Plzeňské arboretum Sofronka ukrývá borovice z celého světa

Arboretum Sofronka v Plzni Bolevci, zapsané na mezinárodní seznam nejvýznamnějších botanických zahrad a arboret, slaví 70 let od svého založení lesnickým odborníkem a přírodovědcem Karlem Kaňákem. Vzniklo jako vědecké pracoviště Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, určené pro výzkum a šlechtění borovic. Plzeň, která toto arboretum převzala v roce 2010, v něm pořádá environmentální programy zaměřené na les a život v něm.

„Můj otec, Karel Kaňák, dostal v roce 1956 na starosti šlechtění a výzkum borovice lesní v Československu. Protože chyběl objekt, který by byl k takovému účelu vhodný, rozhodl se založit specializované lesnické arboretum pro borovice. Chodily nám poštou semínka borovic z celého světa. Na oplátku nabízel semínka českých dřevin, nejčastěji jesenický modřín. Arboretum vzniklo zde, protože otec byl Plzeňák a severní okraj Plzně je ideální pro pěstování borovic. Navíc v té době bylo asi 12 ha lesa v mýtním věku, které byly určené ke smýcení. První oplocenou školku otec založil na deputátních loukách a políčkách, které patřily ke zdejší hájovně. Tam začal vysévat první semínka,“ zavzpomínal Jan Kaňák, expert na borovice.

Arboretum je unikátní

V arboretu se z počtu asi 120 druhů zkoušelo pěstovat 68 druhů borovic. Dosud na Sofronce přežilo 40 druhů a 15 mezidruhových kříženců. Přitom 16 druhů je zastoupeno reprezentativně, tedy vzorky různého původu, tzv. proveniencemi. Borovice lesní má ze všech dřevin největší areál svého rozšíření, a právě na Sofronce má největší zastoupení proveniencí na světě – celkem 256. Všechny zde zastoupené druhy popisuje a dokumentuje kniha o borovicích vydaná s přispěním Městského obvodu Plzeň 1.

Na Sofronce je od roku 1960 meteorologická stanice, která od roku 1969 přešla pod Hydrometeorologický ústav i s Janem Kaňákem.

Pěstování bez výchovných zásahů či podpůrné ochrany

Sofronka je především lesnické arboretum, a veškeré výsadby byly sázeny lesnickým způsobem v pravidelném sponu. Nepoužívaly se žádné výchovné zásahy, prořezávky a probírky, ani podpůrné prostředky jako chemická ochrana či hnojení. „Provenienční pokusy vytvářejí základ porozumění geografické proměnlivosti lesních dřevin. Provenienční výzkum poskytuje základ využitelný k praktickému šlechtění a dává smysl, když je provenienčních ploch co nejvíc a výzkum se vyhodnocuje v čase co možná nejdéle,“ uvedl profesor Milan Lstibůrek z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze, zakladatel katedry lesnické genetiky a fyziologie.

„V současnosti probíhají na Sofronce environmentální programy, během kterých se děti vzdělávají o přírodních zákonitostech, navštěvují obůrku s daňky, naučnou stezku o včelařství i tu o borovicích. Na horní ploše arboreta byl pro tyto účely vybudován environmentální areál. Probíhají tu různé akce pro školy i pro veřejnost – Den lesa, dvakrát do roka výstava hub s mykologickou poradnou, Víkend otevřených zahrad či Včelí dny,“ sdělila Martina Kováříková, vedoucí oddělení pro práci s veřejností a lesní pedagogiku Správy veřejného statku města Plzně.

/tz/*