Od škol po zimní stadion: Jak Břeclav řídí energetické úspory

Břeclav patří k městům, která se energetikou svého majetku zabývají systematicky a dlouhodobě. První velký projekt energetických služeb se zaručeným výsledkem, tedy EPC, město připravovalo několik let a v roce 2023 dokončilo jeho realizační část. Do projektu bylo zařazeno osm energeticky významných městských objektů – čtyři školy, dvě budovy městského úřadu, sídlo městské policie a zimní stadion.

Celková investice dosáhla přibližně 54 milionů korun bez DPH, z toho přes 14 milionů pokryla dotace. Realizátorem projektu se stala společnost Amper Savings. Ta městu po dobu deseti let garantuje úsporu ve výši 35,6 milionu korun, přičemž instalované technologie jsou převedeny do majetku města. Opatření přitom nejsou postavena na jedné technologii. Kombinují fotovoltaiku, kogeneraci, modernizaci osvětlení, individuální regulaci vytápění, měření a regulaci, vzduchotechniku s rekuperací, úspory vody i využití odpadního tepla.

Projekt byl už ve fázi přípravy oceněn jako nejlepší připravovaný energeticky úsporný projekt roku 2021. Porota tehdy vyzdvihla zejména komplexnost řešení, zapojení obnovitelných zdrojů a možnost přenést podobný postup i do dalších měst.

Po prvních letech provozu se ukazuje, že projekt splňuje očekávání a někde dokonce přináší více úspor, než se čekalo. Za období od července 2025 do června 2026 město vyčíslilo úsporu přes čtyři miliony korun bez DPH v porovnání s obdobím před realizací projektu. O tom, proč Břeclav zvolila EPC, co bylo na projektu nejnáročnější a proč samotná instalace technologií nestačí, jsme hovořili s Ing. Zdeňkem Měchurou, energetikem města Břeclav a vedoucím odboru kanceláře tajemníka.

Kdy se v Břeclavi začalo uvažovat o energetice městských budov systematicky?

Nezačali jsme samotným EPC projektem. Prvním krokem bylo získat přehled o tom, kde a jak město energie spotřebovává, nastavit energetický management a začít pracovat s daty. To byla pro nás asi nejnáročnější část.  Teprve když máte spotřebu jednotlivých objektů pod kontrolou, můžete rozumně rozhodovat, kam investovat. Postupně jsme vyčerpali řadu organizačních a nízkonákladových opatření a bylo zřejmé, že další významnější úspory už budou vyžadovat investice do technologií. EPC pro nás bylo logickým pokračováním této práce.

Proč jste zvolili právě metodu EPC?

Pro město je zásadní, že nejde jen o klasickou dodávku technologií. U běžné investice pořídíte zařízení a tím z velké části vztah s dodavatelem končí. U EPC je poskytovatel odpovědný také za to, že navržená opatření skutečně přinesou sjednaný ekonomický efekt. V našem případě je úspora garantována po dobu deseti let. To mění motivaci všech stran – nejde jen o to něco postavit, ale také správně nastavit provoz, sledovat výsledky a průběžně reagovat, když se objekt začne chovat jinak, než se předpokládalo.

Projekt se podařilo spojit také s dotační podporou. Je podle vás kombinace EPC a dotace pro města důležitá?

Určitě může být. U nás dosáhla dotace 14 milionů korun a pomohla rozšířit rozsah opatření, která bylo možné realizovat najednou. Podstatné ale je, aby dotace nebyla cílem sama o sobě. Nejdřív musí dávat smysl technické a ekonomické řešení a teprve potom se má hledat vhodný způsob financování. Výhoda EPC spočívá v tom, že se na projekt díváte přes jeho skutečný provozní výsledek. Dotace může ekonomiku zlepšit, ale odpovědnost za dosažení sjednaných úspor zůstává součástí smluvního vztahu s poskytovatelem.

Projekt zahrnuje osm velmi odlišných objektů. V čem je jeho komplexnost?

Právě v tom, že se nehledalo jedno univerzální opatření pro všechny budovy. Každý objekt má jiný provoz, jiné technické vybavení a jiný profil spotřeby. Ve školách potřebujete jiné nastavení regulace vytápění než na policii či úřadě nebo zimním stadionu. Stejně tak se podle konkrétního provozu liší požadavky na osvětlení, větrání nebo chlazení tam, kde je instalováno. Je ale důležité, že všechna tato opatření nevznikají odděleně. Jsou navržená tak, aby se vzájemně doplňovala v rámci jednotlivých budov a současně byla řízena a vyhodnocována jako jeden celek napříč městským majetkem. Výhodou jednoho společného projektu je i to, že město nemuselo každou technologii a každý objekt řešit samostatně s řadou různých dodavatelů. Zároveň si tím vytváříme dobrý základ pro další rozvoj městské energetiky, například pro komunitní energetiku a efektivnější využívání elektřiny z městských fotovoltaik.

Často se energetické úspory spojují s omezením komfortu. Museli uživatelé budov něco obětovat?

To by podle mě byl špatně navržený projekt. Cílem není, aby se ve škole méně topilo nebo aby zaměstnanci seděli v horších podmínkách. Úspora má vznikat tím, že se energie dodává tam, kde je skutečně potřeba, v potřebném čase a množství. Typickým příkladem je individuální regulace vytápění. Pokud je část budovy prázdná, nemusí mít stejný režim jako kancelář nebo učebna, která je právě využívaná. Podobně u vzduchotechniky nebo osvětlení. Dobře řízená budova může mít nižší spotřebu a zároveň lepší vnitřní prostředí.

Jak hodnotíte výsledky po prvních letech provozu?

Dosavadní výsledky potvrzují, že nastavení projektu funguje velmi dobře. Projekt přináší oproti původnímu předpokladu nadúsporu přibližně 650 tisíc korun ročně. Díky pravidelnému měření máme navíc mnohem lepší přehled o tom, jak se jednotlivé budovy skutečně chovají, a můžeme rychleji odhalit neobvyklou spotřebu nebo problém v provozu. Energetický management umožňuje nastavení technologií dál optimalizovat, takže projekt nekončí jejich instalací, ale pracuje se s nimi po celou dobu garance. Ve spolupráci s Amper Savings byla proto doplněna i další nízkonákladová opatření, která přinášejí zhruba 250 tisíc korun úspor ročně navíc. Při přepočtu na dnešní skutečné ceny energií je finanční úspora více než dvojnásobná a návratnost celého projektu vychází pod šest let.

Jakou roli v projektu hraje Amper Savings jako jeho realizátor?

Amper Savings je v tomto případě poskytovatelem energetických služeb, tedy partnerem, který navržená opatření zrealizoval a současně za jejich výsledek nese smluvní odpovědnost. To je proti běžné zakázce důležitý rozdíl - spolupráce nekončí předáním stavby. Následuje dlouhodobé měření, vyhodnocování a optimalizace provozu. U takto širokého projektu je důležité mít na druhé straně partnera, který rozumí jednotlivým technologiím, ale zároveň je dokáže poskládat do jednoho funkčního energetického celku.

Co byste doporučil jiným městům, která o EPC uvažují?

Začal bych energetickým managementem a kvalitními daty, ne výběrem konkrétní technologie. Město by mělo nejprve vědět, kde jsou největší spotřeby, jaká jsou provozní úskalí jednotlivých budov a jaké investice je stejně čekají. Potom lze posoudit, které objekty a opatření má smysl spojit do jednoho EPC projektu. Velkou výhodou je, že město dostává komplexní řešení a zároveň garanci výsledku.