Ostrava hlásí mírný nárůst komunálního odpadu. Výrazněji však přibývá odpadu objemného

Díky dlouholeté koncepční spolupráci města a jeho odpadové společnosti OZO v Ostravě funguje systém nakládání s komunálními odpady s důrazem na jejich maximální materiálové a energetické využití. Před dvěma lety navíc OZO spustilo do provozu první českou linku na třídění směsného komunálního odpadu (SKO), která pomáhá stále více odpadu odklonit od skládkování a pomáhá jeho využití, což dokládají i čísla za rok 2025.

V roce 2025 občané Ostravy vyprodukovali přes 117 tisíc tun odpadu (434 kg na občana). Z toho směsný komunální odpad činil 52 tisíc tun, jen o 2 tisíce tun více než v roce 2022, kdy ještě nestála nová třídicí linka a všechen SKO končil na skládce. „Vloni díky nové technologii zamířilo na skládku již o 20 tisíc tun SKO méně. Na skládku nyní vozíme směsný odpad jen z těch částí Ostravy, kde převažuje zástavba rodinných domů. Tento odpad se totiž svým složením, zejména kvůli obsahu popelovin, pro třídění na naší lince nehodí,“ uvádí Karel Belda, jednatel odpadové společnosti OZO Ostrava. 

Zatímco tvorba SKO v posledních letech mírně roste, tříděného odpadu (plasty, papír, sklo) výrazně nepřibývá, ani neubývá. Množství papíru se pohybuje okolo 7 tisíc tun, plastu kolem 5 a skla kolem 3 tisíc tun. Výkyvy v množství bioodpadu, kterého je v posledních letech vždy přes 20 tisíc tun, jsou do značné míry dány klimatickými podmínkami v daném roce. Viditelně však přibývá objemného odpadu. Za poslední 4 roky jeho množství vzrostlo o 6 tisíc tun na téměř 20 tisíc tun.

Energetické využití odpadu 

„Z objemného odpadu jsme schopni ručně vytřídit 20-25 % využitelných materiálů. OZO do budoucna uvažuje o pořízení třídicí linky, která by umožnila maximální využití této nezanedbatelné složky komunálních i průmyslových odpadů. Bez adekvátní energetické koncovky však zamýšlená investice nedává smysl,“ vysvětluje jednatel.

Do zákazu skládkování využitelných odpadů v roce 2030 zbývá ještě pět let. „Je třeba vyřešit, jak využít SKO z rodinné zástavby a také objemný odpad. Pro obě tyto složky komunálních odpadů je nejvhodnější energetické využití. Město proto podporuje jednání s energetickými společnostmi o výstavbě zařízení pro energetické využívání odpadů. Máme také záměr vybudovat jeden nový sběrný dvůr na okraji městského obvodu Hrabová, který by byl snadno dostupný i pro občany východní části Ostravy-Jihu,“ říká Aleš Boháč, náměstek primátora.

Multikomoditní sběr

„A pokud chceme navýšit množství separovaných odpadů, je třeba hustou síť sběrných nádob na sídlištích doplnit ještě plošným zavedením třídění u rodinných domů systémem multikomoditního sběru, který už nyní v rámci pilotního projektu zkoušíme v několika částech Ostravy. Letos by měl být rozšířen o území Hrabové, kde OZO plánuje rozmístit více než tisíc nádob pro tzv. single stream. Věřím, že nová vláda brzy prosadí legislativní úpravu, která by společný sběr papíru a plastu zakotvila v zákoně o odpadech a Ostravě umožnila jít touto cestou,“ dodává náměstek.

V Ostravě se daří také na poli výchovy a osvěty Pro školní mládež je zde především Centrum odpadové výchovy (COV), kde denně probíhají vzdělávací programy o správném nakládání s odpady. Velké úspěchy v prevenci vzniku odpadu slaví také Reuse centrum Ostrava, které funguje již přes pět let a za tu dobu vrátilo do oběhu okolo 300 tisíc funkčních předmětů. Oblíbené jsou i pravidelné dny otevřených dveří OZO. 

/tz/*

Foto: Lukáš Kaboň