Jihočeské obce ukazují cestu k levnějšímu obnovitelnému vytápění

Příklady ze dvou obcí na jihu Čech potvrzují, že obnovitelné zdroje energie je možné úspěšně využívat také pro cenově dostupné vytápění. Snížením emisí navíc přispívají k ochraně klimatu. Ve Svatém Janu nad Malší zásobují veřejné budovy i místní domácnosti levným teplem z kotelny na dřevní štěpku získávanou převážně z obecních lesů. Podobně progresivní přístup zvolili i v nedalekém Milevsku, kde v jednom z panelových domů zkombinovali střešní fotovoltaiku a tepelná čerpadla pro ohřev teplé vody.

Na emisích skleníkových plynů v České republice se vytápění podílí až z 15 %^[1]. Může za to zejména spalování fosilních paliv v teplárnách a lokální vytápění tuhými palivy. Dekarbonizace vytápění tedy může mít významný vliv na celkové snížení emisí CO₂ v Česku.

Česká republika disponuje rozsáhlou sítí centrálního zásobování teplem, které nám v cizině často závidějí. České teplárny ovšem ve velké míře využívají fosilní hnědé uhlí, případně přecházejí na dočasně tolerované vytápění zemním plynem. Ani ten však není obnovitelným zdrojem energie.

Dekarbonizace vytápění je zároveň technologicky složitější než bezemisní výroba elektřiny ze slunce či větru. O to více naděje přinášejí ekonomicky úspěšné lokální projekty z jižních Čech.

Obecní kotelna na dřevní štěpku ve Svatém Janu nad Malší

Ve Svatém Janu nad Malší na Českobudějovicku žije 638 obyvatel, většina z nich stále topí tuhými palivy, především dřevem, uhlím či briketami. Sem tam je jednotlivě nahradí tepelným čerpadlem. Obec přitom disponuje více než 100 hektary lesa, dávalo proto smysl zbudovat vytápění na dřevní štěpku.

Už v roce 2002 tam postavili první část rozvodu tepla a vystavěli kotelnu na dřevní štěpku. V první fázi se vytápěly obecní úřad, základní a mateřská škola a budova obecní hospody. Kotelna i rozvody se během let dále rozšiřovaly a nyní poskytují tepelný komfort ještě téměř padesáti domácnostem v rodinných a bytových domech.

V současné době zaplatí odběratelé 690 korun za GigaJoule, přičemž obvyklá cena z tepláren většinově poháněných fosilními palivy se pohybuje kolem tisícikoruny. Část použité štěpky pochází ze dřeva z obecních lesů, které si svatojánští naštěpkují přímo do skladu. Zbytek štěpky pořizují od ověřeného dodavatele.

Klíčové faktory úspěchu vytápění štěpkou

Jak připomněla starostka Růžena Balláková, klíčový je včasný nákup, respektive výroba štěpky: „Pořizujeme štěpku od května do srpna, kdy je levnější. Do začátku topné sezóny stihne pěkně vyschnout. Většinou začínáme topit již v září."

Druhým předpokladem úspěchu je vhodná frakce štěpky. “Příliš malé kousky kotel 'dusily' a příliš velké se nám zasekávaly v automatickém podavači. Teď už víme, že potřebujeme kostičky cca o hraně 5-7 centimetrů," dodala Růžena Balláková.

Tepelná čerpadla a fotovoltaika v Milevsku

Sedmdesát kilometrů na sever, ale pořád ještě v Jihočeském kraji najdete v okrese Písek desetkrát větší, i když stále ještě celkem menší městečko Milevsko. Jeden z tamních panelových domů o téměř padesáti bytech prošel nejprve kompletním zateplením a výměnou oken. Na opravenou střechu osadili fotovoltaickou elektrárnu. Kombinací těchto opatření se snížila energetická náročnost budovy. Pro maximální využití elektřiny vyrobené fotovoltaikou přidali také tepelná čerpadla od místního výrobce, firmy ACOND, která slouží pro ohřev teplé vody.

Projekt využívá dvě tepelná čerpadla o výkonu 22 kW v kombinaci s fotovoltaickou elektrárnou o výkonu 28,7 kWp, která zajišťuje roční výrobu přibližně 25,0 MWh elektřiny. Tato elektřina se primárně využívá k ohřevu teplé vody a provozu čerpadel. Vlastní vyrobenou energii tak obyvatelé domu maximálně využijí.

Systém tepelného čerpadla a fotovoltaické elektrárny je napojen na stávající rozvody teplé vody. Strojovna ACOND obsahuje dvě tepelná čerpadla a čtyři 750l bojlery dimenzované na spotřebu domu. Jde o autonomní systém připojený ke vzdálené správě. Regulace probíhá přes cloudové řešení. Aplikace v podstatě v reálném čase vyhodnocuje aktuální stav systému a dynamicky upravuje jeho nastavení.

Nejen ekonomické přínosy bivalentního systému

Projekt z Milevska je ukázkovým příkladem takzvaného bivalentního zdroje, kdy se pro teplo proudící do radiátorů používá původní vedení centrálního zásobování teplem, ale teplá užitková voda se vyrábí přímo v místě spotřeby s maximální mírou využití obnovitelné energie.

Kromě úspor za teplou vodu se povedlo i snížit energetickou náročnost budovy z původní kategorie C na kategorii A, a tím i ke zhodnotit celou nemovitost.

Předseda společenství vlastníků jednotek Václav Vacek spokojeně konstatoval: „Tepelná čerpadla umožnila výrazné snížení nákladů na ohřev teplé vody — z původních 885 korun za GigaJoule při centrálním zásobování teplem, na současných přibližně 448 korun. Očekáváme, že cena se nám ještě sníží až k částce kolem 350 korun za GigaJoule. Vnímám tuhle investici jako strategickou i vzhledem k nejisté budoucnosti centrálního vytápění a dalšímu růstu cen tepla."

Další cesty k dekarbonizaci vytápění

Kromě tepelných čerpadel a dřevní štěpky existuje celá škála dalších bezemisních technologií vytápění od geotermální energie, kterou využívají i velké kancelářské a obchodní objekty v Praze (ČSOB na Radlické a Palác Národní), až po využívání tepla z kravského hnoje ve středočeské obci Klučenice.

Vladimíra Mašindová, projektová manažerka expertní skupiny Frank Bold*

^[1] Zdroj: https://faktaoklimatu.cz/infografiky/emise-cr započítáváme 7,9 % z vytápění teplárnami a většinu z 8,9% připadajících na budovy, kde emise pocházejí z topení a ohřevu vody v domácnostech, kancelářích a institucích.

Na snímku zcela nahoře: Projekt vytápění jednoho z tamních panelových domů o téměř padesáti bytech využívá dvě tepelná čerpadla o výkonu 22 kW v kombinaci s fotovoltaickou elektrárnou o výkonu 28,7 kWp, která zajišťuje roční výrobu přibližně 25,0 MWh elektřiny. Foto: archiv autorky