Už 176 smluv o připojení dobrovolných svazků obcí či smluvních obcí ke svému pilotnímu projektu Podpora meziobecní spolupráce eviduje Svaz měst a obcí ČR. Projekt je podpořen prostředky Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost dotovaného Evropským sociálním fondem.
O tom, jak se tento pilotní svazový projekt daří rozvíjet v Moravskoslezském kraji, jsme hovořili s tamní regionální koordinátorkou projektu Ing. Sylvou Kováčikovou. Z celkem 22 obcí s rozšířenou působnosttí (ORP) v kraji se jich do projektu různou formou zapojilo už dvacet.
Proč jste přijala roli regionální koordinátorky projektu a čím vás projekt oslovil?
Nabídka Svazu měst a obcí plnit funkci prvního regionálního koordinátora v projektu Systémová podpora meziobecní spolupráce přišla v době, kdy jsem končila práci na projektu Inteligentní město a funkci lektora v projektu Vzdělaný zastupitel. Principy a cíle nového projektu Svazu mě velmi zaujaly. Sama jsem jako starostka města Bílovec zažila zrušení okresních úřadů a vznik nových správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Vznikaly různě, někde jen »kružítkovou metodou«, jinde z přirozené spádovosti k většímu městu, další pak politicky. Podle toho vypadá i spolupráce mezi městy. Někde je intenzivní a jsou vidět její úspěšné výsledky. Naopak jinde o sobě město a okolní obce zase navzájem téměř nic nevědí. Projektem se otevírá příležitost si na třech definovaných společných tématech ověřit, v jaké efektivitě se v jednotlivých správních obvodech obcí s rozšířenou působností v České republice daří poskytovat tamním obyvatelům služby v sociální oblasti, odpadovém hospodářství a předškolním a základním školství. Očekávám, že se prokáže skutečnost, že zkvalitnění výkonu veřejné správy snáze dosáhneme vzájemnou spoluprací a dělbou úkolů. S jistotou tvrdím, že tento projekt nesměřuje ke slučování obcí! Naopak. Míří k posílení jejich samostatnosti a suverenity, neboť si na samosprávu ušetří hospodárným řízením služeb, které ze zákona musí svým občanům poskytovat.
V čem spatřujete případné příležitosti, ale i rizika projektu v rozvoji území?
Pokud se na projekt dívám pohledem občana a zastupitele, vidím spíše příležitosti: Vypracování první společné reprezentativní strategie pro celý správní obvod ORP, definice dalšího společného tématu a jeho rozpracování do konkrétní strategie, v případě aglomerací vytvoření systémové spolupráce mezi městem a okolními obcemi, nastavení podmínek pro pokračování spolupráce od neformálního shromáždění až po vytvoření speciálního svazku obcí, samozřejmě dle vůle starostů. Rizika, po pravdě řečeno, jsou obvykle spatřována úředníky v jisté přísnosti smlouvy o spolupráci mezi Svazem a partnerem projektu. Ta však není zapotřebí akcentovat, pokud se partner a jeho tým ztotožnili s cíli projektu. Jedním z rizik se může stát nízká angažovanost partnerů a starostů v návrhové části zpracování společné strategie. Pak můžeme zůstat na úrovni zajímavé analýzy, ale ne konkrétní ambiciózní strategie, která se připravuje pro společný rozvoj regionu v návaznosti na podmínky legislativních změn a dotačních trendů státu a EU. Za riziko rovněž považuji nedotažení systémové podpory meziobecní spolupráce. Vznikne sice společná strategie, ale bez nástroje k jejímu společnému prosazování.
Jaké jsou první reakce obcí na projekt a liší se v nich nějak region od regionu?
Z 22 ORP v Moravskoslezském kraji se jich do projektu různou formou zapojilo dvacet. Od přímého zapojení ORP - např. Ostrava, Bohumín, Orlová, Havířov, Nový Jičín, přes dobrovolné svazky obcí - např. Odersko, Frýdlantsko, Osoblažsko, Slezská Harta, Povodí Stonávky, Povodí Sedlnice, Rýmařovsko, Kravařsko, až po jednotlivé obce - např. Bystřice, Hrádek, Slatina, Vřesina u Hlučína apod. Rozhodnutí o vstupu do projektu bylo ovlivněno řadou faktorů, ať už šlo o autoritu a zkušenost představitele obce s rozšířenou působností nebo o odvahu a zájem převzít na sebe odpovědnost za celé území ORP či třeba o postoj tajemníka úřadu. Do postoje obcí k projektu se velmi často a někde zcela zásadně promítlo úspěšné působení místní akční skupiny. Díky aktivní spolupráci místních akčních skupin byl pro realizaci projektu Podpora meziobecní spolupráce v ORP Opava založen Dobrovolný svazek Opavsko, který má dnes již 17 členů. Osobně si velice vážím smluvních partnerů s nízkým počtem obyvatel, kteří v rámci projektu převzali na sebe odpovědnost za mnohonásobně větší města a jejich správní obvod.
Najdou zúčastněné obce v projektu skutečně vždy »svá« témata pro všechny tři základní oblasti řešené v rámci jejich samostatné působnosti? Tedy v předškolní výchově a základním školství, odpadovém hospodářství i sociálních službách? Nebo se jim někde příliš nechce otevírat např. otázku školství v obavě, že by jim tak mohlo ubýt žáků v místní škole, což by vedlo k jejímu zániku?
V podmínkách projektu se nelze vyhnout některému ze tří vyjmenovaných základních témat. Ano, realita podložená čísly může být určitým nepříjemným zrcadlem pro práci samosprávy. Avšak v samosprávě jsou oblasti - a školství mezi ně patří - v nichž se musíme rozhodovat v širších souvislostech. Uzavřít školu v malé obci - a utlumit tím sounáležitost občana se svým bydlištěm - může často napáchat více škody než nechat školu v provozu. Obvykle se navíc budova škol nehodí pro jiné účely a po jejím opuštění chátrá a »vyrábí« ještě větší ztráty. Návrhová část strategie je v rukou starostů. Bude taková, jakou si ji podpoří.
Ve kterých volitelných oblastech se obce z Moravskoslezského kraje chystají nejčastěji spolupracovat?
Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji jde zejména o podporu vzniku nových pracovních míst, o bezpečnost, sporadicky o podporu cestovního ruchu. V této chvíli probíhá v území diskuse o navrhovaných tématech, která by měla být ukončena v průběhu dubna až května na jednání velkých shromáždění v jednotlivých ORP. Podle výsledků budou do jednotlivých týmů vybíráni tematičtí experti, kteří by se po dobu jednoho roku měli vybranými tématy zabývat.
Jak se osvědčují čtyřčlenné týmy ve smluvních obcích či dobrovolných svazcích obcí? Je o tuto práci zájem a hlásí se skutečně vhodní uchazeči?
S lítostí musím konstatovat, že zájem vysoce překročil počty pracovních míst a nebylo uspokojeno mnoho uchazečů. Mezi pracovníky v týmech najdeme jak zkušené matadory z místních akčních skupin či zkušené zaměstnance úřadů (ve velmi malých počtech), tak i zcela nové zaměstnance, obvykle vysokoškolsky vzdělané lidi s praxí i bez ní. Pracují v kolektivu, a proto se i začínající rychle vypořádají s danou problematikou. Obrovský rozsah dat a údajů, které musí do konce května zpracovat pro analytickou část společného dokumentu, jim jiný styl práce ani neumožňuje. Obrovskou přidanou hodnotu projektu vidím právě v tomto lidském potenciálu. Členové týmů pracují ve specifických tématech pro specifické území na dokumentech, které se uzavřou k 31. 5. 2015. Tito lidé však v území zůstávají a mohou se stát velmi kvalifikovanými zaměstnanci ve veřejné správě. Je to z mého pohledu vzorové naplnění cíle Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost MPSV ČR.
Je v Moravskoslezském kraji i dostatek »motivujících starostů«? A jaké by mělo být v projektu vymezení úloh regionálního koordinátora, motivujících starostů, čtyřčlenných profesionálních týmů?
Koordinátorkou projektu jsem od 1. července 2013. V průběhu posledního půlroku jsem se setkala se starosty a primátory celého území bývalého Severomoravského kraje. V každém správním obvodu se najde dostatek zkušených starostů, kteří nemyslí jen k hranicím katastru své obce či města, ale vidí budoucnost v rozvoji celého regionu. Ten se sám nedostaví. Můžeme ho dosáhnout vzájemnou spoluprací při definici a následném prosazováním opodstatněných cílů a potřeb. Regionální koordinátor je spojovacím článkem mezi výkonným projektovým týmem Svazu a jednotlivými ORP v území. Vedle řady administrativních povinností, souvisejících s projektem, kontroluje a řídí postup projektu v území ve spolupráci zejména s motivujícími starosty a koordinátory jednotlivých týmů v ORP. Motivující starostové vedle pravidelné komunikace se svým týmem rovněž komunikují se svými kolegy ohledně získávání informací k analytické části dokumentů. Svolávají dílčí jednání, kterých se účastní členové týmu i koordinátor. Největší úkoly však zřejmě přijdou s návrhovou částí dokumentu, kdy by se starostové měli dohodnout na společné strategii ve všech řešených tématech projektu.
Navázala jste kontakt i s krajem?
Dosud ne, ale v nejbližší době bude jednání s krajem iniciováno.Přenos informací mezi místní a krajskou samosprávou je zde velice důležitý.
Na podzim nás čekají komunální volby. Mohou podle vašeho názoru nějak - ať už pozitivně či negativně - ovlivnit projekt Podpora meziobecní spolupráce?
Projekt Systémová podpora meziobecní spolupráce má jednoznačně nastaven harmonogram prací, které musí zvládnout tým ve spolupráci s koordinátorem a s projektovým týmem SMO, a to i v případě politických změn. Pochopitelně by bylo nepříjemné, kdyby došlo ke změně smluvního partnera, nositele projektu a autority v území. Nicméně největší penzum práce bude odvedeno ještě před komunálními volbami. Proto předpokládám, že pro projekt by případná politická změna neměla fatální důsledky. Z lidského hlediska však vždy jde o nepříjemnou skutečnost.
Dívám-li se na projekt pohledem občana i zastupitele, vidím pro zúčastněné obce spíše příležitosti než eventuální rizika.
Sylva Kováčiková: Ani případná politická změna po letošních komunálních volbách v obcích, jež se projektu účastní, by na něj neměla mít nějaké fatální dopady.
FOTO: ARCHIV
