Chůze je stále trendy: Jubilejní desáté kolo

Největší chodecká výzva v Česku Výzva 10 000 kroků letos v říjnu při svém jubilejním desátém kole rozchodila rekordních 25 tisíc účastníků. Během pěti let a deseti odchozených výzev postupně stoupají nejen počty účastníků, ale i týmů, zapojených měst, firem či škol nebo nachozených kilometrů. Cílem výzvy je znovunavrátit chůzi do běžného dne. Účastí ve výzvě navíc lidé podporují rozvoj udržitelné městské mobility. Výzva probíhá vždy v říjnu a dubnu.

První kolo výzvy odstartovalo na jaře 2021 během pandemie COVID-19 s cílem podpořit rizikové
skupiny, zvýšit jejich odolnost, kondici a působit jako prevence proti civilizačním chorobám. „Výhodou
chůze je to, že ji může do svého života relativně snadno začlenit každý – i ten, pro koho je sport kvůli
vyšší hmotnosti nebo věku obtížnější. Zhruba polovina účastníků se potýká s nadváhou – je skvělé, že
jim výzva pomáhá zvýšit kondici a zlepšit zdravotní stav,“ popisuje koordinátorka Výzvy 10 000 kroků
Sylva Machová.
Jedním z pravidelných účastníků je i Zdeněk Balcařík. „Během roku chodím velice rád, ale spíš o víkendech. Výzva mě motivuje k větší pravidelnosti pohybu a taky soutěživé typy, jako jsme my s ženou Janou, k poněkud extrémním výkonům,“ nastiňuje Balcařík, který s manželkou během posledního dne říjnového kola výzvy ušel neskutečných 100 kilometrů. Podle vlastních slov jej chůze udržuje v tělesné kondici a dává mu možnost poznat spoustu přírodních krás, kterých by si při jízdě na kole nebo autem nevšiml. „Také je při ní hodně času popovídat si a poznat se se spoustou pozitivně naladěných lidí,“ dodává Balcařík.

Významný nárůst
Zatímco v prvním kole výzvy se počty účastníků přehouply přes 5 tisíc, v dalším kole to už bylo přes 10 tisíc, na jaře 2023 více než 16 tisíc a na jaře 2025 do té doby rekordních 22 tisíc účastníků. Novým rekordem je aktuálních 25 tisíc účastníků z října 2025. S nárůstem členské základny se výzva mohla dále posouvat. „Pracujeme na tom, aby se výzva neustále rozvíjela a byla pro účastníky atraktivní. Motivujeme je k chůzi pomocí osobní výzvy – každý účastník si stanoví svůj denní cíl, kterého se snaží po celou dobu dosáhnout. V průběhu času jsme navíc usnadnili a automatizovali nahrávání počtu kroků, prohloubili kooperaci s městy a zaměřili se více na podporu komunit a územní plány mobility,“ nastiňuje koordinátorka Výzvy 10 000 kroků Sylva Machová.

Během pěti let výzva pomohla desetitisícům účastníků zlepšit svou kondici a zdraví. Přehlédnout se nedají silné příběhy těch, kterým chůze změnila život. Jedním z nich je i Lukáš Jelínek, který před dvěma lety prodělal plicní embolii a skončil na jednotce intenzivní péče. „Šance na přežití byla tak padesát na padesát. Rozhodl jsem se, že takhle nechci dále pokračovat. Začal jsem hodně pomalu chodit – plíce byly oslabené, navíc jsem měl problémy se srdcem. Prvních pár měsíců jsem ušel sotva sto metrů a byl jsem vyřízený. Postupně se to zlepšovalo – po roce jsem zvládl tři kilometry denně, pak šest až sedm tisíc kroků,“ vzpomíná Jelínek. Rozhovor s Lukášem Jelínkem je dostupný k přečtení na webu 10 000 kroků.

Inspirativní je i příběh skupiny klientů pečovatelské služby ProSenior, kteří se i s pomocí chodítek
vydávají na pravidelné procházky. „Město Nový Jičín se účastní jako celek Výzvy 10 000 kroků, a tak
mě napadlo, že bychom zkusili zapojit i naše klienty, trošku je motivovat, aby se po zimě zvedli ze
židle, a musím říct, že mě překvapilo, jak velký úspěch to mělo, co někteří dokázali,“ nastiňuje vedoucí
organizace ProSenior Alice Hynčicová.
„Máme klienta, který je většinu dne na vozíku, takže už když udělá pět kroků nebo sto kroků, tak je to
obrovská výzva a obrovský pokrok,“ popisuje důležitost chůze Hynčicová. Největší hvězdou podle ní je
paní Marta, která do zařízení dorazila jako nechodící po zlomenině krčku, a stala se na jaře nejzapálenější chodkyní s nejvíce kroky.

Dopady výzvy

Kromě na první pohled nejvýraznějších dopadů Výzvy 10 000 kroků na zdraví jeho účastníků má ale výzva i další rozměry. Organizuje ji totiž ve spolupráci s městy spolek Partnerství pro městskou mobilitu, který se snaží o dobré změny ve veřejném prostoru a rozvoj udržitelné městské mobility.
„Výzva prostřednictvím chůze motivuje a podporuje města, aby dbala na to, aby se lidé ve městech cítili dobře a bezpečně. Velké křižovatky a nebezpečné úseky na cestách do škol by měly být zabezpečené semafory. Chodci by měli mít přednost na přechodech a výjimkou by neměly být ani pěší zóny,“ popisuje jednatel spolku Partnerství pro městskou mobilitu Jaroslav Martinek.

Příklady jsou pozitivní
Příkladem dobré praxe jsou pocitové mapy. „Každé kolo výzvy poskytujeme 3 účastnickým obcím
příležitost účastnit se pocitových map, do kterých lidé zaznačují, jak se cítí ve svém městě, která místa
jsou pro ně nebezpečná, nebo kde naopak rádi odpočívají. S výsledky pak pracují samosprávy obcí
a reagují na ně,“ doplňuje koordinátorka Výzvy 10 000 kroků Sylva Machová.
Výzva 10 000 kroků probíhá dvakrát ročně – vždy v říjnu a dubnu. Zúčastnit se mohou lidé z celé
republiky – jednotlivci, týmy, města, firmy, ale i školy. Další kolo odstartuje 1. dubna, registrace bude
spuštěna 1. března.*

/zr/