Při přípravě tohoto textu vláda ještě dolaďovala návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok, než jej předala k projednání Poslanecké sněmovně. Návrhy rozpočtů na rok 2015 chystají i obce (a kraje). Díky říjnovým komunálním volbám však tyto rozpočty zřejmě budou přijímat až nová zastupitelstva obcí.
Jak si stojí obce a kraje ve svém rozpočtovém hospodaření v roce 2014? Dosavadní prognóza pro letošní rok je pro obce příznivá. Na základě vývoje prvního pololetí je možné předpokládat, že obce v roce 2014 uzavřou své hospodaření s přebytkem ve výši 11,6 mld. Kč (očekávaná skutečnost).
Graf č. 1 zachycuje, jak si obce vedly v minulosti. Obce v roce 2013 dosáhly nejlepšího výsledku hospodaření za sledované období. Podobná situace se předpokládá i pro rok 2014. Pozitivní vývoj v letošním i v minulém roce je dán zejména vývojem v oblasti daňových příjmů obcí souvisejícím především s posílením rozpočtového určení daní 1) od 1. 1. 2013. Dynamický nárůst příjmů se však na výdajové straně neprojevil. Zatímco běžné výdaje stouply o 7,5 mld. Kč, kapitálové výdaje byly nižší o 5,5 mld. Kč. To znamená, že již čtvrtým rokem dochází k meziročnímu poklesu investičních aktivit na úrovni územních rozpočtů.
Na rozdíl od roku 2013 obce začínají oživovat investiční aktivitu a zapojují do rozpočtu i finanční rezervy vytvořené v minulosti. Z tohoto důvodu se i výše přebytku pro rok 2014 očekává nižší než v předchozím roce.
Protože se však obce chovaly ve spojitosti s nejistým ekonomickým vývojem v posledních letech konzervativně, není důvod předpokládat, že radikálně změní své chování a vyčerpají veškeré vytvořené finanční rezervy.
LETOS SE KRAJE PO TŘECH LETECH ZŘEJMĚ OPĚT VRÁTÍ KE KLADNÉMU SALDU SVÝCH ROZPOČTŮ
Kladný výsledek hospodaření se předpokládá i u krajů. Hodnota přebytku (očekávaná skutečnost) by v roce 2014 mohla dosáhnout zhruba 1,1 mld. Kč.
Pokud se tato predikce naplní, kraje jako celek po třech letech vykážou kladný výsledek v rozpočtovém hospodaření. Stejně jako u obcí je situace na příjmové straně krajských rozpočtů pozitivně ovlivněna vývojem v oblasti daňových příjmů. Také u krajů je v prvním pololetí patrné mírné oživení investiční aktivity, což souvisí zejména s pozitivním vývojem na straně investičních transferů. Kapitálové výdaje krajů dosud meziročně klesaly, popř. stagnovaly.
JAKÝ VÝVOJ V ROZPOČTOVÉM HOSPODAŘENÍ OBCÍ A KRAJŮ LZE OČEKÁVAT V ROCE 2015?
V případě obcí odhadujeme přebytek ve výši přibližně 4 mld. Kč. U krajů pak spíše návrat k deficitnímu hospodaření s předpokládanou výší schodku až -1,5 mld. Kč. V této chvíli je uvedený odhad ovlivněn tím, že očekávané transfery jsou rozpočtovány pouze ve výši 85 %. Stejně jako v roce 2014 předpokládáme navýšení objemů transferů pro územní rozpočty v průběhu roku rozpočtovými opatřeními centrální vlády. Očekáváme, že skutečná výše transferů dosáhne obdobných hodnot jako v roce 2014. Obce a kraje by tak v roce 2015 mohly dosáhnout lepšího výsledku hospodaření.
Situace v rozpočtovém hospodaření, zejména vývoj na příjmové straně rozpočtů obcí a krajů, bude záviset na aktuálním vývoji ekonomiky, který se zprostředkovaně promítá do výše daňových příjmů obcí a krajů. V roce 2015 se nepředpokládají žádné změny zákona o rozpočtovém určení daní. Daňové příjmy obcí a krajů by měly meziročně růst o 2,7 % neboli o 5,8 mld. Kč.
Celkové příjmy, výdaje a saldo rozpočtů krajů bezprostředně závisí i na výši přijatých transferů. Některé transfery, např. na dopravní obslužnost, budou uvolňovány až v průběhu roku. Nejedná se pouze o transfery ze státního rozpočtu, ale i z dalších zdrojů, např. z operačních programů dobíhajících z předchozího programového období nebo z programů stávajícího programového období 2014-2020 apod.
S ohledem na to, že v roce 2015 končí způsobilost výdajů ze stávajících operačních programů, lze v příštím roce očekávat zvýšenou investiční aktivitu.
Jak již bylo zmíněno v úvodu, územní samosprávné celky se již v této době zabývají návrhy rozpočtů na příští rok. Proto se budeme podrobněji věnovat dvěma nejdůležitějším zdrojům příjmů obcí a krajů, a to daňovým příjmům a transferům v návrhu státního rozpočtu na rok 2015.
PRO SYSTÉM PŘEROZDĚLOVÁNÍ VÝNOSU DANÍ SE NAPŘESROK SE ZMĚNAMI NEPOČÍTÁ
Daňové příjmy představují nejdůležitější zdroj příjmů obcí, v případě krajů jde o druhý nejvýznamnější finanční zdroj. Predikci daňových příjmů na rok 2015 ve srovnání s očekávanou skutečností plnění v roce 2014 zachycuje tabulka Vývoj daňových příjmů obcí a krajů v roce 2014 a 2015.
Predikce daňových příjmů na rok 2015 vychází z makroekonomické predikce z července 2014 a je postavena na platném rozpočtovém určení daní. Pro rok 2015 se s žádnou změnou v systému přerozdělování daní neuvažuje. Průběh inkasa daní během roku je však samozřejmě ovlivňován mnoha faktory, které působí na jeho výši směrem nahoru i dolů.
Odhad daňových příjmů zohledňuje i legislativní změny, které mají nabýt účinnosti od roku 2015, např. v případě daně z přidané hodnoty zavedení druhé snížené sazby ve výši 10 %, v případě daně z příjmů fyzických osob zastropování výdajových paušálů, obnovení slevy pro pracující důchodce či zvýšení slevy na druhé a další dítě.
Podíl jednotlivých obcí na příslušné části celostátního hrubého výnosu daní je stanoven vyhláškou Ministerstva financí č. 186/ /2014 Sb. Základem pro stanovení procentního podílu každé obce na sdílených daních je počet obyvatel obce k 1. lednu 2014 podle bilance počtu obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem, výměra 2)katastrálních území obcí k 1. lednu 2014 podle údajů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, počty dětí a žáků k 30. září 2013 podle dokumentace škol vedené podle školského zákona a počty zaměstnanců k 1. prosinci 2013.
Uvedená vyhláška je zveřejněna na internetových stránkách Ministerstva financí: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/2014/vyhlaska-c-186-2014-sb-18888 .
CELKOVÁ VÝŠE PŘÍSPĚVKU OBCÍM A KRAJŮM NA VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY SE PROTI LETOŠKU NEZMĚNÍ
Součástí návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2015, který byl ministrem financí předložen vládě ČR, jsou i transfery, jejichž příjemci budou také obce a kraje. Celkově se jedná o 106,9 mld. Kč.
Také v příštím roce budou obce a kraje získávat příspěvek na výkon státní správy z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Pro obce (včetně hl. m. Prahy) se příspěvek na výkon státní správy navrhuje ve výši 8,2 mld. Kč a pro kraje ve výši cca 1 mld. Kč. Uvedené částky korespondují s úrovní příspěvku z roku 2014. V případě příspěvku na výkon státní správy pro obce a hl. m. Prahu byla zohledněna pouze změna počtu obyvatel u jednotlivých správních obvodů kategorií obcí podle bilance obyvatel ČR k 1. 1. 2014 vydané Českým statistickým úřadem.
Nejvyšší objem dotací určený pro územní samosprávné celky je z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. V této kapitole jsou rozpočtovány neinvestiční dotace na přímé náklady na vzdělávání poskytované hl. m. Praze a krajům v navrhované výši téměř 89 mld. Kč. Zde je nutné poznamenat, že uvedené objemy nejsou ještě konečné, protože proces projednávání návrhu státního rozpočtu dosud nebyl ukončen.
ZÁVĚREM
V roce 2015 předpokládáme na straně příjmů územně samosprávných celků mírný nárůst daňových příjmů, na straně výdajů pak oživení investiční aktivity. Celkově se očekává přebytek hospodaření v rozmezí 4-10 mld. Kč.
Poznámky:
1) Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů.
2) Od roku 2013 se uplatňuje omezení kritéria výměry katastrálních území obce, a to maximálně 10 ha/ /obyvatele obce (tzv. započtená výměra).
MIROSLAV MATEJ
ředitel odboru 12 - Financování územních rozpočtů a programové financování Ministerstvo financí ČR
