Až do letošního 11. srpna mohli podávat své přihlášky uchazeči v tendru na projektového manažera pro výběr elektronického mýta. Projektový manažer by měl nejen navrhnout technologii výběru mýtného, ale rovněž to, jaký bude rozsah zpoplatnění automobilové dopravy. S novým systémem výběru mýtného, k...
Až do letošního 11. srpna mohli podávat své přihlášky uchazeči v tendru na projektového manažera pro výběr elektronického mýta. Projektový manažer by měl nejen navrhnout technologii výběru mýtného, ale rovněž to, jaký bude rozsah zpoplatnění automobilové dopravy.
S novým systémem výběru mýtného, k němuž po ukončení spolupráce státu s firmou Kapsch má dojít od roku 2017, spojují své naděje také mnohé obce a města, jejichž zatížení těžkou nákladní dopravou se během posledních let neúměrně zvýšilo. Radnice jsou přesvědčeny o tom, že za tímto stavem je nutné hledat současný mýtný systém, který vede k objíždění placených komunikací po silnicích nižších tříd.
Sedm desítek zástupců měst a obcí proto nedávno podepsalo otevřený dopis ministru dopravy Antonínu Prachařovi. Žádají ho, aby tato fakta byla zohledněna při přípravě nového mýtného systému. Ten by podle signatářů dopisu měl umožnit zpoplatňování široké sítě komunikací, a to podle aktuálních potřeb a dopravního zatížení, aby tak plnil i svoji regulační funkci.
Starostové také upozornili na nejkřiklavější případy objíždění zpoplatněných tras. Mj. jde o silnice II/605 kopírující dálnici D5, II/611 paralelní s D11, II/610 kopírující rychlostní silnici R10, II/425 a II/380 podél dálnice D2, II/602 v souběhu s dálnicí D1, II/603 u dálnice D3 a mnohé další.
PRO
JANA PLHÁKOVÁ
starostka obce Lesnice (okres Šumperk)
Obec Lesnice se připojila k iniciativě za rozšíření výběru mýta od roku 2017 jak na všechny silnice I. třídy, tak na ty silnice II. a III. třídy i místní komunikace, které budou obcí ve spolupráci s příslušným krajem a Ministerstvem dopravy vytipovány jako v současnosti problematické a ke zpoplatnění vhodné.
V Lesnici tuto výzvu ministrovi dopravy podporujeme z následujících důvodů: Naši obec výrazně sužuje provoz těžké nákladní dopravy, a to nejen s ohledem na výrazné zhoršení bezpečnosti silničního provozu. Zástavba v Lesnici je ze zhruba jedné třetiny situována podél silnice II. a III. třídy. Domky - jde o původní zástavbu - jsou umístěny těsně u silnice, takže hluk, znečištění ovzduší a otřesy, způsobené zejména těžkou nákladní dopravou, nadměrně zatěžují obyvatele těchto nemovitostí a už jsme zaznamenali i případy, kdy se kvůli vibracím začaly ve zdech domů objevovat trhliny.
Máme rovněž obavy o sítě uložené pod komunikací. Neúměrným provozem těžké techniky totiž trpí i splašková kanalizace a vodovod.
Dokud nebyly mýtem zpoplatněny silnice I. třídy v našem okolí, tato doprava nás nezatěžovala. Dopravci volili jiné trasy, které jsou těžké nákladní dopravě přizpůsobeny. Nyní - po zpoplatnění některých úseků silnic I. třídy v Olomouckém kraji - se četnost průjezdu velkých vozidel přímo středem naší obce zněkolikanásobila.
Dalším aspektem, který musíme mít na zřeteli, jsou finance. Na opravu silnic II. a III. tříd je totiž vyčleněno daleko méně peněz než na komunikace vyšších tříd. Proto silnice nižších tříd, o místních komunikacích ani nemluvě, bývají tak často v žalostném technickém stavu. A pokud se přece jen na jejich opravu seženou finance a podaří se je opravit, pak často jde pouze o velmi dočasné řešení. Neodstraní-li se totiž příčina jejich poškozování - tedy nadměrné zatížení těžkou nákladní dopravou - silnice se záhy dostanou do stavu, v jakém se nacházely před opravou.
V Lesnici nás ovšem netrápí pouze problematický hluk a otřesy způsobené nákladní dopravou. Naše vesnice si totiž vždy žila svým poklidným životem, lidé se navštěvovali, rozvíjel se spolkový život. Ještě před přibližně pěti roky jsme u nás pořádali různé společenské a kulturní akce, které pokaždé začínaly průvodem po obci. Dnes to už možné není, protože obrovská auta, která tudy projíždějí, by se průvodům neměla kam vyhnout.
PROTI
MARTIN FELIX
tiskový mluvčí sdružení autodopravců ČESMAD BOHEMIA
Zpoplatnění silnic nižších tříd v ČR by bylo bezprecedentním krokem, který nesnese srovnání v celé Evropské unii. Zavádění výběru mýta na silnice nižších tříd jako regulačního prvku by bylo enormně drahým experimentem s velmi nejistým výsledkem. Na vybraných úsecích silnic I. třídy o zhruba tisíci kilometrech, kde je velký provoz, lze výběr mýta akceptovat jako ekonomicky odůvodnitelné opatření. Ale všude jinde - a zvláště na silnicích II. a III. třídy - by provozování mýtného systému stálo více, než kolik tam budou činit tržby. Jinak řečeno, fungování mýtného systému na silnicích nižších tříd by se dotovalo z mýta vybraného na dálnicích.
Obce se tedy mýlí, doufají-li, že na mýtném, jež by se rozšířilo na ostatní silnice, by se vybralo více peněz, které by se mohly masivněji využít i na opravy a rekonstrukce silnic II. a III. třídy, případně i místních komunikací. Peněz z tohoto zdroje a na tyto účely by naopak bylo ještě méně než dosud. Nemluvě o tom, že na silnicích nižších tříd takřka vůbec nejezdí tranzit, ale téměř výhradně rozvážka a zásobování místních podniků a obchodů. Za současné ekonomické situace je proto nezodpovědné uvažovat o takto nehospodárném nakládání s veřejnými prostředky.
Podle statistik Ministerstva dopravy tranzitní doprava využívá komunikace nižších tříd kvůli objíždění zpoplatněných úseků minimálně, a to jen v řádu procent. Z velké části není motivací ušetřit za mýtné, ale snaha překonat špatně propustná místa infrastruktury - viz situace okolo Prahy. Hlavní tíhu dopadu zavedení mýtného na silnicích nižších tříd by tak nesla regionální doprava, včetně autobusů. Finanční zátěž by postihla zásobování a firmy, k nimž je přístup právě po těchto cestách. Nepochybně by tuto zátěž zprostředkovaně pocítili místní občané, dopad do ekonomiky firem by se zákonitě projevil na snížení konkurenceschopnosti a potažmo i na zaměstnanosti.
Nicméně uvědomujeme si, že některé obce jsou nadměrnou nákladní dopravou skutečně výrazně zatěžovány. V takových případech by však nemělo nic stát v cestě tomu, aby u těchto obcí byly instalovány zákazové značky s dodatkovou tabulkou povolující vjezd vozidlům, která tam mají sídlo firmy nebo cíl cesty. Že to funguje, se lze snadno přesvědčit třeba na pražské Jižní spojce, případně na souběžné silnici I. třídy s dálnicí D5 vedoucí přes Žebrák.
Jenže se zdá, že pro politiky je stále lákavé realizovat miliardové investice z veřejných peněz na drahé systémy, byť jejich výsledek by byl velice pochybný...
