Třiďme sklo společně ještě lépe, žádají Pražské služby a připomínají důležitou novinku

Hlavní město dál usnadňuje třídění odpadu. Jeho obyvatelé i návštěvníci už nemusí oddělovat čiré sklo od barevného, protože si zpracovatelé umí s dotřiďováním nově poradit sami. Bezpečně se člověk zorientuje především podle polepů na kontejnerech, kde je uvedeno, co do příslušné nádoby patří. To ostatní je třeba odvézt na sběrný dvůr.

Třídění skla se v Praze o něco zjednodušilo. Ať už je čiré, nebo barevné, může skončit v tom samém kontejneru. Ještě do nedávna přitom vozili popeláři sklo na střepiště odděleně. „Děkujeme, že si lidé léta dávali tu práci a vyhazovali bílé zvlášť, na rozdíl třeba od zeleného a hnědého. Dnes to není potřeba. Zpracovatelé si s dotřiďováním skla umí poradit sami během příprav k následné recyklaci,“ vysvětluje Alexandr Komarnický, mluvčí Pražských služeb.

Množství odpadu ve sběrných nádobách od občanů v tunách:

ROK             SKLO

2017             16 617
2018             17 396
2019             18 429
2020             18 437
2021             19 048         
2022             19 141         
2023             19 336
2024             18 882

Počet nádob na sklo v Praze: 6 168 (k 28. 2. 2025)

Novinku oznámil Magistrát hlavního města Prahy prostřednictvím samostatné kampaně na podzim loňského roku, k přelepování a modifikacím kontejnerů na sklo ale dochází postupně. Vyměnit polepy a nechat upravit všech více než šest tisíc nádob napříč metropolí totiž zabere svozovým společnostem nějaký čas. Každopádně jde o další posun kupředu v usnadňování třídění pro obyvatele i návštěvníky, a to díky novým a lepším technologiím.

Jak vypadají nádoby na skleněný odpad

Dříve byly klasické popelnice na sklo i nádoby typu zvon většinou lahvově zelené a bílé, případně půlené. Dnes mohou mít různé podoby, ovšem vždy se zelenými či bílými madly, víky nebo jinými rozlišovacími prvky. Bezpečně je člověk pozná především podle polepů. Pokud bývají často plné, měli na to občané upozornit odbor životního prostředí příslušné městské části. Ten může u své svozové společnosti objednat ve spolupráci s městem častější výsyp nebo další kontejnery. „Nejbližší veřejné stanoviště tříděného odpadu najdete snadno a rychle na odpady.mojepraha.eu, včetně frekvence svozu, plánovaných svozových dnů a dalších užitečných informací. Nechybějí ani důležitá funkce hodnocení,“ doplňuje Alexandr Komarnický.

Co lze vytřídit do nádob na sklo

Lahve od nápojů, skleněné obaly od potravin i kosmetiky, dózy, misky, zavařovací sklenice a tak podobně patří do jedné nádoby. Nic z toho není nutné vymývat, stačí zcela vyprázdnit a vyhodit klidně s víčkem. „Naopak do kontejnerů na sklo nedávejte olejem, barvami, ředidly, chemikáliemi či zbytky jídel a tekutin znečištěné obaly. V žádném případě pak ani ty plné nebo poloprázdné. Mohou totiž kontaminovat ostatní vytříděný odpad, zkomplikovat recyklaci a poškodit techniku,“ zdůrazňuje mluvčí Pražských služeb. Napoví shodné recyklační symboly na obalech i na kontejnerech, podle nichž se člověk hravě zorientuje. Konkrétně zkratka „GL“ bývá občas doprovázená čísly 70, 71 nebo 72 uvnitř trojúhelníku ze šipek.

Ani čelní sklo od auta, zrcadlo, keramiku, porcelán, varné, ani drátěné sklo není možné jen tak umístit ke kontejnerům nebo přímo do nich. Tento odpad je potřeba odvézt na sběrný dvůr. Podle odborníků se sklo v přírodě rozkládá tisíce let, možná vůbec. Po dotřídění, recyklaci a opětovném zpracování se přitom může v rámci cirkularity donekonečna vracet do oběhu v jiné podobě. A to je přesně ten důvod, proč se Pražské služby prakticky od svého vzniku intenzivně věnují edukaci veřejnosti a prosí: „Třiďme sklo společně ještě lépe!“*

/zr/

FOTO: archiv PSAS