Zvýšení platových tarifů na základě nařízení vlády se od letošního 1. listopadu týká také přibližně 144 tisíc zaměstnanců, jejichž platy jsou financovány z rozpočtů územních samosprávných celků (ÚSC). Proti dosavadnímu stavu to pro ně bude znamenat roční zvýšení výdajů na platy celkem zhruba o 1,5...
Zvýšení platových tarifů na základě nařízení vlády se od letošního 1. listopadu týká také přibližně 144 tisíc zaměstnanců, jejichž platy jsou financovány z rozpočtů územních samosprávných celků (ÚSC). Proti dosavadnímu stavu to pro ně bude znamenat roční zvýšení výdajů na platy celkem zhruba o 1,5 mld. Kč.
Radnice však nyní patrně mnohem více trápí otázka, kde vzít peníze na neočekávané zvýšení platů v posledních dvou měsících roku 2014. Schválené rozpočty obcí na letošní rok s plošným zvýšením platů totiž vůbec nepočítaly.
Zdá se, že někde se to bude řešit přesunem peněz vyčleněných pro mimořádné odměny do nárokové složky mzdy. Na rozdíl od státních zaměstnanců tak patrně leckde zaměstnanci územních samosprávných celků letos s vánočními prémiemi ostrouhají. Jinde se radnice zase chystají sáhnout do rezerv, které původně hodlaly využít pro investiční aktivity v příštím roce. Ovšem některé další obce se prý již nechaly slyšet, že k pokrytí zvýšení platů v závěru letošního roku budou muset použít kontokorentní úvěr.
Realizace nařízení vlády z 15. října, kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, však navíc na úrovni obcí a měst logicky opět oživuje debatu o příspěvku na výkon státní správy. Ten mimochodem pro příští rok zůstane na nynější, municipální sférou kritizované výši - jen se zohlední změna počtu obyvatel u jednotlivých správních obvodů obcí podle bilance obyvatel ČR k 1. 1. 2014 vydané Českým statistickým úřadem.
Nicméně přehlédnutelná není ani argumentace ministryně práce a sociálních věcí. Zaměstnancům ve veřejných službách a správě byl totiž naposled plošně kompenzován pokles reálných platů v důsledku inflace v roce 2009. Šéfka resortu však také poukazuje na fakt, že obce jako celek v minulém roce uzavřely své hospodaření s výsledkem +17,5 mld. Kč. K jejím slovům dodejme: Na rozdíl od státního rozpočtu, jehož schodek v uplynulém roce dosáhl 81,3 mld. Kč.
Ostatně také letos Ministerstvo financí očekává v hospodaření obcí přebytek - ten by měl dosáhnout 11,6 mld. Kč (očekávaná skutečnost).
PRO
Mgr. MICHAELA MARKSOVÁ
ministryně práce a sociálních věcí ČR
Rozhodnutím vlády se od 1. listopadu 2014 zvýšily platové tarify pro zaměstnance veřejných služeb a správy o 3,5 %, což v průměru činí zhruba 650 Kč. Důvody byly zřejmé. Šlo hlavně o dlouhodobý pokles reálných platů v důsledku inflace. Platy se státním zaměstnancům nezvyšovaly, zatímco ceny rostly. Tento krok byl o to lepší, že se nám na něm podařilo dohodnout se všemi odborovými hnutími, která zastupují státní zaměstnance.
Zvyšování platů ve veřejné sféře ovšem není tak snadné. Je třeba respektovat zásadu rovného zacházení se zaměstnanci veřejných služeb a správy a zákaz jejich diskriminace podle zákoníku práce. Proto se musely zvednout také platy zaměstnanců samospráv.
Rozpočet obce je sestavován a schvalován na jeden kalendářní rok, což je stejná zásada, která platí i v případě státního rozpočtu. Obce tak samozřejmě nemohly toto zvýšení mít zahrnuté ve svých rozpočtech předem. Ovšem s ohledem na tento fakt může zastupitelstvo nebo rada obce provést změnu rozpočtu tzv. rozpočtovým opatřením, kdy obec zvýšení platových tarifů zohlední při zpracovávání návrhu rozpočtu i na rok 2015.
Co se týká prostředků, které by na to obce měly použít, je nutné připomenout, že u jednotek, které nejsou financovány ze státního rozpočtu, je možné financování pokrýt například ze zvýšeného daňového výnosu, který samosprávy získávají prostřednictvím rozpočtového určení daní. V případě obcí je důležité nezapomínat ani na fakt, že s účinností od roku 2013 došlo k novelizaci zákona o rozpočtovém určení daní, která přinesla významný nárůst daňových příjmů většiny měst a obcí. Například v roce 2013 obce uzavřely své hospodaření s výsledkem +17,5 mld. Kč, což je nejlepší výsledek v časové řadě od roku 2000.
Zvýšení platů státních zaměstnanců a zaměstnanců samospráv proto považujeme za velmi důležité. Je třeba mít efektivní správu, která je i náležitě honorovaná. Způsobů financování tohoto navýšení je řada a zůstává zcela na obcích, který z nich zvolí.
PROTI
Mgr. FRANTIŠEK LUKL, MPA
místopředseda Svazu měst a obcí ČR, starosta města Kyjov (okr. Hodonín)
Vláda odsouhlasila zvýšení platových tarifů. Ty se mění pouhé dva měsíce před koncem rozpočtového roku. Nyní, kdy ve vedení měst a obcí začne působit nemálo nových zastupitelů a v čele radnic začne pracovat celá řada nových starostů, bude schvalování rozpočtových změn pro končící rok 2014 na poslední chvíli samozřejmě složitější.
Představte si sami sebe v situaci, kdy se seznamujete s novou prací a jeden z vašich prvních úkolů je upravit rozpočet a nést za něj odpovědnost. Je přitom jasné, že se tak často bude muset stát již na ustavujících zasedáních zastupitelstev obcí, jinak by peníze na zvýšení platů chyběly.
A právě tady se velmi zřetelně - a pro města a obce nepříliš pozitivně - projeví spojený model financování veřejné správy. Na jednu stranu totiž bude třeba zvýšit platové tarify zaměstnanců veřejné správy, na druhou stranu však nebyl už několik let valorizován příspěvek na přenesenou působnost. Aby bylo možné platy zvýšit, budou je muset města a obce dotovat z vlastních rozpočtů. I proto Svaz měst a obcí ČR už nějakou dobu požaduje pravidelnou valorizaci příspěvku na přenesenou působnost alespoň o inflaci, což mimo jiné zaznělo také na nedávném říjnovém jednání vedení SMO s vládou.
Samozřejmě se budeme snažit vše vyřešit ke spokojenosti občanů i vlastních zaměstnanců. Ale není to vůbec jednoduché. Třeba konkrétně u nás v Kyjově to v současné době znamená najít bezmála půl milionu korun. Vezmeme je z rezervy, kterou jsme ovšem původně chtěli využít pro investiční aktivity příštího roku. Obávám se však, že ne všechny obce mají takovou možnost. Některé se již dokonce nechaly slyšet, že budou muset použít kontokorentní úvěr.
Tak či tak jde o citelný zásah do práva na samosprávu, který se, jak věřím, už ze strany vlády nebude opakovat. Obce a moc výkonná musí být partnery a taková rozhodnutí se přijímají po vzájemném dialogu.
