Dotace, ano, či ne? Kdy se vyplatí podstupovat proces žádání o ně? A kdy je lépe poradit si tzv. na vlastní pěst? Zeptali jsme se zástupců vybraných měst a obcí napříč republikou.
1) Využíváte při podávání žádostí o dotace či granty výhradně vlastní síly (či kolegů z úřadu), nebo spíš externí?
2) Je podle vašich zkušeností s konkrétním programem (krajským, národním či EU) něco zbytečně složité?
3) Stalo se, že vás podmínky udělení dotace natolik odradily, že jste se pokusili uskutečnit daný záměr z vlastních zdrojů (nebo se spojili s jinými obcemi či získali finance odjinud)?
4) Podělte se příp. o jiný postřeh k tématu.
Miroslav Boháček, starosta, Bílovice nad Svitavou (asi 3550 obyv.)
1. Menší dotace si řešíme sami, vlastními silami. Žádosti o dotace většího rozsahu si necháváme zpracovávat odbornou agenturou. Domnívám se, že pro malé a střední obce je to jedna z cest k úspěšné žádosti. Část financí uhrazených agentuře se stává i uznatelným nákladem dotace. Následná administrace a soutěž dodavatele je na dalším uvážení, podle druhu investice. Naše zkušenost při spolupráci, případně kombinaci spolupráce je velmi kladná.
2. Složitá je určitě celá administrace včetně podání žádosti. Jsem si ale vědom, že dokumenty, které se jeví nadbytečné nebo nepotřebné, je nutné doložit, aby nedošlo k porušení podmínek EU. Asi by bylo dobré tuto otázku položit úřadům, které administrují poskytování dotací, kdo je nutí k tak složité administraci, zda je to »úřední šiml ČR«, nebo podmínky čerpání z EU. Fakt je ten, že pokud my nesplníme, tak nastává sankce za porušení dotačních podmínek... nezbývá nám než plnit úkoly zasílané poskytovatelem a odpovídat mnohdy na zbytečné či nesmyslné dotazy.
3. Tady je třeba uvést, že si vždy zjišťujeme finanční alokaci. Tato prvotní informace nám dá odpověď, zda máme věnovat energii, případně finanční prostředky na sepsání projektu a žádosti. Pokud ano, řešíme, jaká je výše dotace versus spoluúčast obce, následně výši (ne)uznatelných a výdajů a po těchto analýzách se rozhodujeme, zda o dotaci budeme usilovat.
4. Obecně lze doporučit: je třeba mít tzv. v mašličkách projekty, které jsou potřebné a obec je není schopna sama financovat. Budete-li totiž zjišťovat, jaké jsou možnosti dotací a podmínky, a zvažovat, co je třeba a co ne, zjistíte, že nemáte časový prostor zvládnout nakreslit projekt, mít stavební povolení v právní moci a zpracovávat žádost!
Mgr. Zdeňka Leščišinová, starostka, Frenštát pod Radhoštěm (asi 10 960 obyv.)
1. V případě projektů, které vyžadují k podání žádosti o dotace odborné přílohy typu studie proveditelnosti, odborného posudku v OP Životní prostředí apod. využíváme externisty. V případě projektů dotačně podporovaných z krajského rozpočtu nebo rozpočtu ministerstev využíváme vlastní zaměstnance úřadu.
2. Obecně je složitá problematika veřejných zakázek (VZ), a to zejména z důvodu »vývoje právního názoru«, jak nám je odůvodňován stav, kdy ani předběžná konzultace s poskytovatelem dotace nezaručuje nezpochybnitelnou uznatelnost způsobilých výdajů z VZ kdykoliv v budoucnu. V této oblasti panuje vysoká právní nejistota spojená s rizikem vrácení dotace, příp. i včetně penále.
Administrace projektů v elektronickém systému Bene-fill v OP ŽP není příliš uživatelsky přívětivá, resp. není zcela srozumitelná pro uživatele, který má jen malou praktickou zkušenost s prací v tomto prostředí. Ačkoliv nejde o složité záležitosti, často i pro tuto část dotačního projektu využíváme služeb externistů, což projekty prodražuje. U individuálních projektů krajů, např. na zajištění poskytování sociálních služeb, je problematické uplatňování zákona o VZ v tom smyslu, že při požadavku na minimální počet dvou hodnotitelných nabídek je v některých případech nemožné službu zajistit jiným dodavatelem.
3. Aktuálně odstupujeme od již uzavřené smlouvy o poskytnutí dotace z ROP Moravskoslezsko. V době mezi podáním žádosti o dotaci a rozpracováním dokumentace pro provádění stavby se navýšily finanční výdaje na stavební část, které ani VZ nesnížila. Riziko případného dodatečného neuznání způsobilosti výdajů v návaznosti na VZ nebo na problémy při realizaci projektu (časový tlak na dokončení projektu a riziko víceprací u rekonstrukce staré budovy) jsme vyhodnotili jako příliš vysoké vzhledem k finančnímu tlaku na rozpočet města. Došlo k revizi investičního záměru, který již dotační podporu neumožňuje a bude financován z vlastních zdrojů.
V rámci meziobecní spolupráce hledáme i jiné možnosti spoluúčasti na financování společných záměrů, např. fond tvořený příspěvky obcí apod. Vysoká právní nejistota spojená s mnoha riziky a obecně složitá problematika VZ jsou v poslední době důvodem snižujícího se zájmu o dotace.
4. Podmínky při žádání o dotace ze státních nebo krajských prostředků i z prostředků evropských jsou jasné a srozumitelné. Zpracování a podání žádosti o dotaci je v rámci celého procesu nejjednodušší částí. Realizační fáze a fáze udržitelnosti jsou naopak čím dál složitější (což má spojitost i se zákonem o VZ), právní nejistota nabývá na objemu a namísto radosti ze zisku dotace se dostavují spíš rozporuplné pocity a obavy z případných »pseudosankcí« s vratkým odůvodněním, proti nimž se lze bránit pouze s využitím špičkové právní podpory.
Mgr. Jan Tecl, starosta, Havlíčkův Brod (asi 23 490 obyv.)
1. S pomocí dotací z národních programů a strukturálních fondů EU uskutečňujeme své investiční i neinvestiční záměry v oblasti rozvoje, školství, kultury, cestovního ruchu i z oblasti životního prostředí a rozvoje lidských zdrojů. Projekty spolufinancované EU připravují a provádějí projektové týmy jmenované starostou. Samotná realizace vždy závisí na kvalitě zpracování žádosti. Čím kvalitnější je příprava žádosti, tím snadnější je provedení projektu. Roli hraje i znalost prostředí a potřeb města našich zkušených projektových manažerek. Výjimečně jsme využili služeb externistů při podávání žádostí do OP ŽP (zateplení veřejných budov).
2. Z ROPu Jihovýchod jsme uskutečnili devět projektů. Úspěšné projekty byly svým obsahem v souladu s cíli tohoto programu a vycházely z široké poptávky obyvatel města a jeho okolí.
Nejsložitější bylo zpracování studie proveditelnosti a eCBA u velkých projektů. Realizace projektů je náročná i vzhledem ke stále se měnícím podmínkám.
3. Pouze v jediném případě projektu vybudování podzemních kontejnerů na odpad z OP ŽP jsme nakonec zvolili cestu realizace hrazené v plné výši z rozpočtu města.
4. U žádostí o dotace ze strukturálních fondů jsou podmínky každého OP specifické a vyplnění žádosti a následná administrace probíhají v jiném elektronickém prostředí. Sjednocením tohoto prostředí a pravidel, např. zadávacích řízení či povinné publicity, by se administrace projektů zjednodušila.
Mgr. Květa Halanová, starostka, Jílové u Prahy (asi 4360 obyv.)
1. Naše město má na úřadě zaměstnanou projektovou manažerku, s níž spolupracují investiční technici. Zabývá se dotacemi a zpracovává žádosti. Drobnější granty zařizují i někteří vedoucí odborů, např. vedoucí odboru kultury zpracovává žádosti o granty z Ministerstva kultury a z kraje v oblasti kultury. Někdy nám pomáhá či připravuje žádost MAS Posázaví, např. nyní na dotaci z ROPu Střední Čechy. V tomto volebním období se spoléháme zejména na vlastní síly a žádali jsme několikrát úspěšně na ROPu a také z LEADERu (prostřednictvím MAS Posázaví).
2. Dotační žádosti jsou obecně velmi složité, každá je trochu jiná. Největší problémy jsou zřejmě se Státním fondem životního prostředí. Jsou tam velmi krátké lhůty na některé úkony a administrace dlouho trvá.
3. Například dotace na rekonstrukci nebo výstavbu nových chodníků ze SFDI. To je tak složité a ještě drahé řešení (technické požadavky a projekt), že raději volíme vlastní peníze.
Zdeněk Ryšavý, starosta, Okříšky (asi 2080 obyv.)
1. Vzhledem k tomu, že jsme malý úřad, zpracovává žádosti o dotace starosta, příp. místostarostka, proto záleží na administrativní náročnosti žádosti. U dotací z kraje (z Fondu Vysočiny), MASky a většiny národních dotací si žádosti zpracováváme sami, u evropských dotací (a výjimečně některých národních) si najímáme odborné firmy. Nejde o to, že bychom je sami neuměli zpracovat, ale časová náročnost je tak velká, že by to bylo na úkor jiné práce pro městys.
2. Musím pochválit kraj, jehož granty mají jednoduchou, jasnou a vypovídající strukturu. Naopak žádosti o evropské dotace, ale např. i žádosti v programu LEADER přes SZIF, to jsou slohová cvičení a spousty příloh, nad nimiž často přemýšlím, k čemu mohou být při posuzování kvality a přínosů projektu dobré. Snad jedině, že by se hodnotila výše spisu v centimetrech.
3. Ne že by nás přímo odradily, ale bereme to tak, že se v programech nabízí peníze k realizaci našich záměrů, a tak to musíme skousnout a připravit žádost podle daných podmínek. Ale rozhodně neděláme akce jen tehdy, když je na ně dotace. Pokud máme jasnou prioritu a žádná vhodná dotace není nebo jsme neuspěli se žádostí, uskutečníme ji z vlastních prostředků. Chceme městys rozvíjet podle potřeb občanů a ne vypsaných dotačních titulů.
4. Stále víc jsem přesvědčen, že by se co nejvíce národních dotací mělo zrušit a prostředky z nich rozpustit do RUD. Ponechal bych asi jen dotace na vodovodní a kanalizační infrastrukturu. A stejně bych to viděl i u evropských dotací, protože potřeby měst a obcí jsou rozdílné a různé je i jejich pořadí u jednotlivých samospráv. Nejlepší by bylo určit 4-5 priorit (komunikace, školství, sociální služby, životní prostředí) a peníze z EU rozdělit jako RUD s tím, že je možné je použít pouze na tyto priority... Na konci roku by obec doložila konkrétní akce s vlastním podílem. Pokud by náhodou použila peníze jinak, musela by je samozřejmě vrátit. Ušetřily by se desítky miliard, které dnes jdou na platy úředníků jednotlivých OP, poradenským firmám a hlavně na projekty, o jejichž smysluplnosti by se dalo úspěšně pochybovat, a kdyby nebyly takto nastavené OP, nejspíš by je nikdo nikdy nedělal. Ale asi je to jen sen o fungujícím státu, který se řídí zdravým rozumem...
Petr Hudousek, starosta, Rokytnice v Orlických horách (asi 2155 obyv.)
1. Určitě rozlišujeme, na co stačíme a co je nad naše odborné síly. Tzn. že např. o dotace z programu LEADER získávané prostřednictvím MAS si požádáme sami. Administrace není příliš složitá. První jednodušší žádosti jsem v období 2007-2013 připravoval sám. Výhodou je, že vám u dalších žádostí nemůže kolega tvrdit, že je to nad jeho síly, protože proces znáte. Z jednotlivých OP žádáme vždy prostřednictvím odborné firmy specializované na dotace. Určitě se rozhodujeme i podle toho, jsou-li náklady na podání žádosti způsobilým výdajem k proplacení z dotace, nebo nikoliv.
2. Není úplně snadné projekt v žádosti dobře popsat a přitom dodržet stanovený postup. Kvalitní hodnotitel projektu rychle pozná, zda je projekt dobrý, nebo má sloužit jen k získání peněz na to, co právě potřebujeme v obci vyřešit. Jinak systém žádostí, jak je nastaven, nepovažuji za přehnaně složitý, ale je nutno k němu přistupovat odpovědně a žádost musí zpracovávat člověk znalý nejen OP, ale i jednotlivých metodik. A takové odborníky malý úřad určitě nezaměstnává. U některých OP je zbytečně složité a zdlouhavé proplácení. Např. na SFŽP se občas vyměnilo personálně celé oddělení a téměř roční zpoždění s proplácením projektů bylo smutnou skutečností (zkušenost kolegy z nedaleké obce).
3. Určitě, ale bylo to vždy z důvodu, že poskytovatel sleduje nějaký cíl, který váš projekt není schopen naplnit a při nejlepší vůli by hrozilo, že přivedete na svět projekt, za který vás po zásluze poskytovatel dotace potrestá.
4. Trochu úsměvné mi připadalo získávání dotace z OP ŽP na snížení prašnosti v obcích. Všichni starostové pochopili, že je to šance si pořídit zametací stroje pro úklid místních komunikací. Když jsem ovšem sledoval, jaké studie a dokumenty žádost provázely, říkal jsem si, kde skončil zdravý rozum. Obecně nevěřím těm pomluvám, že vše špatné vymysleli úředníci v Bruselu, takže i tady jsem přesvědčen, že to vzešlo z některé iniciativní hlavy českého úředníka.
Mgr. Vladimír Kořen, starosta, Říčany u Prahy (asi 14 120 obyv.)
1. Žádosti o granty zpracovávají převážně zaměstnanci města. Protože mají kumulované funkce (VZ, granty, dotace, agenda MA21), na zpracování žádostí o dotace vychází asi 1,5 člověka. Protože tito pracovníci (nyní tři) kromě zpracování žádostí o dotace a dalších agend také dotační projekty řídí po celou dobu realizace a udržitelnosti, výjimečně z hlediska časové nedostatečnosti dají zpracovat žádosti externím firmám (v roce 2013 to byly dvě ze tří žádostí na zateplení).
2. Nejtěžší dotace jsou z ROPu Střední Čechy - i u menších investičních projektů musí žadatel doložit řadu příloh, žádost je administrativně náročná. Naopak žádosti do SZIF nejsou tak složité, ale žadatel musí, aby vůbec dotaci získal, realizovat řadu dalších nákladů, které s projektem přímo nesouvisí - např. vysadit zeleň.
3. V některých případech má poskytovatel dotace přílišné požadavky na předmět dotace, takže získaná výše dotace již přestává být pro město atraktivní.
Jiří Částečka, starosta, Valašské Meziříčí (asi 22 930 obyv.)
1. V minulých letech jsme pro zpracování žádostí o dotace využívali především městem založenou agenturu (zajišťovala dotační management i pro ostatní obce mikroregionu a pro neziskové organizace). Agentura však byla zrušena a projektoví manažeři převedeni pod křídla našeho MěÚ. Při přípravě žádostí o dotace a granty dnes proto využíváme v první řadě interní kapacity. Kromě projektových manažerů jsou ve fázi přípravy i realizace do projektu zapojováni i další pracovníci úřadu, zodpovědní za oblast financí, majetku, investic atd. Jako příklad lze uvést již dokončený projekt zateplení KD v jedné z místních částí, který byl financován z OP ŽP.
Poradenské firmy využíváme jen u projektů, jež jsou specifické a vymykají se tomu, co obvykle na úřadě děláme (např. projekt procesního a personálního auditu).
2. Město má zkušenosti s realizací projektů financovaných krajskými, ministerskými i EU programy. S přílišnou složitostí jsme se setkali zejména u evropských programů, kdy většinou není rozdíl v byrokratické náročnosti projektu v řádu stovek tisíc a projektu v řádu milionů či desítek milionů korun. Konkrétně lze zmínit přísná pravidla publicity, požadavek na dokládání řady příloh žádostí, doplňujících dokumentů a dokladů, dlouhou dobu mezi podáním žádosti a uzavřením smlouvy o poskytnutí dotace atd. Změny v těchto oblastech by ulehčily přípravu i realizaci projektů.
3. Při přípravě projektů vycházíme zejména z jejich potřebnosti. Z tohoto hlediska jsme se snažili využít každou příležitost, která se pro realizaci našich záměrů nabízela. Často se stává, že město má stejný zájem nebo řeší obdobné problémy jako okolní obce. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli k některým věcem přistupovat společně a usnadnit obcím, které nemají dostatečné personální kapacity, získání dotačních prostředků (např. modernizace autobusových zastávek v rámci mikroregionu Valašskomeziříčsko-Kelečsko, financována z ROPu Střední Morava).
4. U evropských dotací často narážíme na nejednotnost v přístupu, která je dána požadavky zprostředkujících subjektů (ZS). V přístupu k dotačním prostředkům vznikají naprosto odlišné přístupy, jak u formálních náležitostí jednotlivých žádostí, kdy to, co je v jednom dotačním titulu důvodem k vyřazení žádosti, je jinde v pořádku, tak co se týká rozsahu dokladování a vykazování v průběhu realizace projektu či po ukončení. Standardizace požadavků ze strany ZS by žadatelům podstatně zjednodušila život.
(Redakčně kráceno)
