V zahraničí již fungují veřejné fontány na pitnou vodu. Lidé si z nich mohou do vlastních lahví natočit čerstvou neperlivou či perlivou vodu jako alternativu k vodě prodávané v PET lahvích. Navíc zase o trochu víc chrání životní prostředí.
O zavedení těchto fontánek do praxe obcí a měst v České republice usiluje společnost ProAcqua svým projektem VODAPROLIDI.CZ. Její jednatel Ing. Martin Václavík vysvětluje: »Fontány se v Evropě, ale i v Austrálii, Asii a nejnověji také v Severní Americe umisťují jak v centrech měst, tak na sídlištích. Zkrátka všude tam, kde přibývá lidí, které štve plýtvání, jež s sebou balená voda přináší, a chtějí s tím něco dělat. Navíc požadují vodu čerstvou a k balené vodě ztrácejí důvěru. Nechtějí, aby "jejich voda" ležela měsíce v PET lahvi ve skladu, cestovala dlouhé kilometry v kamionech a aby se na každý půllitr nebo litr a půl musela použít nová lahev. Takto uvažujících občanů v každé zemi přibývá a fontány pro ně představují vítanou alternativu. Fakt, že při používání fontány lidé ušetří i spoustu peněz, popularitu tohoto konceptu samozřejmě ještě zvyšuje.«
DVĚ AŽ TŘI KORUNY ZA LITR, ČASTO DOKONCE ZCELA ZDARMA
Veřejné fontány v zahraničí mnohdy bývají instalovány radnicemi jako další služba občanům. Společnost ProAcqua má zkušenost, že zhruba polovina obcí a měst fontánu dotuje, takže lidé si z ní mohou načerpat jak perlivou, tak neperlivou mikrofiltrovanou vodu zdarma.
Jiné fontány jsou v soukromých rukou a lidé platí za litr odebrané vody symbolickou cenu, která zpravidla pokrývá provoz a údržbu a provozovateli přináší nepatrný zisk. Martin Václavík k tomu poznamenává: »Tam, kde se v cizině za takto odebranou vodu platí, se její cena v přepočtu na českou měnu pohybuje mezi dvěma a třemi korunami za litr. Cena pitné vody z fontány samozřejmě musí být výhodnější, než kolik by lidé zaplatili za nejlevnější balenou vodu. Aby však provoz fontány při její průměrné ceně kolem půl milionu korun nebyl pro soukromého provozovatele ztrátový, mělo by v daném sídle žít alespoň pět tisíc obyvatel.
Cena vody z fontán se ovšem liší město od města a mnohde - díky podpoře místní radnice - je tato voda zcela zadarmo. Taková praxe se ustálila ve městech a obcích, které fontány dotují, protože je považují nejen za službu občanům, nýbrž i za účinný nástroj své místní ekologické politiky.«
UHLÍKOVÉ FILTRY I UV SVĚTLO...
Fontány jsou napojeny na vodovodní řad, což zaručuje, že voda v nich nejen splňuje kvalitu pitné vody, ale je také čerstvá. Nicméně v některých lokalitách i kvalitní pitná voda z vodovodu může mít chuť či pach, které některým lidem vadí. Díky uhlíkovým filtrům fontána veškeré chutě a pachy čistí a UV světlo pak likviduje bakterie. Podle Martina Václavíka testy Státního zdravotního ústavu ukázaly, že množství bakterií ve vodě z fontány je desetkrát až dvacetkrát nižší než ve vodě z vodovodu. Voda z fontány splňuje i všechny parametry vody pro kojence.
Fontány nepřijímají peníze v hotovosti, ale fungují na speciální kartu, kterou lze zakoupit v blízkém obchodě, trafice apod. Nejsou-li totiž v přístroji žádné peníze, nejsou pro vandaly dostatečně »zajímavým« objektem.
VEŘEJNÁ FONTÁNA TAKÉ JAKO MÍSTO SETKÁVÁNÍ LIDÍ. A PROČ NE?
Radnice by podle jednatele společnosti ProAcqua měla vědět, že na umístění fontány je nutný územní souhlas a je třeba ji připojit nejen na vodovodní řad, ale i na elektřinu a kanalizaci, či alespoň drenáž. Při úvahách, kde fontánu instalovat, se vyplatí předem důkladně zvážit, zda je to pro místní obyvatele skutečně příjemné a přirozené místo, které má potenciál stát se i místem setkávání lidí.
»Fontána totiž plní i tuto sociální roli. Lidé se u ní obyčejně potkávají - ale jinak než v obchodě. Zde nekoukáte na tisíce produktů. Jdete jen pro vodu, a tak se občas i pozdravíte s ostatními lidmi. Řada měst také využívá LCD panel na fontáně jako další komunikační kanál pro informování obyvatel o dění v jejich městě nebo obci. Potenciál veřejných fontán krásně popsal milánský primátor Giuliano Pisapia když prohlásil, že je radost šetřit lidem peníze a zároveň tak zásadně šetřit i přírodu,« uzavírá Martin Václavík.
Veřejné fontány, nebo balená voda? Roli by měl hrát i ohled na životní prostředí
Z celkové ceny balené vody tvoří cena samotné »vody« méně než 0,5 %. Zbytek ceny je dán cenami lahve, dopravy a reklamy. Balená voda se dopravuje kamiony a skladuje v plastových lahvích po dobu 3 až 9 měsíců. Při výrobě jedné PET lahve se spotřebuje 100 g ropy a do ovzduší se uvolní 80 g CO2.
Průměrná rodina ročně spotřebuje 700 litrů balené vody (tedy zhruba 500 lahví po 1,5 l). To s sebou nese v průměru:
- při výrobě - spotřebu 50 kg ropy a 300 l vody, navíc se do ovzduší takto uvolní 40 kg CO2 ;
- během transportu - spotřebu 10 litrů nafty a vygenerování 24 kg CO2;
- v procesu likvidace a spálení - spotřebu 1 litru nafty a produkci 52,5 kg CO2.
Fontána projektu VODAPROLIDI.CZ dodává v průměru 45 000 l vody měsíčně (úspora 30 000 PET lahví, tj. 1200 kg plastu PET). Měsíčně se ušetří 2500 kg CO2 a dalších 1440 kg CO2 z dopravy balené vody. ProAcqua ušetří přibližně tolik CO2, kolik ho absorbuje 1650 vzrostlých stromů. Její ekologický přínos je tedy obdobný jako vysazení lesa velikosti fotbalového hřiště.
ZDROJ: vodaprolidi.cz
Veřejné fontány na pitnou vodu jsou upravené proti vandalismu - jak povrch, tak monitor. Případné vandaly odrazuje i fakt, že přístroj funguje jen na kartu, a nikoliv na peníze.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV VODAPROLIDI.CZ
