Nad některými vybranými údaji o hospodaření krajů

Za první čtyři roky svého trvání krajské samosprávy dosáhly příjmů ve výši necelých 250 mld. Kč. V posledních čtyřech letech to byl více než dvojnásobek.

V počátku existence vyšších územních samosprávných celků (krajů) se dotace na jejich celkových příjmech podílely 84 %. O zhruba deset let později to bylo již jen 63 %. Podstatně se tedy zvýšila váha ostatních příjmových položek krajských samospráv, zejména daňových, plynoucích téměř výlučně z rozpočtového určení daní (RUD).

Nebyla to jediná položka, která se zvýšila. Koncem roku 2004 vykázaly krajské samosprávy dluh ve výši 1,5 mld. Kč, koncem roku 2013 to bylo již více než 25 mld. Kč. Rozdílný byl i rozpočtový výsledek. Na počátku se kumulované saldo na kumulovaných příjmech podílelo +2 % (kraje tedy ušetřily 2 % z kumulovaných celkových příjmů). V posledních čtyřech letech však kraje naopak utratily o 1 % více, než kolik dosahovaly jejich kumulované celkové příjmy v tomto období.

NEJVYŠŠÍ KLADNÉ SALDO ROZPOČTU MÁ PARDUBICKÝ KRAJ

V letech 2010-2013 měly kraje celkem k dispozici 552,4 mld. Kč. Jejich celkové výdaje však byly vyšší o 3,9 mld. Kč. Schodek pokryly snížením zůstatků na běžných účtech, půjčkou apod.

Pět krajů však během tohoto období část rozpočtových příjmů ušetřilo. Nejlépe si v tom vedl Pardubický kraj, jehož kumulativní výdaje byly o 3,3 % nižší než jeho příjmy, následovaný Krajem Vysočina (2,9 %), Libereckým (1,7 %) Královéhradeckým (1,6 %) a Jihočeským krajem (1,5 %). Prakticky vyrovnané rozpočtové hospodaření vykázal Středočeský kraj.

Na opačném konci nalezneme Olomouc- ký kraj, jehož kumulativní schodek se na příjmech podílel 5,2 %. Karlovarský kraj (4,6 %) a z hlediska dluhu jinak »vzorný« Plzeňský kraj (3,4 %).

Z krajských samospráv, které v letech 2010-2013 dosáhly kumulovaného přebytku rozpočtu, mají všechny, až na Kraj Vysočina, podprůměrný podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích. Kraj Vysočina však navzdory přebytku vykázal druhý nejvyšší podíl kapitálových výdajů na celkových (18 %), a to po Karlovarském kraji (22 %). Třetí místo z tohoto hlediska obsadil Plzeňský kraj (16 %), jehož hospodaření bylo rovněž poznamenáno poměrně značným podílem schodku na příjmech. Vůbec nejmenší díl výdajů tvořily kapitálové výdaje v Pardubickém (9,4 %) a Libereckém kraji (9,7 %).

CELKOVÝ DLUH KRAJŮ SE LETOS MÍRNĚ SNÍŽIL

Dluh krajů (bez dluhu jejich příspěvkových organizací) dosáhl v letošním prvním pololetí 25,1 mld. Kč. Ve srovnání s koncem loňského roku dluh mírně klesl. V období let 2010-2013 se naopak zvyšoval. Na dluhu se v pololetí roku 2014 nejvíce podílel Olomoucký (17 %), Středočeský (13 %) a Jihomoravský kraj (11 %). Plzeňský kraj žádný dluh nemá a neměl. Dluh Kraje Vysočina tvořil jen 3 % z celkového dluhu. Velmi nízký podíl na celkovém dluhu krajů vykázaly i Jihočeský a Královéhradecký kraj.

Dluh počítaný podle metodiky ministerstva financí nezahrnuje všechny závazky. Patří sem jen bankovní úvěry, návratné finanční výpomoci, ostatní dlouhodobé závazky a směnky. Proto je vhodné doplnit údaje o dluhu údaji o cizích zdrojích, resp. o poměr cizích zdrojů na majetku kraje. Za bezpečnou hranici pro hodnotu tohoto ukazatele se považuje podíl nepřekračující 25 %. Tomuto kritériu nevyhověly kraje jako celek ani v jednom roce.

Stav, v němž je objem cizích zdrojů vyšší než objem majetku jakéhokoli subjektu, se obvykle nazývá předlužením. V takové situaci byl Středočeský (v roce 2011) a Olomoucký kraj (v roce 2013). Mezi oběma kraji je však rozdíl. Středočeský kraj podíl cizích zdrojů na majetku postupně snižoval, zatímco Olomoucký jej zvyšoval. Podíl cizích zdrojů na majetku převyšující 80 % měl v polovině letošního roku ještě Jihomoravský kraj. U něj se tento podíl zvýšil z 61 % v roce 2010 až na 82 % v pololetí 2014.

Jsou však i kraje, u nichž tento podíl byl v posledních čtyřech letech nižší než 25 %. Jde o Plzeňský (celé období) a Jihočeský kraj (s výjimkou roku 2010) i Kraj Vysočina (s výjimkou pololetí roku 2014).

VĚRA KAMENÍČKOVÁ

CRIF - Czech Credit Bureau, a. s.

Podíl cizích zdrojů na majetku krajských samospráv (v %)

ZDROJ: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF - Czech Credit Bureau, a. s.