Statisticky nejčastější stavební činností na nemovitém majetku malých a středních obcí bývá rekonstrukce budov s cílem vyměnit okna a zateplit celý objekt. Jak se tento proces jeví ve světle platné legislativy, tedy zákona o veřejných zakázkách a ve smyslu zákona o hospodaření energií?
Odpovědi podá konference Průvodce realizací veřejné zakázky na zateplení budovy a výměnu oken, která se uskuteční 16. dubna v Praze (viz box). Krok za krokem na ní bude objasněn celý proces rekonstrukce či výstavby budov. Cílem akce je starosty a další zastupitele obcí a měst, stejně jako zaměstnance radnic, kteří zateplování budov či veřejné zakázky mají ve své agendě, provést všemi úskalími přípravy a realizace stavby či rekonstrukce objektu a ukázat jim cestu, která je pro vyhlašovatele veřejné zakázky zárukou kvalitního a očekávaného výsledku.
ZÁKON JAKO BRZDA ROZVOJE
Vše začíná od investičního záměru, který může čelit odporu postavenému na neopodstatněných argumentech. Další překážkou je zákon o veřejných zakázkách, pod který uvedené investice spadají svým rozsahem a velikostí. Do hry vstupují i problémy ryze technického a odborného rázu, jež mohou samotný výsledek realizované stavby stlačit pod úroveň smysluplné investice.
Během let 2011 a 2012 se výrazně snížilo čerpání finančních prostředků měst a obcí, na jimi zadávané veřejné zakázky, zejména však po účinnosti velké novely zákona o veřejných zakázkách z roku 2012. Ani rok 2013 nepřinesl zásadní změnu v počtu veřejných zakázek na obnovu měst a obcí. Dopad těchto skutečností je rozhodně negativní.
Prokazatelnou, ne však jedinou příčinou tohoto poklesu je zákon o veřejných zakázkách. Navzdory své novelizaci nepřinesl očekávané zjednodušení a zprůhlednění, ale naopak výrazně přibrzdil investice do obecního nemovitého majetku. Tento trend lze vnímat napříč celou českou ekonomikou, kromě určitých regionů. Jenže správný hospodář musí udržovat obecní majetek v dobrém stavu. Obává-li se správce majetku pustit se do rekonstrukce objektu, při níž by mohl porušit složité zákony, odkládá ji, aby neohrozil svou pozici chybným rozhodnutím. Tím se však majetek dál devastuje a náklady na odloženou rekonstrukci rostou rychleji než úroky na uspořených penězích.
KRITÉRIUM NEJNIŽŠÍ CENY NEPLATÍ ANI DNES
Druhou otázkou, která mění postoj k plánované výstavbě nebo rekonstrukci nemovitého majetku státní správy, je naplňování cílů Evropské unie v oblasti snižování energetické náročnosti budov. Existující legislativa vytváří jednoznačný tlak na veřejnou správu, která má jít příkladem v krocích spojených se snižováním energetické náročnosti budov. Proto musí každá rekonstrukce objektu větší než 25 % celkové plochy obálky budovy splňovat i nové požadavky na kvalitu provedené rekonstrukce z pohledu snížení energetické náročnosti budovy, a to přesně podle platné vyhlášky č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov. Nové parametry, které vstupují do procesu výstavby a rekonstrukcí objektů, však celou věc komplikují a činí složitější nad rámec běžné praxe.
Zavedená praxe kritéria nejnižší ceny byla sice jednoduchá a transparentní, ale zdaleka nemusela splňovat požadovaný cíl. Ale to se bohužel objeví vždy až po několika letech provozu. Z praxe plynou zkušenosti, které ukazují, že nejnižší cena zakázky nemusí být nejvýhodnější z dlouhodobého pohledu výstavby, provozu a údržby.
Tím se dostáváme k otázce, jak se mají správně nastavit hodnoticí kritéria pro výběr dodavatele veřejné zakázky. Odpověď začíná u správné volby dostatečně odborné osoby podílející se na samotné přípravě zadání veřejné zakázky.
Připomeňme, že »... předpokladem správného nastavení hodnoticích kritérií je mj. dostatečná odbornost osoby podílející se na přípravě veřejné zakázky, a taková osoba by tedy měla splňovat alespoň minimální profesní požadavky. Výkon práv a povinností souvisejících se zadávacím řízením je ostatně činností, při které dochází k nakládání s veřejnými penězi, a to v nemalém rozsahu.« (viz www.akdpp.cz, tedy web Advokátní kanceláře Dáňa, Pergl & Partneři, která je členem Komory administrátorů veřejných zakázek).
Nový postoj ukazuje návrh směrnice EU, která členským státům dává výslovné zmocnění stanovit, že veřejní zadavatelé nemohou použít pouze cenové či nákladové kritérium jako jediné pro zadání veřejné zakázky. Členské státy tak pro stanovené případy budou moci vyloučit využití hodnoticího kritéria založeného jen na nejnižší nabídkové ceně. Tento princip však lze uplatnit již dnes.
RIZIKA PROVÁZEJÍ I DALŠÍ KROKY
Další etapou provedení investičního záměru je samotná technická příprava realizace stavby, ať už jde o projektovou dokumentaci na všech úrovních, výběr dodavatele stavby a jeho subdodavatelů či o realizaci samotné stavby a nakonec proces kolaudace a předání stavby investorovi. V těchto krocích je řada úskalí, jež mohou snížit výslednou kvalitu stavby. Protože veškeré právní a technické postupy při realizaci stavby jsou dnes již dokonale známy a pouhé jejich dodržování je dostatečnou zárukou kvalitního výsledku, je jen otázkou, jak dát celou stavbu dohromady a dočkat se na konci očekávaného výsledku.
Konference Průvodce realizací veřejné zakázky na zateplení budovy a výměnu oken (16. 4. 2014 Praha)
Organizátoři vydavatelství Economia, a.s. Česká komora lehkých obvodových plášťů Asociace výrobců minerální izolace
Podrobnosti o konferenci a registrace na: www.konference.ihned.cz
Okruhy přednášek
1. Přehled základní problematiky při rekonstrukcích obecních objektů - ve smyslu zákona č. 318/2012 a vyhlášky vlády č.78/2013
2. Realizace investičního záměru krok za krokem
a) Projektové dokumentace z pohledu stavebního zákona
b) Projektové dokumentace - rozsah, kvalita, detaily - z pohledu zpracovatele PD
c) Vypsání výběrového řízení v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a v souladu s platnými českými a evropskými normami.
d) Možnosti financování stavby + financování energeticky úsporných projektů
e) Příklad realizace skutečné stavby - kontrolní činnost ze strany investora
3. Základní informace z problematiky zateplení budov a výměny oken
a) Časté technické chyby při zateplování budov a při výměně oken
b) Nezbytné komplexní posouzení vlivu zateplení a výměny oken na ostatní parametry budovy
c) Dodržování norem a předpisů - provázanost jednotlivých technologií
4. Předání písemného přehledu všem účastníkům konference; manuál, který vytvoří ČKLOP a AVMI, shrne informace nutné pro realizaci záměru včetně všech potřebných kontaktů.
