Současnou přípravu Energetické strategie EU do roku 2030 velmi pozorně sledují i teplárenské společnosti. A nejen v České republice. Koncepce totiž mj. rozhodne o nastavení emisních limitů, které pro obor teplárenství bude klíčové.
Proto se letos 23.-25. dubna v Hradci Králové setkají hlavní aktéři z oboru teplárenství z Česka, Polska, Německa i Slovenska. Teplárenské sdružení ČR (TS ČR), které konferenci tradičně pořádá, hovoří o akci středoevropského významu. Její 20. ročník - nově pod názvem Dny teplárenství a energetiky (viz box) - přinese řadu novinek, inovací a rozšíření témat o další obory související s teplárenstvím. »Už delší dobu jsme cítili, že je třeba konferenci inovovat, abychom na ní nebyli uzavřeni jen pro úzkou skupinu odborníků z tepláren,« vysvětluje ředitel TS ČR Ing. Martin Hájek, Ph.D. »Proto akci nově rozšiřujeme o další obory související s teplárenstvím. Chceme vtáhnout do hry i koncové uživatele: místní samosprávu, společenství vlastníků či bytová družstva, tedy významné činitele, kteří ovlivňují teplárenský trh.
Která témata zazní na konferenci?
Tradičně tu budou nová legislativní opatření, která mají dopad na náš sektor. Tedy např. klíčová směrnice o energetické účinnosti, která začne platit letos. Ovlivní teplárny i koncové uživatele včetně obcí. Jen namátkou půjde o novou povinnost instalace bytových vodoměrů či poměrových měřidel. Směrnice se týká výrobců, stejně jako spotřebitelů. A ti často, i kvůli nejednoznačnosti tohoto dokumentu, tápou. Druhým tématem, které zajímá spíše teplárny, je regulace cen tepla. Rádi bychom otevřeli na toto téma panelovou diskusi. Regulační úřad už vážně uvažuje o stabilní regulaci cen na delší periodu - např. pět let. Nám by to přineslo mnohem větší stabilitu při plánování investic.
Z oblasti energetiky plánujeme připravit sekci k energetickému využívání odpadů. Zákon o odpadech je velmi zastaralý a my netrpělivě čekáme na schválení dlouho chystané novely. Snad tento gordický uzel rozsekne nový ministr životního prostředí. Budeme se však také věnovat dálkovému vedení tepla ve městech a obcích. Podíváme se na odpojování domácností od soustav zásobování teplem a na možné dopady těchto kroků na města. S tím souvisí příprava kvalitních a smysluplných regionálních či krajských energetických koncepcí.
Kdo bude o těchto novinkách hovořit?
Rádi bychom konferenci koncipovali jako odborné fórum pro zástupce tepláren, samospráv i bytových družstev či společenství vlastníků. Tomu chceme přizpůsobit skladbu přednášejících. Budou to tradičně špičky z našeho oboru. Návštěvníci se např. dozvědí, jak postupovat při zakládání, obnově a údržbě tepelných sítí. Jaká je hierarchie koncepčních dokumentů v energetice, v čem spočívají výhody a nevýhody dálkového zásobování teplem, jak funguje cenotvorba a jaké jsou možnosti přechodu na jiné palivo. Slovo dostanou experti z ministerstev, univerzit a dalších organizací. Zajímavá jistě bude přednáška Jiřího Horáka z Výzkumného energetického centra Vysoké školy báňské v Ostravě. Prezentovat bude závěry svého výzkumu, zda malá vesnice může vypustit více škodlivin do ovzduší než velká spalovna či teplárna.
Co bude v Hradci Králové rezonovat z mezinárodního pohledu?
Hlavním tématem bude současná příprava Energetické strategie EU do roku 2030. V ní se rozhodne o tom, jak budou nastaveny emisní limity a jak velký bude mít tento dokument dopad na náš sektor. Proto se chceme účastnit již probíhajících klíčových diskusí a razit pokud možno společnou strategii. Na konferenci proto zveme i naše partnerské asociace z Polska a Německa.
V čem vidíte hlavní úskalí přípravy evropské strategie?
Nyní jsme v rané fázi, která je však pro nás velmi významná. Už v březnu dojde k zásadním jednáním na úrovni EU. Některé státy volají po specifickém cíli pro obnovitelné zdroje energie, jiné prosazují výraznější redukci skleníkových plynů. Očekává se, že se EU ještě letos shodne na základních parametrech a cílech do roku 2030, které budou určovat pozici evropské delegace na mezinárodní konferenci o změně klimatu v roce 2015 v Paříži. Tam by se mělo rozhodnout o tom, zda bude existovat nějaká globální dohoda o snižování emisí skleníkových plynů, nebo ne.
To pro teplárenský sektor nezní příliš povzbudivě...
Nám nevadí diskuse o snižování emisí. Chceme však rovné podmínky s konkurencí. Nelze přece různými poplatky zatěžovat stále jen velké zdroje, jež navíc budou muset výrazně investovat do snižování emisí.
Které priority spojují středoevropský teplárenský trh?
S okolními státy máme hodně společného. Polské teplárenství je stoprocentně závislé na uhlí, německé a slovenské z větší části. Navíc »zelená« strategie učinila Německo mnohem závislejším na uhlí než dříve. Proto se s kolegy ze střední Evropy chceme bavit o tom, jak lépe prosazovat společné zájmy. Důležité jsou i zkušenosti s různým přístupem k regulaci cen tepla, otázkám snižování emisí či péči o zákazníka.
Jak hodnotíte výsledky energetické politiky do roku 2020, kterou se řídíme dnes?
Náklady jsou obrovské, skutečné výsledky značně diskutabilní. Ale jsme teprve na začátku a máme velmi málo informací o skutečných ekonomických dopadech snižování emisí. A v tom vidím zásadní problém. Chystá-li se jakýkoli státní zásah v USA, zkoumá se tam problematika ze všech možných úhlů. Evropa přijímá mnohem zásadnější rozhodnutí, která jsou většinou politická, a přistupuje k nim bez hlubších analýz. Naši ekonomiku to pak dlouhodobě poškozuje. Spojené státy brzy budou díky ropě a plynu z břidlic energeticky soběstačné a možná nakonec začnou energetické suroviny i vyvážet. Měli bychom více přemýšlet, jak být konkurenceschopní, abychom neskončili jako turistický skanzen bez průmyslu.
Dny teplárenství a energetiky 2014
Termín: 23.-25. 4. 2014
Místo: Kongresové výstavní a společenské centrum ALDIS, Hradec Králové
Pořadatel: Teplárenské sdružení ČR
Záštita: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Svaz měst a obcí ČR
Více informací na: www.dny-teplarenstvi-a-energetiky.cz
Hlavním mediálním partnerem akce je rovněž měsíčník Moderní obec.
ZDROJ: TEPLÁRENSKÉ SDRUŽENÍ ČR
Martin Hájek: Diskuse o snižování emisí nám nevadí. Chceme však rovné podmínky s konkurencí. Nelze přece různými poplatky zatěžovat jen velké zdroje.
FOTO: ARCHIV
