Od roku 2002 má veřejnost rok co rok možnost seznámit se s nejúspěšnějšími řešeními v oblasti zásobování teplem a chladem prostřednictvím soutěže Projekty roku. Na uskutečnění většiny z nich se podílely městské teplárenské společnosti nebo soukromé teplárenské společnosti ve spolupráci s městy.
Do soutěže, kterou pořádá Teplárenské sdružení ČR, jsou každoročně nominovány projekty, jejichž obecným přínosem je zvýšení účinnosti využití primárních energií a využití obnovitelných zdrojů energie, snížení spotřeby paliv a emisí skleníkových plynů a zajištění efektivního zásobování teplem pro byty, průmysl i služby. Na Dnech teplárenství a energetiky 2014, které letos hostí Kongresové centrum Aldis v Hradci Králové, budou ve středu 23. dubna slavnostně vyhlášeny vítězné projekty.
KATEGORIE SNÍŽENÍ TEPELNÝCH ZTRÁT A PŘECHOD NA EFEKTIVNĚJŠÍ HORKOVODNÍ ROZVODY
V této kategorii letos do užší nominace postoupily projekty Tepláren Brno (Přechod centra Brna z parovodů na efektivnější horkovody; Teplárny České Budějovice (Přechod Pražského předměstí z páry na horkou vodu) a Teplárny Písek (Rekonstrukce rozvodů vytápění a výměníku v areálu teplárny). Není bez zajímavosti, že u všech tří tepláren je většinovým vlastníkem příslušné město.
Představme si krátce dva z nominovaných projektů v této kategorii.
České Budějovice. Dožívající parovod byl nahrazen dvoukilometrovým horkovodem z předizolovaného potrubí z centrální předávací stanice až na sídliště Pražské předměstí. Horkovod překonává Vltavu po zvednuté technologické lávce. Na horkovodní systém bylo přepojeno šest výměníkových stanic, jejichž technologická zařízení byla zrekonstruována z parního na horkovodní provoz a která teplem zásobují 2802 bytů. Přechodem na efektivnější horkovody výrazně, až o třetinu klesly tepelné ztráty, což při samotné výrobě tepla vedlo i ke snížení emisí SO2, NOX, prachu a CO2.
Brno. Přepojením 55 bytových domů s 2000 byty v centru města z parovodů na horkovodní rozvody skončila další etapa největší investiční akce městské společnosti Teplárny Brno. V roce 2013 se do rekonstrukce sítě investovalo 128 mil. Kč, přičemž horkovodními rozvody bylo nahrazeno 4,5 km parovodů. Celý projekt přechodu na horkovody má být dokončen v roce 2019 a jeho realizace si vyžádá náklady bezmála 1 mld. Kč. Díky snížení tepelných ztrát a zavedení objektových předávacích stanic se po dokončení projektu předpokládá výrazná roční úspora paliva i emisí.
KATEGORIE ROZVOJ SOUSTAV ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM
V užší nominaci jsou projekty společností ČEZ Teplárenská (Teplofikace města Ledvice); Dalkia Česká republika (projekty Připojení OC Šantovka v Olomouci na teplárnu a Nemocnice Přerov připojena na soustavu zásobování teplem); TEPLO T Tišnov (Rozvoj soustavy zásobování teplem v Tišnově) a Termo Děčín, která je členem skupiny MVV Energie CZ (Připojení Centra Pivovar na soustavu zásobování teplem).
Ledvice. Ekologicky čistou a spolehlivou dodávku tepla s vysokým uživatelským pohodlím - to vše přineslo místním občanům vyvedení tepelného napáječe z ledvické elektrárny do města, kde se na soustavu zásobování teplem napojilo 100 objektů s odběrem 10 500 GJ tepla za rok. Objektové předávací stanice tepla v domech nahradily neekologické lokální vytápění. Zatímco v elektrárně se zvýší emise prachu o 100 kg, ovzduší v obci bude čistší o 7,6 t prachu. To naplňuje jeden z hlavních cílů iniciativy Stop prachu, jejímiž aktéry jsou obce a města v okolí Lomu Bílina spolu se Skupinou ČEZ, resp. Severočeskými doly, Elektrárnou Ledvice a ČEZ Teplárenská.
KATEGORIE ROZVOJ A VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH A DRUHOTNÝCH ZDROJŮ ENERGIE
Do užší nominace byly vybrány projekty Teplárenské společnosti Hlinsko (Rozšíření výroby tepla z biomasy v Hlinsku); Dalkia Mariánské Lázně (Zelená energie pro Mariánské Lázně) a Teplárny Strakonice (Rekonstrukce kotle ve Strakonicích s možností spalovat biomasu), v níž je město většinovým vlastníkem.
Mariánské Lázně. Tamní radnice městskou teplárnu s rozvody pronajala. Jedině silný partner totiž mohl městu pomoci v její modernizaci. A tak byl v Mariánských Lázních uveden do provozu nový biokotel s turbínou. Zdroj zásobuje teplem 3300 domácností a lázeňské objekty. Městskou teplárnu provozuje v nájmu společnost Dalkia Mariánské Lázně. Ta díky realizaci projektu letos již dvakrát snížila ceny tepla. Vzhledem ke konfiguraci parní sítě (rozdíl přes 100 výškových metrů ) vedlo ke snížení ceny levnější palivo. Palivový mix zemního plynu a topných olejů nahradilo zbytkové dřevo z těžby ve Slavkovském lese. Řešení, šetrné k lázeňskému prostředí, doplňuje ještě efektivnější využití biomasy při kombinované výrobě elektřiny a tepla a snižuje emise CO2 o 17 000 t/rok.
Hlinsko. Zajímavý je i projekt místní teplárenské společnosti, ve které má radnice pětinový podíl. Společnost zásobuje teplem 1500 domácností a další nebytové prostory na sídlišti. V roce 2013 byl splněn cíl vybudovat zdroj, který bude z biomasy vyrábět 95 % tepla. Už v roce 2009 byl zprovozněn parní kotel (2,1 MW) na spalování čisté dřevní štěpky, který se na výrobě tepla podílel z 50 %. Po dalším zdražení zemního plynu byl v Hlinsku instalován nový teplovodní kotel - opět na spalování čisté dřevní štěpky (2 MW) a opět bez podpor a dotací. Díky oběma kotlům je v Hlinsku přijatelná cena tepla a nehrozí skoková zdražení jako při využívání plynu. K výrobě tepla slouží biomasa svážená z okolí.
PROJEKTY ZA JEDNU MILIARDU
Řešení letos nominovaná do soutěže Projekty roku v soustavách zásobování teplem a chladem si vyžádala investice bezmála 1 mld. Kč. Výrazně se na nich podílejí společnosti většinově vlastněné městy. V celé historii soutěže bylo do ní vybráno již 112 projektů ze 66 měst a obcí. Ocenění Projekt roku jich zatím získalo 36, přičemž na většině z nich se podílely městské teplárenské společnosti či soukromé teplárenské společnosti ve spolupráci s městy, která jsou jejich významnými partnery.
Odvzdušňování tepelného napáječe instalovaného v Ledvicích na Teplicku.
Záběr z nové kotelny, která v Tišnově posílila soustavu zásobování teplem.
Českobudějovický horkovod z předizolovaného potrubí vede z centrální předávací stanice až na Pražské předměstí.
Instalace biokotle v Hlinsku. Už od loňska se ve městě z biomasy vyrábí 95 % tepla.
FOTO: ARCHIV TS ČR
