Důraz na produkci a spotřebu místních hodnot představuje rozmáhající se trend, který asi nejlépe ilustruje fenomén farmářských trhů. Ten však představuje pouhý začátek cesty, na jejímž konci může stát zdravý a sebevědomý region s perspektivou trvale udržitelného rozvoje.
Předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR doc. Ing. Karel Havlíček, PhD., MBA, letos v květnu prohlásil, že role drobných podnikatelů a živnostníků má makroekonomicky zanedbatelný vliv, avšak zcela klíčový vliv v otázce sociálního smíru. Lokální ekonomika totiž maximálně vystihuje původní význam samotného pojmu ekonomika - tedy souhrn lidmi stanovených pravidel pro fungování domovského prostředí.
Indikátorem fungujícího regionu je právě úroveň lokální ekonomiky, neboť ta stojí a padá s aktivní podporou a participací lidí, kteří danou oblast obývají. Navíc přibližování výrobce produktu či poskytovatele služby ke koncovému zákazníkovi představuje strategii, která je ve výsledku levnější, ekologicky šetrnější a odolnější vůči negativním změnám na globálním trhu.
O UCPANÉM VĚDRU A CHYTRÉM ŘEZNÍKOVI
Ekonomika samozřejmě představuje živoucí systém, který je přirozeně propojený s celým světem.
Už slavný ekonom John Keynes však tvrdil, že záleží nejen na objemu peněz, který do dané lokality přichází, nýbrž také na době, během níž v této lokalitě peníze setrvávají, resp. otáčejí se. Region pak můžeme vnímat jako vědro, které udrží vodu za předpokladu, že není děravé. Budu-li ze svého rozpočtu (rodina, firma, samospráva) primárně utrácet za místní produkci, peníze budou v lokalitě zůstávat, dále obíhat - a tím se tzv. multiplikovat, tj. jejich ekonomický efekt bude vzrůstat.
Právě taková opatření, jako je preference v místě či regionu dostupných produktů a služeb, je možné přirovnat k ucpávání děr v pomyslném vědru. Nakoupím-li si maso pro svou restauraci u místního řezníka, a nikoli v nadnárodním řetězci, peníze neodtečou řetězcem pryč, nýbrž zůstanou řezníkovi. Ten jich pak část může utratit třeba zase v mé restauraci, další část u zdejšího kadeřníka a zbytek si odloží stranou například na zahraniční dovolenou. Většina peněz tedy zůstane v lokalitě, přičemž z vybraných daní obdrží poměrnou část místní samospráva.
Tzv. lokální multiplikátor je ekonomická metodoa, jak detekovat tok peněz v dané lokalitě. Brněnský think-tank Trast pro ekonomiku a společnost na toto téma vydal v roce 2007 volně dostupnou publikaci výstižně nazvanou Penězům na stopě.
REGIONÁLNÍ SOUTĚŽ ANEB ZNÁTE SVÉHO ZELINÁŘE?
Způsobů, jak ucpávat díry v pomyslém vědru, a přispívat tak k rozvoji lokální ekonomiky, je celá řada. Jedním z nich je projekt Play Broumovsko spojený s regionální spotřebitelskou soutěží zvanou Broumovsko oSOBnĚ. Jde o roční interaktivní výstavu Orbis Pictus Play, která v regionu funguje jako výchozí spouštěč celé soutěže.
Na této atraktivní výstavě získá návštěvník brožuru s mapou stovky místních subjektů, které jsou v soutěži zapojeny. Cílem je tato místa (restaurace, muzea, prostory pro volný čas, obchody, dílny apod.) navštívit a utratit tam alespoň stokorunu. To je minimální částka, za niž návštěvník obdrží unikátní soutěžní kupon, který následně vlepí do patřičného bodu na soutěžní mapě v brožuře. Od určitého počtu kuponů může soutěžit o ceny opět z místní produkce. Hlavní cenu představuje osobní automobil.
Cílem soutěže je vzájemné poznání potenciálu regionu v podobě místního spektra produkce a služeb. Podle Ing. Josefa Nováka, spolumajitele a generálního ředitele broumovské textilní společnosti VEBA, textilní závody, a. s., představuje hravá výstava spojená se soutěží příležitost pro celý region a ovlivní například i pracovníky této textilky tím, že nakouknou ze svého oboru zase někam jinam. »Výsledek se mi líbí a doufám, že i všem, kteří sem přijedou,« dodává Josef Novák.
Tato roční akce vede k tvorbě vzájemných vazeb, které představují živou síť důvěry a spolupráce v místním kontextu. A že sebevědomý region tvoří sebevědomí lidé, dokládá Pavel Netík, majitel Centra Walzel v Meziměstí na Broumovsku, které je do soutěže zapojeno. Velký přínos soutěže spojené s výstavou Pavel Netík vnímá mj. v pozitivním vlivu na regionální povědomí. »Zdejší obyvatelé jsou hrdí na svůj region a váží si života na Broumovsku,« dodává majitel Centra Walzel na adresu obyvatel periferního regionu u polských hranic. Lidé podle něho více navštěvují celý areál, který vznikl z někdejší staré tkalcovny Walzlovky a kromě služeb pro volnočasové aktivity poskytuje prostor například družstevní prodejně. Pro rozvoj místní ekonomiky to jsou jistě dobré zprávy.
Hlavním organizátorem soutěže je společnost ProRegiony, která si vzala za cíl seznamovat co nejvíce spoluobčanů s tématy, jako je lokální (především podnikatelská) participace, lokální multiplikační efekty a kooperace nebo sdílení možností, které skýtá jejich region. Velkou měrou k realizaci výstavy a soutěže přispívá také místní Agentura pro rozvoj Broumovska.
Podpora lokální ekonomiky dokáže nastartovat či povzbudit rozvoj podnikání v daném regionu, tím zvýšit zaměstnanost, rozvíjí konkurenceschopnost a atraktivitu regionu, přispívá ke kultivaci spolupráce veřejného a soukromého sektoru a v neposlední řadě také k oživování společenského života a angažovanosti občanů.
MAREK PAVLÍK
obchodní ředitel, M.C.TRITON
JAN BRABEC
manažer, ProRegiony
Projekt Orbis Pictus Play zve také školy
Interaktivní výstava Orbis Pictus Play v areálu společnosti VEBA, textilní závody a. s., v Broumově zve i školní kolektivy. V úchvatném labyrintu výstavy mohou děti z mateřských, základních i středních škol Královéhradeckého kraje popustit uzdu své představivosti a tvořivosti a objevovat zvukové, optické či kinetické nástroje výstavy. V tvůrčích dílnách tam mohou společně pracovat, bádat, hrát si nebo malovat.
Vstup na výstavu je pro třídní kolektivy zdarma.
Více informací na: www.playbroumovsko.cz
Lokální ekonomika maximálně vystihuje původní význam samotného pojmu ekonomika - tedy souhrn lidmi stanovených pravidel pro fungování domovského prostředí.
