Staré stromy v lesích Plzně využije hmyz, ptáci i drobní savci

V lesích města Plzně je označováno kolem sto padesáti starých nebo poškozených, takzvaných habitatových, stromů. Jejich mrtvé dřevo tvoří přirozená stanoviště pro další organismy. Mají také příznivý vliv na mikroklima holiny tím, že tvoří zástin, snižují rychlost proudícího větru, a působí pozitivně na obnovu a stabilitu lesního prostředí. 

„Vytipovali jsme okolo sto padesáti poškozených stromů napříč lesy, které nebudou při pravidelné plánované těžbě káceny. Zůstanou na svém místě a umožní život dalším organismům, především houbám, hmyzu i ptákům,“ uvedl náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar. Do jeho gesce patří také Správa veřejného statku města Plzně (SVSMP), která má údržbu městských lesů na starosti.

Bezpečnost návštěvníků lesů  je zajištěna

Stromy byly vybrány tak, aby si jich všimli i návštěvníci lesa, to znamená v blízkosti cest, a aby tyto označené stromy nevnímali třeba jen jako stojící poškozené jedince určené k těžbě, ale jako stromy, jejichž dřevo poskytuje přirozené stanoviště pro mnoho organismů. „Habitatové stromy postupem času prosychají. Ty, které jsou přímo u cest a turistických stezek budou lesníky průběžně kontrolovány. V případě rizika, jež by mohlo návštěvníkům lesa hrozit, budou přijata opatření v podobě třeba i jejich skácení. To bude však až krajní řešení, stromy máme v úmyslu nechat prakticky dožít. Lesníci v místě plánovaných těžeb zašetřují takto napadené i neoznačené stromy," dodal náměstek.

„Habitatové stromy jsou označeny písmenem H a číslicemi kvůli evidenci. Jsou to stromy nějakým způsobem poškozené, například odlomením větví nebo bleskem a podobně. V místě poškození dochází k napadení dřeva houbami. Houby ho rozkládají, na ně se navazují další organismy, přes hmyz až po ptáky a drobnější savce. Mnohdy i přičiněním ptáků, právě díky menší tvrdosti dřeva, vzniknou dutiny a ptáci je využijí k zahnízdění,“ popsal Ladislav Jára, vedoucí referátu lesního hospodářství ze SVSMP.

V plzeňských městských parcích, například Borském, na Homolce, u Košuteckého jezírka a dalších, zůstávají takzvané doupné stromy, tedy bezpečná torza stromů bez suchých větví. „Jejich dutiny jsou v městském prostředí útočištěm pro velké skupiny živočichů, od hmyzu a pavouků až po větší druhy. Například v Borském parku v nich hnízdí datel černý, vyskytují se v nich různé druhy netopýrů,“ uvedl Petr Kuták, vedoucí oddělení péče o dřeviny SVSMP.*

/tz/