01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Kontrola obcí ze strany NKÚ opět na stole. Má však vůbec existovat?

Diskuse o tom, má-li být kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) podřazeno hospodaření územních samosprávných celků (ÚSC) s jejich majetkem, včetně prostředků, které jsou součástí jejich rozpočtů, se takřka s cyklickou pravidelností nastolují řadu let. V červenci 2012 Poslanecká...

Diskuse o tom, má-li být kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) podřazeno hospodaření územních samosprávných celků (ÚSC) s jejich majetkem, včetně prostředků, které jsou součástí jejich rozpočtů, se takřka s cyklickou pravidelností nastolují řadu let.

V červenci 2012 Poslanecká sněmovna rozhodla pravomoci NKÚ ve výše uvedeném smyslu rozšířit. Senát však její verzi zákona odmítl a požadoval vyšší záruky pro samosprávy, konkrétně posuzování jen zákonnosti hospodaření, ne však účelu a hospodárnosti při nakládání s jejich penězi, stejně jako vyloučení duplicity kontrol.

Ve snaze primárně rozšířit pravomoci NKÚ na ty subjekty, nad nimiž se v létě 2012 velkou většinou shodla minulá Sněmovna, a zároveň reagovat na námitky Senátu, poslanci Stanislav Polčák, Andrej Babiš, Pavel Bělobrádek a další v závěru loňského roku navrhli, aby NKÚ mj. kontroloval i hospodaření s majetkem ÚSC a příjmy a výdaje jejich rozpočtů, a to z hlediska souladu se zákony. Do kontrolní působnosti NKÚ by nově spadalo hospodaření s majetkem právnických osob, v nichž má územní samosprávný celek majetkovou účast, o nichž tak stanoví zákon.

Podle poslance JUDr. Stanislava Polčáka (TOP 09 a Starostové) vládní koalice za podpory KSČM, ale i Úsvitu už při hlasování v Kontrolním výboru PSP původní předlohu ústavní novely zcela změnila. Nejenže ohledně kontrol obcím žádné záruky neposkytuje, ale naopak kontrolovány mají být plně jak samosprávy, tak příjemci dotací a podpor ze strany obcí (různé dobrovolnické spolky, hasiči či knihovny, avšak i fyzické osoby).

Jak Stanislav Polčák uvedl pro Moderní obec, členové Poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové by při hlasování ve třetím čtení ve Sněmovně takovou změnu nepodpořili. »Zcela totiž neguje dříve dosažený kompromis (sněmovní tisk /ST/ 351, minulé volební období) a výsadní postavení samospráv v Ústavě,« uzavírá poslanec. A za nejvhodnější variantu stále pokládá původní návrh novely Ústavy (ST 43) a především návrh prováděcího zákona (ST 44).

PRO

Ing. MILOSLAV KALA

prezident Nejvyššího kontrolního úřadu

Většina politických stran se před volbami zavázala k podpoře rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na kontrolu veřejných prostředků, tedy mj. peněz, s nimiž hospodaří obce a kraje. Nerozumím tomu, proč snaha dané slovo splnit najednou budí tak silné emoce.

Položme si otázku: Co bude NKÚ v obcích kontrolovat? A proč je to důležité? NKÚ má hodnotit, jak se nakládá s prostředky daňových poplatníků - a těm také skládat účty. U řady oblastí stát vytváří pouze rámcové podmínky pro jejich řešení, ve kterých se pak kraje a obce pohybují. Příkladem může být sociální bydlení. Obce se svého bytového fondu zbavily a ubytování pro sociálně nejslabší se stalo výnosným a státem dotovaným byznysem. Zástupce ombudsmanky teď žádá, aby vláda zasáhla - stát by podle něj měl ubytovny převzít a neziskově provozovat. Úspora v jedné kapse vyvolá vydání z kapsy druhé, o zničených lidských osudech nemluvě. Není jiné instituce, která by hospodárnost a účelnost systému sociálního bydlení mohla zhodnotit v plné šíři, než NKÚ.

Zkontroluje NKÚ každou obec? A má na to kapacitu? Práce NKÚ není ani dnes založena na principu plošné kontroly. Ostatně skvělým příkladem je třeba Slovensko, kde tamní NKÚ může kontrolovat obce a kraje už od roku 2006. Změna nezpůsobila ani zásadní nabobtnání kontrolní činnosti, ani razantní růst počtu zaměstnanců. A přestože se u našich východních sousedů proti rozšíření působnosti NKÚ zvedla podobná vlna odporu jako u nás, už o tři roky později dostali slovenští kolegové od tamního svazu měst a obcí ocenění za spolupráci.

Jsou obce a kraje zatíženy přemírou kontrol? Když čtu dopisy občanů, kteří se na NKÚ obracejí se zoufalými žádostmi o prošetření hospodaření právě jejich obce, tak si to nemyslím. Byrokratické, formalistické a administrativní kontroly mohou obtěžovat, NKÚ však tyto přístupy odmítá. Proto například využíváme data z nejrůznějších informačních systémů, což nám umožňuje kontroly zkrátit a kontrolované osoby co nejméně zatěžovat.

Vyřeší kontrola všechny problémy? Jistěže ne! Ale podívejte se do naší výroční zprávy, co všechno se už díky našim kontrolám zlepšilo. Není tohle ten cíl?

PROTI

JUDr. TOMÁŠ SOKOL

advokát

Nápad rozšířit kontrolní pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu i na obce nepovažuji za dobrý. Naposled zazněl v poslaneckém návrhu z prosince 2013 (sněmovní tisk č. 44), který však byl v lednu 2014 vrácen k dopracování. Leč idea nadále hárá v hlavách mnohých a bude zřejmě mít tuhý kořínek.

Základní nedostatky projektu kontroly obcí státem jsou dva. Jednak chybí přesvědčivé vysvětlení »proč« a neméně pak i popis toho »jak«. Čím se obce zasloužily o to, že jejich samostatnost má být dost drasticky redukována, jsem nikde nezjistil. Přitom by kvůli tomu bylo nutno »sáhnout« i do Ústavy, kde je samostatnost obcí doposud reglementována. A výměnou za to by obcím přibyly povinnosti kontrolovaných, včetně zvýšených výdajů.

Můj problém s poslaneckými návrhy je v tom, že většinově neobsahují racionální vysvětlení, proč je o zákonnou úpravu usilováno. Tak je tomu i v uvedeném případě. Rozuměl bych například argumentu, že v nemalém počtu obcí (alespoň zhruba číselně vyjádřenému) dochází k něčemu, co jak z popisu problému vyplývá, prostě nelze řešit jinak než státním dohledem. A současně i přesný popis celého dohledového mechanismu. Tvrzení, že to tak dělají v jiných zemích, které slýchám, či že se někde krade, je zcela nedostatečné. Zejména je-li doplněno argumentem, že vlastně o nic nejde, neboť NKÚ vydá jen nezávazný »kontrolní závěr«. A že bude kontrolovat »jen« zákonnost hospodaření obce, nikoliv účelnost vynakládání obecních prostředků. Což je vyslovená lež, protože zákon o obcích říká v ustanovení § 38 odst. 1, že »Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly...«. Kontrola zákonnosti hospodaření obce se tedy nutně může týkat i posuzování toho, zda si obec místo kanalizace neměla pořídit mateřskou školu. K čemu jí však bude nezávazný názor NKÚ, že to mělo být naopak, prostě nechápu. Rozhodnutí o způsobu nakládání s prostředky obce je realizací výsostného práva jejích obyvatel rozhodovat o svých záležitostech. Koho si zvolili, toho mají. A na krádeže je tu policie. Což musí stačit.

Napsat komentář

Napsat komentář

Komentáře k článku

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2025 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down