V pondělí 12. listopadu se na pražském náměstí Republiky objevila hromada asi čtyř tun oblečení. Má upozornit na textilní odpad, se kterým se musí všechna města a obce vyrovnávat. Od roku 2025 na ně totiž čekají nové povinnosti v rámci zajištění separovaného sběru a recyklace textilního odpadu. Právě předcházením vzniku textilního odpadu i nakládáním s ním se zabývala konference Cirkulární města a byznys 3: Města jako šatníky co praskají ve švech v Kampusu Hybernská. Pořádalo ji hlavní město společně s Pražským inovačním institutem (PII).
Všechny municipality čekají od roku 2025 nové povinnosti, jelikož legislativa od nich bude vyžadovat zajištění separovaného sběru a recyklace textilního odpadu. V rámci upozornění na tuto problematiku se objevila na náměstí Republiky v centru metropole hromada hadrů, která symbolizuje svým objemem textilní odpad, který zůstane za průměrnou čtyřčlennou rodinou na konci jejího života, a je roční uhlíkovou stopou deseti Čechů (pokud by se jednalo o nové oblečení). Každý Čech přitom ročně vyhodí asi 10 až 12 kg textilu (podobně jako je evropský průměr). Málokdo si ale uvědomuje, že na jedno bavlněné tričko se spotřebuje až 2 700 litrů vody. Oblečení na hromadu hadrů poskytla Diakonie Broumov.
„Jako Praha se dlouhodobě snažíme snižovat množství dále využitelného odpadu. Víme, že v našich popelnicích tvoří textil více jak dvě procenta odpadu. To sice není velké číslo, ale zrovna textil je sortiment, který může často posloužit dalším. To je také důvod, proč jako Praha hledáme vhodné prostory, ke bychom mohli otevřít re-use centrum, kde by oblečení mohlo dostat nový život a nemuselo by skončit bez užitku ve spalovně,“ popisuje Jana Komrsková, náměstkyně pro životní prostředí a jedna z mluvčích na zmíněné konferenci.
Každý rok se jen v Evropské unii vyhodí přes 5,8 milionu tun textilu (asi 11 kg na osobu). Přechod měst k cirkulárnímu textilnímu sektoru vyžaduje novou spolupráci mezi výrobci, prodejci, spotřebiteli, zpracovateli odpadů a veřejnou správou.
„Nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. Pokud ale věc už dosloužila a nemůžeme ji dále využít, musíme ji umět efektivně zrecyklovat. To se u textilu zatím nedaří. Ročně podle expertních rozborů Ministerstva životního prostředí vyhodíme okolo 170 tisíc tun textilu a textil tvoří obecně tři až čtyři procenta odpadu v černých popelnicích. Proto je v zákoně obsažen od 1. ledna povinný sběr textilu, kdy obce budou povinně zřizovat místo, na které budou moct občané nepotřebný textil a obuv odložit. Tím bude možné textil efektivněji recyklovat,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík s tím, že dobrovolný sběr textilu, který nyní zajišťují neziskové organizace, bude fungovat i nadále.
„Pokud chceme snižovat množství textilního odpadu, nestačí třídit a recyklovat, musí dojít i ke změně obchodních modelů a designu výrobků, aby déle vydržely v oběhu a byly recyklovatelné. Města a firmy mohou účinně spolupracovat třeba při podpoře pomalé módy či při vzdělávání a osvětě,“ doplňuje Tomáš Lapáček, ředitel PII.
Ve městech proto již příští rok přibydou místa pro třídění textilu. Praha bude textil sbírat v „odpadovém“ režimu pomocí umístění dalších kontejnerů na textil na sběrné dvory hl. m. Prahy provozované Pražskými službami. *
/tz/
