Mohou se pozemkovými úpravami zlepšovat podmínky pro život občanů na venkově?

Jak zajistit stabilní krajinu, lépe hospodařit s vodou a připravit český venkov na dopady klimatické změny? Odpovědi hledali účastníci XXVI. konference pozemkových úprav, kterou ve dnech 15. a 16. září uspořádal Státní pozemkový úřad (SPÚ) ve spolupráci s Celostátní sítí pro venkov a Českomoravskou komorou pro pozemkové úpravy.

Letošní zářijová Konference pozemkových úprav se konala ve Špindlerově Mlýně pod záštitou ministra zemědělství Martina Šebestyána a hejtmana Královéhradeckého kraje Petra Kolety. Akce byla financována ze zdrojů Evropské unie prostřednictvím Strategického plánu Společné zemědělské politiky 2023-2027.

Z dostupných údajů Českého statistického úřadu je zřejmé, že dochází k vysídlování venkova. Co může stát udělat pro zlepšení podmínek života na venkově z pohledu zvýšení odolnosti území v době opakujících se povodní a sucha? Jak stabilizovat území a vytvořit venkovský prostor mimo zastavěné části obcí atraktivnější a pohodlnější pro obyvatele? Jak omezit erozi půdy, či zlepšovat mikroklimatické podmínky rozsáhlými výsadbami?

Státní pozemkový úřad (SPÚ) má na to již lety prověřený návod. „V situaci, kdy Česká republika stále pravidelně čelí suchu, přívalovým srážkám i degradaci zemědělské půdy, nabývají pozemkové úpravy na významu. V rámci celé Evropy jde o unikátní nástroj, kterým stát řeší souběžně všechny problémy v zájmovém regionu, a to od majetkoprávní přípravy, až po vlastní stavbu, výsadbu, či realizaci. Výjimečnost pozemkových úprav je právě v tom, že v nezastavěném území obcí snižují dopady sucha, extrémních srážek i větrů, eroze, řeší zeleň či prostupnost krajiny. Klíčovou podmínkou úspěšného dokončení pozemkových úprav je společný zájem a podpora obcí, občanů i zemědělců postavená na pochopení přínosů, které můžeme doložit ze stovek již dokončených projektů a realizací,“ vysvětlila ústřední ředitelka SPÚ Svatava Maradová.

Celostátní Konferenci pozemkových úprav zahájily zdravice ministra zemědělství, ministra životního prostředí, zástupce Ministerstva pro místní rozvoj, předsedy Českomoravské komory pro pozemkové úpravy a zástupce Zlínského kraje. K účastníkům následně promluvili také zástupci Královéhradeckého kraje a Svazu měst a obcí ČR nebo Ředitelství silnic a dálnic ČR.

Praktické přínosy pozemkových úprav představil Eduard Kavala, starosta obce Bělotín a místopředseda Spolku pro obnovu venkova ČR. Na konkrétních příkladech ukázal, jak mohou komplexní pozemkové úpravy přispět k rozvoji obcí, ochraně krajiny i zadržování vody v území. Pozornost vzbudila bělotínská soustava krajinotvorných a protierozních opatření, jejichž součástí je švestkový pás tvořený 1250 stromy a navazující 8,5hektarová výsadba červeného rybízu. Tento jedinečný projekt přispívá k ochraně půdy před erozí, zvyšuje ekologickou stabilitu území a současně navazuje na místní ovocnářské tradice.

Hlavní část programu probíhala formou odborných diskusních skupin. Účastníci se věnovali především přínosům pozemkových úprav pro zemědělce a slaďování zájmů jednotlivých aktérů v území, kvalitě zpracování návrhů pozemkových úprav a změnám v oblasti zadávání veřejných zakázek. Samostatný blok byl zaměřen na využívání nových technologií a moderních postupů.

Napříč všemi diskusemi opakovaně zaznívala potřeba intenzivnější osvěty a propagace pozemkových úprav, rozvoje dialogu s vlastníky pozemků a samosprávami i posilování preventivních opatření souvisejících s adaptací krajiny na sucho a klimatickou změnu.

Výstupem odborných jednání byla řada doporučení a úkolů směřujících k posílení stability systému pozemkových úprav a dalšímu zvyšování jejich odborné a technické kvality. Plnění těchto závěrů bude vyhodnoceno na XXVII. konferenci pozemkových úprav, která se uskuteční v září 2027.

/tz/*

Na snímku zcela nahoře: Účastníci letošní zářijové Konference pozemkových úprav. Foto: archiv Státního pozemkovéh oúřadz