“ svěřila se ředitelka havlíčkobrodské ZŠ Nuselská Andrea Hubáčková. Také ředitel ZŠ a MŠ Karolinka Milan Minarčík potvrdil, že modernizace učeben se kladně podepsala na zvládání angličtiny žáků. Vybudování polytechnické učebny ve Svitavách umožnilo rozšířit škálu činností v předmětech pracovní výchova a pracovní činnosti i v předmětu informatika. „Díky tomu se žáci velmi dobře zapojili do různých soutěží,“ uvedla ředitelka Jana Pazderová a dodala, že je znatelně vyšší zájem žáků o střední odborné školy, které je dále připravují na trh práce.
Integrovaný regionální operační program Ministerstva pro místní rozvoj také zveřejnil kompletní výsledky hodnocení regionálního rozmístění investic do vzdělávací infrastruktury IROP za období 2014–2020. Tuto studii zpracoval profesor Luděk Sýkora a jeho tým z Karlovy Univerzity. Výsledky hodnocení přinášejí mimo jiné vizualizace, které pomocí map a datových aplikací ukazují, jak byly investice z IROP rozmístěny po celé republice. Lze nahlédnout do detailního přehledu projektů a forem podpory v jednotlivých regionech, rozdělených podle specifických cílů IROP, tematicky zaměřených výzev a druhů vzdělávání, a to až do úrovně obcí.
/tz/