Co musí obec zveřejňovat

Co vše je nutné zveřejňovat podle § 39 zákona o obcích? Změny, které přinesl od 1. ledna nový občanský zákoník, jsou dalekosáhlé a nevyhnuly se ani zákonu o obcích. Ten byl v souvislosti s NOZ novelizován zákonem č. 303/2013 Sb., ale ne všechny změny vyplývají z této přímé novelizace. K řadě změn...

Co vše je nutné zveřejňovat podle § 39 zákona o obcích?

Změny, které přinesl od 1. ledna nový občanský zákoník, jsou dalekosáhlé a nevyhnuly se ani zákonu o obcích. Ten byl v souvislosti s NOZ novelizován zákonem č. 303/2013 Sb., ale ne všechny změny vyplývají z této přímé novelizace. K řadě změn dochází nepřímo, v důsledku změn občanskoprávních institutů, zejména nové definice nemovitých věcí a zavedení některých nových či staronových smluv.

Podle § 39 zákona o obcích musí být záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku, zveřejněn nejméně 15 dnů, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní jednání od počátku neplatné. Zveřejnění záměru zůstává i nadále informativní povinností a nelze jej považovat za právní jednání, které by snad již mělo mít charakter veřejné nabídky, veřejného příslibu či veřejné soutěže dle NOZ. Podobně pak nabídky zájemců reagující na zveřejněný záměr zůstávají pouze prvotním námětem k dalšímu jednání, a nemusí mít tedy náležitosti nabídky ani akceptace.

Zásadních změn doznal výklad smluv, které budou podléhat povinnosti záměr zveřejnit. NOZ totiž vymezil nové typy smluv, které by s ohledem na účel zveřejnění měly do výčtu spadat. Jedná se konkrétně o pacht a výprosu. Smlouva o pachtu umožňuje pachtýři, aby věc dočasně nejen užíval (jako v případě nájmu), ale i požíval, tedy aby si z ní bral plody a jiné užitky a stával se jejich vlastníkem. Výprosou zase rozumíme bezplatné zapůjčení věci, aniž by byl sjednán (na rozdíl od výpůjčky) účel a doba užívání. Pokud má být smyslem § 39 zákona o obcích dosažení transparentnosti a veřejné kontroly hospodaření s majetkem obce, pak je evidentní, že povinnost zveřejnění záměrů musí dopadat i na pacht a výprosu, přestože v tomto ustanovení nejsou výslovně uvedeny. Vydělily se však z občanskoprávních smluv, které do § 39 zákona o obcích dříve spadaly, a záměrem zákonodárce jistě nebylo jednou daný standard pro zveřejnění snižovat.

Druhým zásadním, byť na první pohled ne zcela viditelným dopadem NOZ do obecního zřízení je nová definice nemovitých věcí, jimiž nejsou již jen pozemky a stavby, ale od 1. 1. též věcná práva k nim. Věcná práva vztahující se k nemovitostem (např. zástavní právo, předkupní právo, věcné břemeno, právo stavby aj.) jsou sama o sobě nehmotnou nemovitou věcí. A jako taková pak spadají do ustanovení, která stanoví určitá pravidla pro nakládání s nemovitým majetkem obce - jako je např. povinnost zveřejnění záměrů dle § 39 či výhradní kompetence zastupitelstva dle § 85.

Je otázkou, nakolik jsou všechny tyto změny vhodné a zda je nezbytné, aby např. o zřízení věcného břemene ve prospěch obce muselo rozhodovat zastupitelstvo. To však není problém občanského zákoníku, ale zákona o obcích, který by měl po zralé úvaze projít ještě jednou dílčí revizí dle zkušeností z praxe.

Mgr. FRANTIŠEK KORBEL, Ph.D.

advokát Partner, Havel, Holásek & Partners