Co ve středu 5. února přinese 48. schůze sněmovního Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu? Výbor by totiž na programu měl mít projednání návrh novely školského zákona. Obavy obcí coby zřizovatelů mateřských a základních škol z tohoto návrhu i některých pozměňovacích návrhů k němu zazněly také v úterý 28. ledna na konferenci uspořádané Sdružením místních samospráv ČR.
Změnami, které by návrh novely školského zákona spolu s řadou dodatečných pozměňovacích návrhů měl pro regionální školství přinést, se mj. zabývala také konference Legislativní novinky roku 2025, kterou v Praze minulé úterý 28. ledna uspořádalo Sdružení místních samospráv ČR.
Není jistě překvapením, že také na této konferenci zazněla kritika některých navrhovaných opatření. Sdružení místních samospráv ČR je totiž například ke změně financování nepedagogických pracovníků škol, zřizovaných obcemi, konzistentně a dlouhodobě kritické. (Stejně jako Svaz měst a obcí ČR či Asociace krajů ČR, na niž by dopadly tyto změny ve vztahu ke středním školám.)
Na konferenci Legislativní novinky roku 2025 SMS ČR ústy svého místopředsedy Petra Halady, starosty Kamýku nad Vltavou na Příbramsku, vyjádřilo nesouhlas s návrhem, na jehož základě by obec do roku 2029 musela sloučit své školské příspěvkové organizace, pokud mají méně než 180 žáků, Pokud by se tak nestalo, tato zařízení by zanikla. „Máte-li tedy například mateřskou školu se 40 dětmi a základní škol se 190 žáky, musíte je sloučit. Jinak 1. 1. 2029 zaniknou,“ vysvětlil Petr Halada. Podle – a nejen – jeho názoru by zřizovatelé škol neměli být k takovém slučování nuceni, protože sami nejlépe vědí, co vyhovuje nebo nevyhovuje místním podmínkám a potřebám. Rozhodně by to však neměl být násilný akt ze strany státu. Mimochodem, v Kamýku nad Vltavou svoji mateřskou a základní školu sloučili už před šesti roky – a tohoto svého kroku nelitují.
Sdružení místních samospráv SMS nyní přesvědčuje poslance, aby pro tento pozměňovací návrh nehlasovali, případně aby uvedené kvórum upravili alespoň na 100 dětí. „Tam, kde chtěli a potřebovali sloučit své školy, už to beztak udělali,“ dodal Petr Halada.
Pokud jde o změny ve financování nepedagogické práce, od letošního 1. září by podle návrhu má být trvale navýšen podíl obcí a krajů na inkasu sdílených daní, takže od 1. 9. 2025 by do jejich rozpočtů mělo přitéci zhruba 11 miliard korun, od 1. 1. 2026 pak zhruba 32,4 miliardy korun.
Sdružení místních samospráv ČR poukazuje na to, že nepedagogická práce na školách je nyní výrazně podfinancována, a proto se příjem příslušníků těchto profesí velmi často dofinancovává z peněz určených pro pedagogické pracovníky – nebo z provozních prostředků radnic. Například v Kamýku nad Vltavou radnice zcela hradí plný úvazek jedné kuchařky, aby školní kuchyně vůbec mohla fungovat.
SMS ČR se obává, že obce sice prostřednictvím rozpočtového určení daní pro nepedagogy obdrží peníze „navíc“ (dokonce poněkud navýšené od 1. 1. 2025), ale z těchto peněz – jako dosud – nebudou moci odpovídajícím způsobem zaplatit práci kuchařek, školníků, uklízeček…
48. schůzi Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dne 5. února 2025 od 9.00 hodin (29. 1. 2025) bude možno sledovat prostřednictvím videokonference - stream 3 - na webových stránkách PS PČR.
/rš/
Na snímku: Konferenci Legislativní novinky roku 2025 v úterý 28. ledna v Praze zahájila předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Eliška Olšáková. Foto: Ivan Ryšavý
O problematice financování nepedagogických pracovníků jsme nedávno informovali například zde: https://moderniobec.cz/v-senatu-se-pri-verejnem-slyseni-diskutovalo-o-novem-modelu-financovani-nepedagogickych-pracovniku/, zde: https://moderniobec.cz/nepripraveny-hazard-se-skolstvim-samospravy-pozaduji-zastaveni-prevodu-financovani-nepedagogickych-pracovniku/ nebo zde: https://moderniobec.cz/zmena-financovani-nepedagogickych-pracovniku-rada-svazu-mest-a-obci-rika-jednoznacne-ne/.*
