Menu
e-shop
V pondělí kuře na paprice z jihomoravského kuřete, v úterý dušená kapusta z místní kapusty. Co by mohlo přispět k tomu, aby takto vypadalo co nejvíce položek ve školních jídelnách, zjišťovalo město Brno během tohoto pololetí v dotazníkovém šetření i na osobních jednáních.
Už začátkem letošního roku rozeslalo město Brno vedoucím školních jídelen základních a mateřských škol dotazník, ve kterém analyzovalo aktuální stav dodavatelů z hlediska lokálnosti a také potřeby a bariéry, které se zvýšením podílu regionální produkce potravin souvisí. „Návratnost dotazníku přesáhla 80 %, vyplnilo nám ho 106 ze 127 oslovených jídelen. Ukázalo se, že už nyní je 40 % dodavatelů lokálních. A co je ještě lepší, že skoro 80 % jídelen by regionální produkty chtělo využívat častěji. Zároveň je potřeba posilovat definici pojmu lokální nebo regionální ve smyslu ‚pocházející z našeho regionu‘, nikoli z celého Česka, jak je to dnes často vnímáno,“ podotkla Irena Matonohová, radní pro oblast školství.
Mezi nejčastěji zmiňovanými bariérami se objevoval nedostatek dodavatelů, kteří by byli schopni dodávat školním jídelnám v požadovaném objemu, dostupnost produkce jen v určitém období v roce nebo vyšší cena. Jídelnám by pomohl seznam lokálních dodavatelů obsahující nabízené produkty a jejich množství nebo online tržiště.
Aktuálně proběhla schůzka s vedoucími školních jídelen. „Na ní jsme poskytli zmíněný seznam, který vznikl i na podkladu naší nové mapové aplikace Farmáři z regionu. Řešili jsme také další aktivity, které by většímu uplatnění regionální produkce ve školních jídelnách mohly pomoci – například možnost financování vzdělávacích seminářů nebo kurzů vaření, ukázky vaření z lokálních surovin, ale také vzdělávání pro žáky, které by se zaměřilo na lokální produkci a její význam. Zařadit by se daly například i exkurze přímo na farmy,“ dodala Irena Matonohová.
Zazněla i řada inspirativních příkladů dobré praxe, mezi jinými i ze školní jídelny na nám. Svornosti, kde v zázemí probíhají exkurze a v kuchyni jsou vítáni samotní žáci a žákyně. Brno zároveň připravuje příručku příkladů dobré praxe napříč Českou republikou, kterou zašle všem vedoucím školních jídelen začátkem nového školního roku.
Posílení lokální produkce, která vzniká na území Jihomoravského kraje, ve školním stravování je jednou z aktivit, které mají posílit potravinovou spolupráci v regionu. „Jejím přínosem je silnější ekonomika díky podpoře farmářů a podnikatelů, zkrácení distribučních řetězců a zvýšení konkurenceschopnosti, ale i nižší uhlíková stopa a zdravější krajina,“ vysvětlil zastupitel města Brna Martin Příborský s gescí za strategický rozvoj a metropolitní spolupráci. K tématu vznikla pracovní skupina se zástupci magistrátu, krajského úřadu, místních akčních skupin, Krajské hygienické stanice JMK, Státního zdravotního ústavu a dalších aktérů v území.
Téma potravinové spolupráce Brno řeší díky mezinárodnímu projektu MECOG-CE. V jeho rámci se scházejí zástupci evropských měst, metropolitních oblastí či a testují osvědčená řešení. Předobrazem fungující potravinové spolupráce je Brnu italský Turín se svými potravinovými čtvrtěmi.*
/tz/
