V Městské policii Praha se daří náboru strážníků do Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD). V registru by však rádi přivítali strážníky i z dalších měst a obcí z celé ČR.
Registr (viz www.kostnidren.cz) eviduje dárce kostní dřeně, resp. krvetvorných buněk, jejichž transplantace pomáhá zachránit život vhodným nepříbuzným příjemcům z řad pacientů s některou ze smrtelných forem nemocí krvetvorby (nejrozšířenější je leukémie).
KDYŽ JE NORMÁLNÍ UDĚLAT NĚCO PRO ČLOVĚKA V NOUZI
Ředitel registru Mgr. Daniel Pagáč, MBA, zdůrazňuje, že ideálním dárcem je zdravý člověk od 18 do 35 let a s minimální váhou 50 kg. »Proto jsou u nás strážníci mimořádně vítáni,« říká. »Nejenže převážně jde o mladší ročníky všeobecně zdravých lidí. Ale navíc je pro ně normální, byť i za cenu vlastního nepohodlí, udělat něco pro člověka, který se ocitne v nouzi.«
Dárci se nejprve odeberou dva mililitry krve a až po jejím laboratorním rozboru na tzv. transplantační znaky je zaevidován do databáze. Při odběru je nutné dodržet manuál Světové asociace dárců dřeně. Odběr se proto musí uskutečnit v některém z náběrových center ČNRDD. Těch je však po republice už čtyřicet, a tak není problém odkudkoliv do nejbližšího centra dojet.
Teprve najde-li se vhodný příjemce, provede se samotný odběr kostní dřeně. Není sice příjemný, avšak slovy Daniela Pagáče se »všichni dárci po něm shodují, že nic hrozného to ve skutečnosti nebylo«. Ředitel ČNRDD je přesvědčen o tom, že při odběru nemalou roli hraje dobrý pocit »teď zachraňuji lidský život«. Nicméně možný dárce čeká na vhodného příjemce i mnoho let a leckdy se ho ani nedočká. Pravděpodobnost, že adept na dárcovství dřeně najde »svého« příjemce, je totiž jen lehce nad 1 %.
STRÁŽNÍCI V PRAZE UŽ TRADIČNĚ DARUJÍ KREV. PROČ NEVSTOUPIT I DO REGISTRU? ŘEKLI SI
»Městská policie hl. m. Prahy dlouho a ve velkém měřítku spolupracuje s Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady při dobrovolném dárcovství krve. Proto mně přišlo, že ani tato pomoc strážníkům nebude cizí. Poté, co jsem navštívil sídlo registru v Plzni, setkal se tam s lékaři i smrtelně nemocnými pacienty a promluvil si se strážníkem - dárcem dřeně, rozhodl jsem se sám do registru vstoupit a udělat vše pro podporu náboru mezi strážníky,« říká ředitel pražské městské policie Ing. Eduard Šuster.
A dodává: »Mj. jsme připravili brožuru, v níž je podrobně vysvětlena problematika dárcovství a vyzpovídán kolega, který je sám dárcem. S projektem jsem strážníky osobně seznamoval na jednotlivých obvodech a žádal je, aby ho též podpořili. Teď se zástupci registru objíždíme obvodní ředitelství a strážníkům vysvětlujeme, co je dárcovství, pro koho je určeno a jak se odběr provádí. Chceme totiž rozptýlit všechny případné pochybnosti.«
ČNRDD už eviduje dvacet žen a mužů z řad pražských strážníků. Dalších nejméně patnáct jejich kolegů se do registru hlásí. Co byste vzkázal kolegům z dalších městských a obecních policií? ptáme se ředitele Městské policie hl. m. Prahy. »Aby neváhali a projekt podpořili. Vždyť už jen vstupem do registru zvyšují šanci někoho dalšího na život,« odpovídá Eduard Šuster. »A podstoupí-li pak případně i menší lékařský zákrok, je to minimum, jež mohou udělat pro někoho, kdo jejich pomoc potřebuje.«
Pražský strážník Svatopluk Houšť: Je to fantastický pocit!
Strážník-okrskář (inspektor) Svatopluk Houšť z Městské policie hl. m. Prahy před šesti roky daroval v Plzni kostní dřeň a pomohl tím jinému člověku zachránit život. V registru dárců však byl zaevidován už deset let předtím.
Co byste poradil kolegovi strážníkovi, třeba z městské policie až na druhém konci republiky, kdyby chtěl také vstoupit do registru dárců?
Snažil bych se ho utvrdit v tom, že dělá správnou věc! Může však trvat i mnoho let, než se najde vhodný pacient, jemuž by kostní dřeň konkrétního dárce vyhovovala. Ujistil bych kolegu strážníka, že jakmile by taková situace nastala, při prvním osobním kontaktu na odběrovém místě by byl informován o všem, co ho jako dárce kostní dřeně čeká. Určitě bych mu poradil vybrat si možnost odběru z pánve. Ten je podle mého názoru nejpřijatelnější. Také je třeba připravit se na čtyřdenní hospitalizaci. Strach z odběru je samozřejmý a prožil jsem si ho i já. Ale techniky odběrů jdou s dobou a jsou naprosto nesrovnatelné s tím, jak se kostní dřeň odebírala ještě před několika roky.
Pro registr jsou samozřejmě nejvhodnější pravidelní dárci krve. Hlídají si lépe svůj zdravotní stav a mají přehled. Ostatně pokud vím, dárcovství krve se v městských a obecních policiích už docela slušně ujalo. Bylo by skvělé, kdyby tomu tak bylo i se vstupem strážníků do registru dárců kostní dřeně. Ono je rok od roku krutější se v nemocnici třeba jen projít onkologtckým oddělením a vnímat příběhy lidí plné smutku, zoufalství, ale i naděje. Dáte-li takovému pacientovi možnost žít o něco déle anebo se z jeho stavu úplně dostat, je to fantastický pocit!
Co je kostní dřeň a v čem spočívá její transplantace
Kostní dřeň je měkká, rosolovitá tkáň v dutinách kostí. Tvoří se v ní všechny druhy krvinek nutné pro život. Červené krvinky (erytrocyty) mají za úkol přenos kyslíku do tkání a orgánů. Bílé krvinky (leukocyty) se podílejí na fungování imunitního systému, neboť jsou obdařeny schopností bojovat proti virům, bakteriím a jiným patogenům, ale i proti nádorovým buňkám a organismu cizím materiálům. Krevní destičky (trombocyty) jsou bezjaderná tělíska se schopností přilnavosti a shlukování, podílejí se na procesu zástavy krvácení a srážení krve. Všechny zmíněné typy krvinek vznikají přetvářením krvetvorných buněk. Tyto buňky tvoří sice objemově nepatrnou, zato však nejdůležitější část kostní dřeně. Nacházejí se ve speciálním ochranném prostředí (hnízdě) a čekají, aby podle aktuálních potřeb organismu zahájily tvorbu momentálně potřebných krvinek. Nedochází-li ke správné a dostatečné tvorbě krvetvorných buněk, může nastat rychlé ohrožení života.
Krvetvorné buňky mají obrovskou úlohu v léčbě zhoubných krevních onemocnění (nejčastější z nich je leukémie). Do těla nemocného, jehož vlastní produkce krvetvorných buněk je nedostatečná, je lze vpravit díky transplantaci kostní dřeně ze zdravého dárce. Pacientovi se nejdříve utlumí jeho vlastní poškozená či zhoubně změněná krvetvorba, načež mu jsou podány krvetvorné buňky od zdravého člověka, jenž má shodné transplantační znaky.
Nemoci, které se dnes léčí transplantací kostní dřeně:
některé typy akutních i chronických leukémií u dospělých i dětí (nejčastěji);
tzv. preleukemické stavy;
těžké krvetvorné útlumy nezvladatelné konvenční terapií;
těžké poruchy imunity dětí;
některé vrozené poruchy látkové přeměny
a další nemoci související s vadami krve a imunity.
Nejčastější způsob transplantace se provádí tak, že dárci se v narkóze jehlami z dutiny pánevní kosti odsají tzv. krvetvorné buňky (tekuté a na první pohled nerozeznatelné od normální krve). Tyto buňky se podají nemocnému jako každá jiná transfúze. Krvetvorné buňky samy krevní cestou »zaplavou« do kostí, kde se zachytí, začnou znovu růst, množit se a po určité době obnoví tvorbu zdravých krvinek i dříve ztracenou obranyschopnost těla proti infekcím a škodlivinám.
ZDROJ: ČNRDD
